Exzod 2006 - Vysočina

Sešli jsme se na vlakovém nádraží v 16:50, jako dvě družiny, v tomto složení:
Veverky - Pidi, Mako, Marťan, Nika, Míša
Jeleni - Pepíno, Marťa, Filda, Matěj, Mono, Ludva, Husík
Jako dozor s námi jeli Kajman a Miky. Nikdo z roverů už ne…

Všichni byli velice napnutí, co je čeká a nemine. V 17:04 přijel vlak, kterým jsme se měli dostat do Žďáru nad Sázavou. Když jsem přišla na nádraží, tak na mě Teo a všichni spustili: „Pidi, kde máš mobil?“ A já jsem si začala nadávat: „Ty jo, já jsem tak hloupá, jak jsem si ho mohla nechat doma, to se mi ještě v životě nestalo, to snad ani není možný!“ Takhle jsem si nadávala celou dobu. Tak mamka řekla, že mi pro ten mobil zajede a dá mi ho na zastávce.

Tak se pro něj ochotně vydala. My jsme nasedli do vlaku, ujeli jsme pár kilometrů k zastávce, tam už stála mamka s mobilem, který jsem si vzala, a jelo se dál. Ve Žďáře jsme vystoupili a rychle jsme šli na další vlak, tentokrát byl na Havlíčkův Brod. Hledali jsme nějaké volné kupéčko, ale žádné jsme nenašli. Tak jsme si stoupli do uličky, kde jsme zažili hodně srandy :-), ale to se nesmí říkat kvůli čemu. Kajmanovi jsme to taky řekli až na dalším nádraží. Vylezli jsme z vlaku a čekali na další, který nás měl už konečně dovézt na místo, kde se měl konat Exzod 2006, jenže tento vlak měl zpoždění, a tak jsme čekali a čekali a čekali. Celkem pršelo.

Všichni si koupili něco k jídlu, protože už nám vyhládlo, někdo zase časopis. Na nádraží jsme potkali ještě jednu skupinu, která tam měla taky namířeno. Netrvalo dlouho a vlak, který měl jet do Chotěboře, dojel. Nasedli jsme do něj. Byla to jen taková malá lokálka. Mikymu jsme se ptali, proč si nejdeme sednout do toho třetího vagónu, který tam byl. Najednou tam ale přišel nějakej týpek a začal ten vagón odpojovat. V tu chvíli jsme všichni pochopili, že kdybychom si tam sedli, tak asi nikam nedojedeme. Ještěže jsme vlezli do toho druhého. Vytáhli jsme časopis a začali si číst vtipy. Nějakej o blondýnkách a tak, ale všechny byly trapný. Lidi po nás docela koukali, ale nám to bylo jedno.

Vlak asi po dvaceti minutách zastavil na Chotěbořském nádraží, vylezli jsme a tam už na nás čekala taková normální holka, která se jmenovala Rozárka a ta nás dovedla do školy, kde jsme měli strávit příští dvě noci. Přišli jsme do velké místnosti, kde jsme si vybalili. Organizátoři nám řekli, že si máme pro ně nachystat ty úkoly, které jsme si měli připravit doma. Museli jsme to ještě dodělat. Bylo asi tak půl osmé, když nám řekli, že máme čas do 21:00 a že si můžeme prohlédnout Chotěboř. Pořád pršelo a tak se vydalo jen pár jedinců a když přišli, tak byli úplně mokří.

Ve 21:00 přišel Gandalf a oznámil nám, že máme být zítra ráno v půl osmé u klubovny na Svojsíkově ulici. Šli jsme nahoru do jedné místnosti, kde jsme si zahráli fotbal a mohli jsme si dělat co jsme chtěli. Ve 22:30 byla oficiální večerka. Ale my jsme usínali až tak v 1:30, protože byl hrozný bugr :-). Miky nám zabavil mp3 přehrávač a mobily. Tedy ono mu to nevadilo, že si s nimi hrajeme, ale vadilo mu, že když Husík a Pepíno poslouchají mp3 přehrávač, tak u toho zvedají ruce a kývají hlavami. Po chvíli dělala bugr i Mako s Fildou a nakonec úplně všichni. A tak to schytali samozřejmě rádci - kdo jiný. Tak jsme si museli pod Mikyho vedením jít lehnout kousek dál od našich milých družin. Nakonec všichni spokojeně usnuli a vše utichlo.

Ráno v 6:45 se všichni pomalu vzbudili. Začalo se uklízet a oblíkat do krojů a připravovat na celý těžký a náročný den. Všichni se postupně ubírali ke klubovně.
V 8:00 byl nástup. Přišel Gandalf a všichni ostatní. Seřadili jsme se. Každý rádce si vylosoval barvu své družiny, která mu po celý víkend patřila. Každá družina měla svého průvodce a tak jsme si je museli vyměnit. K nám se dostal průvodce, který byl z Přibyslavi. Kluci měli taky nějakého průvodce, ale nevím jakého. Vylosovali si okrovou. My jsme si vylosovali fialovou. Dostali jsme i šátek této barvy. Přidělili nám jednu limonádu a potom perlivou vodu.

Dostali jsme také obálku. Najednou se za námi ozvaly nějaké zvuky. Byl tam nějaký chlapík, který pořád nadával na to, že svět není vůbec barevný a že bychom mu s tím měli pomoci. Potom zase zvuk utichl a my jsme se otočili. Po několika minutách nám řekli, že už si tu obálku máme rozlepit. Byla v ní mapa Chotěboře a také otázky, které jsme měly během prvního programu zjistit. Byly to otázky, které se týkaly Chotěboře. Byly tam otázky jako: Kolik členů má rada města? Kdy jede autobus do Hlinska a takhle. Taky v té obálce bylo 120 Kč a za to jsme si měly koupit dnešní oběd. Měl být barevný a zajímavý. Ještě jsme měly udělat koláž z rostlin a tak jsme si koupily lepidlo a izolepu. Tohle všechno jsme měly stihnout do 10:15, takže jsme si musely pěkně máknout. Navíc jsme to město vůbec neznaly - musely jsme se zorientovat podle té mapy. Ve čtvrt na jedenáct byl sraz u základny. Základnou byla ta základní škola. Přišly jsme tam a dostaly jsme další obálku. Tam byla mapa, kde bylo zakresleno místo, kde jsme měly vařit dnešní oběd a tak jsme tam museli dojít. Šly jsme s naším průvodcem. Cestou jsme potkaly pár dalších družin. Došly jsme tam a zjistily, že ta bomba, kterou koupila Nika nám nesedí na náš vařič, a tak jsme nic nevařily. Dostaly jsme od našeho průvodce další obálku, kde byl přesně popsán průběh závodu. Bylo 12 stanovišť. Rozděleno to bylo do 3 částí. Bylo tam stavění stanu, skládačka, český jazyk, potom ekologie, byrokracie, živé obrazy a ještě další stanoviště. My veverky jsme skoro vůbec neběžely, ale i tak se nám to celkem dařilo. Zastavily jsme se u jednoho stanoviště. Naši kluci byli zrovna na druhém břehu a museli na druhou stranu k nám, tak se začali brodit řekou. No, trochu jim asi přeskočilo… Byli jsme přece v CHKO. Ale naštěstí je nediskvalifikovali.

V 15:30 byl konec závodu. Bylo to u Horního mlýna. Tam jsme ještě hrály s družinou červených hod desetikorunou. To se mělo po celou dobu závodu, pokud jsme se potkaly s jinou družinou. Určilo se, kdo je panna a kdo orel a kdo prohrál, tak musel tomu vítězi odevzdat lísteček své barvy. Přišel tam Gandalf a ostatní vedoucí. Zase byl nástup. Na něm si od nás vybrali průvodky. Rozdali nám naše foťáky a my jsme cestou zpět měly nafotit fotocomics, a tak jsme šly zpět do Chotěboře a cestou jsme cvakly co nás napadlo.

Přišly jsme na základnu a tam jsme se převlíkly, taky jsme si trochu uklidily a potom jsme si šly shánět bombu, abychom si konečně mohly uvařit oběd, protože jsme už měly fakt velký hlad. Nakonec jsme ji sehnaly a tak jsme si daly před školu kotlík a zapálily jsme vařič. Dělaly jsme rýži s nějakou pálivou omáčkou. Bylo to dobré. Mezitím už všichni věděli, že jsme tu bombu neměly, a tak se nás pak každý ptal, jestli už jsme po obědě. No, oběd se tomu nedalo říct, protože bylo po šesté hodině. Hned potom byla večeře, ale tu už jsme my veverky nejedly. Myslím, že to bylo rizoto.

Po večeří následovala úprava fotocomicsů. Šli jsme do gymnázia, kde měli počítače, a tam jsme si to trochu upravili a dali tomu takový nádech :-). Půl hodiny jsme tam nad tím seděli, ale pak už se muselo jít zpět. Cestou zpět mě Pepíno posadil do louže. Ale jednou mu to nestačilo, takže to udělal ještě jednou. Samozřejmě každému nakecal něco jiného :-), no, ale já jsem se převlékla, takže už to nikdo neřešil.

Po malé chvíli jsme se sešli dole v krojích. Přijeli nějací slavní umělci, ale už nevím kdo to byl :-). Řekli nám, že máme jít dovnitř a tam jsme se usadili na židle. Začal festival fotocomicsů pod názvem Svět je plný barev. Každá družina měla svůj fotocomics a k němu dvě věty a název. Takhle nějak se to tam prezentovalo. Trvalo to skoro do desíti hodin večer.

Pak už na nic jiného nezbýval čas. Potom, co jsme se převlékli, jsme dostali další obálku. V ní bylo, že bude noční hra, která bude trvat až do 1:15 v noci, tak jsme se na to hodně těšili. Ti, co byli unavení si šli lehnout, a tak nezažili velkou srandu. V té obálce byla A4, na které bylo 51 políček. Do nich jsme měly napsat jedno písmenko, které odpovídalo otázce. Třeba byla otázka, jak se jmenuje paní, která prodává ryby na náměstí, tak jsme tam šly. Měly jsme tam napsat čtvrté písmenko toho příjmení. Cestou jsme potkaly ještě nějaké kluky, tak jsme tam s nimi pokecaly a oni nám poradili kam máme jít. Poté jsme se rozdělily na dvě skupinky. Já jsem šla s Marťou k benzínce, která byla ve směru na Havlíčkův Brod. Tak jsme tam šly tou tmou. No, byla to sranda :-). Potom už jsme zavolaly holkám, že nic nestíháme, tak ať už jdou na tu základnu. Ale ony nám řekly, že se hrozně bojí, protože jde naproti nim nějaký opilý pán. Tak jsme je uklidňovaly, ale říkaly jsme jim ať si pohnou. Za chvíli už byly (děsně vyděšené) na základně. 51 písmenek jsme sice nezískaly, ale to nevadí. Měl nám z toho vyjít citát, ale jaksi nevyšel :-). Tak jsme se rozhodly, že se převlékneme a půjdeme spát. Byly jsme mokřé, protože ještě pořád pršelo. Ulehli jsme ke spánku. Během půl hodiny všechno utichlo a skoro všichni usnuli. Teda, až na pár výjimek, ale myslím, že všichni, co tam byli, ví, o co jde, tak to tu nebudeme rozepisovat :-).

Spalo se až do osmi hodin. Poté se vstalo a byla snídaně. Dostali jsme krabicové mléko, chleba a tavený sýr. Pořádně jsme se najedli a potom se převlékli do krojů a následovala prezentace domácích úkolů. Měli jsme prezentovat družiny. Družina červených si pro nás připravila video, kde měli skupinu a hráli na nástroje a družina bílých měla prezentaci na počítači. Ostatní jsme to měli na papírech. Za chvíli jsme to ohodnotili. Potom byla 3. zpětná vazba. Minulý den byly ještě dvě - to jsem zapomněla napsat :-). Zpětná vazba znamená to, že ohodnotíme s jedním z vedoucích, co se nám na tom programu líbilo a co ne. Ve dvanáct hodin byl vydatný oběd - guláš. Všichni si na něm pochutnali. Čekaly jsme na vyhlášení výsledků, na které jsme se hrozně moc těšily, protože jsme chtěly vědět, jak jsme dopadly.

S holkami jsme si říkaly, že budeme tak 7. Převlékli jsme se do krojů a šli jsme ven před naši základnu. Tam jsme si nastoupili. Poděkovali nám, rozdali nášivky EXZODu na kroj a začalo se pomalu vyhlašovat. Na 12. místě skončila družina oranžových :-), bylo to proto, že vůbec nedorazila. A pak už to pokračovalo podle toho, kolik jsme získali bodů. Naši kluci - okrová se umístili na našem očekávaném 7. místě. No, moc nadšení jsme z toho nebyli a říkali jsme si, že nás Teo zabije. Potom jsme si říkaly, že teď budeme my, ale zase nic. Takhle to šlo až do čtvrtého místa. Tam zase nic :-). No, už jsme vyjekly radostí, protože jsme věděly, že budeme 3. Měly jsme z toho hroznou radost a věděly jsme, že nás - holky Teo rozhodně nezabije :-), protože jsme celkem dobré, na to, že jsme nevařily oběd, neběžely a tak. Dostaly jsme termosku, která Markétce hned upadla a tak je otlučená :-).

Nástup skončil a družiny začaly odjíždět domů.

My jsme ještě zůstali a šli jsme trochu uklidit nahoru tu místnost, ve které jsme spali. Zametli jsme, sbalili se, nasadili batohy a namířili si to do první cukrárny na náměstí, kde jsme skoro vykoupili obchod, protože každý si koupil tak 6 kopečků zmrzliny :-). No a v 16:40 nám už jel vlak, a tak jsme se odebrali na místní vlakové nádraží. Čekali jsme na místní lokálku, která nás měla odvézt do Havlíčkova Brodu. Konečně přijela. Tři skupiny se měly narvat do jednoho vagónu, kde se ani nezavíraly dveře. Pobavili jsme se tam spolu a pak jsme vystoupili v Havlíčkově Brodě. Tam jsme se rozloučili s Mikym, který odjel do Prahy. Pokračovali jsme dál do Žďáru, kde jsme se zase rozloučili se skupinou z Budišova a ještě odněkud, ale to už nevím odkud. Ve Žďáře jsme hned vyběhli na nástupiště a chytli jsme vlak na Město. Věděli jsme, že za chvíli budeme doma. V 17:04 jsme přijeli na naše nádraží. Všichni jsme byli unavení. Vstoupili jsme z vlaku a rozešli se domů. Všichni byli spokojení :-).