XV. táborový den

Proto od rána získávají družiny zbylé klíče po okolních lesích, znovu hledají v jízdních řádech a plánujou a plánujou. Úkolem je si naplánovat cestu sami, včetně zastávek, peněz na cestu a hlavně dojít co nejdál od tábora. Lišky a Rysi vyrážejí směr Náměšť nad Oslavou, Jeleni směr Polička a Veverky se budou prodírat divočinou Treneckovy rokle a okolních území.
Dlouhé přípravy se protáhly až do dvanácté hodiny. A družiny starovaly až s mírným zpožděním. Ale docela nalehko – to hned vysvětlím. Ke snídani byly ještě stále výborné rodičovské buchty, které jsou na táboře pravým pokladem (když se jich nepřecpete). Proto mě dokázalo vytočit do maxima, když jsem v jídelně na stolech našel cca. 3 kusy buchet volně položených na stole, z každé jen tak nepatrně ukousnuto a nechány svému osudu. A to bylo několik hodin po snídani! A protože se i po opětovném urgentním dotazu k buchtám nikdo neměl, s klidem jsem je dojedl a potom šel schovat tácy s připraveným jídlem na cestu. Družiny dostaly jen pečivo, kelímek Perly a roli toaleťáku. Těstoviny, tatranky, salám, sýr, čaj, tang a kdo ví, co ještě – tak tyhle dobroty zůstaly v táboře. Překvapilo mě, že když jsem vychladl, tak většina lidí z oddílu přiznala že mě chápou a schvalují to – i když, proč sakra, mají trpět nevinní……

A tak se za pohnuté nálady vydaly skupiny na cestu. Před nimi ovšem, více méně nenápadně, vždy dvě dvojice z PK, které měly z patřičné vzdálenosti dohlížet na počíná družin a zároveň jim po cestě chystat nějaké ty úkoly.
Tábor osiřel – pouze Teo, Maky, Peťa – kterému se přihlásila viróza v ten nejmíň vhodný den a moje maličkost. Nemyslete si, že jsme se flákali – uklízelo se tábořiště, po hrách, kuchyně…… Večerní slejvák, který přišel nás dost vystrašil a my kontrolovali družiny co a jak. Všichni více méně v klidu, Vevky dokonce zaparkovali ve stanovém městečku a vymohly si tam nocleh.
Tak dobrou noc z opuštěného tábořiště.