3. a 4. den

3. den - čtvrtek 8. 8. 2002

Ráno jsme měli během snídaně návštěvu v podobě místního hajného, který nám kladl nám něco povidal a z toho něčeho jsme tak nějak vytušili, že po nás chce abychom po sobě uklidili a vrátili zpět dřevěnou závoru, kterou jsme využili při stavbě přístřešku. Po snídani, na kterou jsme měli chleba s paštikou a čaj jsme si sbalili věci a vyrazili dál. Ač jsme vstávali v 7. 30 abychom vyrazili dříve, vyjeli jsme kolem deváté. Počasí vcelku ušlo. Bylo sice pošmourno, ale občas vykouklo i sluníčko. Dojeli jsme dolů k Dunaji, kde byl děsně dlouhej most přes který jsme tuto řeku zdolali. Od Dunaje to už bylo k maďarským hranicím cca 30 km, což jsme přejeli bez větších potíží. Na benzínce jsme doplnili vodu a frčeli si to ke hranicím. Hraniční přechod, hlavně jeho maďarská část vypadal dost sešle a báli jsme se aby vůbec fungoval. Fungoval a dostali jsme dokonce i razítko. Dojeli jsme do prvního městečka s hrozným nezapamatovatelným názvem Moson Magyarovár a odtud se vydali směrem na Györ. Jenže ouha, Celám městem vedla cyklostezka které jsme hojně využívali která se ale s posledními domy města vytratila a samozřejmě na silnici byl zákaz cyklistům. Jiná cesta nebyla a tak jsme museli jet i přes zákaz po ní. Auta na nás naštěstí troubí jen sporadicky. Do Györu je to 34 km. Silnice je poměrně hodně rušná, ale dá se to. Asi 14 km před Györem odbočujeme do polí a hledáme místo na spaní. Je tu pás lesa sloužící patrně jako větrolam a v něm se usidlujeme. Pubu se to sice moc nelíbí, ale mě se to zase nelíbí venku kde se nedá postavit přístřešek. Tady mezi stromy je to naprosto v pohodě. A nikdo na nás nevidí. Povečeřeli jsme kuře na paprice s těstovinama a teď už pomalu uléháme . Podle propočtů to máme k Balatonu cca 100 km a tak by jsme tam mohli zítra večer dojet. Už teď se těším na kakaí, které jsme si domluvili jako cílovou prémii. Za dnešní den jsme najeli celkem149 km.

4. den. - pátek 9. 8. 2002

Ráno jsme vstávali nadvakrát, protože jsem si hrál s mejma hodinkama a přepnul si na druhej čas, kde mám nastavený budík do práce, což představuje čtvrt na šest ráno. Ale vstávali jsme samozřejmě později a to kolem půl osmé. Vstávat se nám moc nechtělo. Posnídali jsme chleba s rybičkama a čaj a pak se šli balit. Konstatovali jsme že poprvé skládáme celtu suchou. Vyrazili jsme opět po hlavní silnici na Györ, kam jsme dojeli asi po 15 km. Přes město jsme jeli po místních cyklostezkách nebo po silnici. Bylo tam dost rušno, spousta aut a smradu z nich. Pokračovali jsme na Veszprem po silnici, která už naštěstí není první třídy, tedy můžou na ni i cyklisti. Po ní jsme šlapali dál, směr Balaton. Cestou jsme přejížděli jakési kopečky a když jsme přejeli horizont, tak začalo opět pršet. Schovali jsme se pod nejbližší možnou střechou, jíž byla část recepce ne zrovna moc využitého autocampu. Jsme na cestě čtvrtý den a pršelo nám zatím třikrát, no nic moc příznivá statistika. V tomto úkrytu před deštěm jsme poobědvali. Dali jsme si fazolačku s posledními zbytky CZ chleba. Využili jsme i místní záchody a umývárku a protože přestalo pršet a dokonce přes mraky začalo prosvítat sluníčko vyrazili jsme dál. Projeli městem Zyrc odkud to je do Veszpremu jen 20 km. Odpočítali jsme si podle ukazatelů kolik budeme mít u Balatonu km na tachácích, mě to vycháelo že dojedu 3000 km a Pubu 2000 km. Vyšlo nám to naprosto přesně. Akorát prémiové kakaí jsme se ještě nedočkali ani teď večer, když píšu s čelovkou na hlavě tento zápis. Dojeli jsme totiž s velkým vypětím sil k Balatonu, zmořeni hustým provozem a začali hledat ubytování. Zjistili jsme si co to bude stát a když jsme jeli k hotelu se směnárnou, tak jsem zjistil, že mám prázdné zadní kolo a tak jsem musel lepit náš první defekt. Pubu zatím šla proměnit peníze. Já si zatím zalepil, doufám, že úspěšně, kolo. Pubu se vrátila s forinty, které vyměnila za Eura, protože naši tvrdou měnu nechtěli. Za 15 Eur jsme dostali 3450 forintů. Měli jsme vyhlídlej camp, který by nás ale stál víc než jsme měli a tak jsme na radu sympatické slečny z recepce popošli do menšího soukromého campu, kde nás jedna noc vyšla na krásných 3000 forintů. Takže nám ještě zbude 450 forintů na chleba. Postavili jsme si přístřešek kousek od vody a uvařili k večeři těstoviny na způsob špaget. Povečeřeli jsme s pohledem na západ slunce na lavičkách na molu. Po večeři jsme využili místní sprchy a pak již šli za zpěvu cikád a kvákání žab spát. Za dnešek jsme najeli celkem 118 km.