okenko.jinak.cz -> www.okenko.org
Nacházíte se v archivu okénka, nové články a aktuální akce naleznete na nových stránkách!
okenko
Bily stit svetlusky vlcata nadeje rs a rg akce ventilacka

Výprava pod stan

Vyrazit v květnu ven bez pevného přístřeší není zase tak typické, ale na dubnové výpravě jsme se domluvili, že by to nemuselo být špatné, a tak jsme vyrazili. Účast byla dle očekávání nižší a někteří jedinci si tak uz zpečetili neúčast na táboře.

Vlakem s dvěma přestupy jsme dorazili až do Velkého Meziříčí a protože bylo kolem půl osmé, tak s rozhodnutím ubytovat se co nejdříve jsme se proplétali ulicemi města. Počasí přálo a tak šlo příjemně v pohodě – obzvláš´t když nás Xíkunka krmila BACK ROLS – mňam.

Soutěž o hledání nejvhodnějšího místa pro stany vyhráli tentokrát tuším Rysi a tak jsme se ubytovali na kraji lesa na miniloučce pod nízkými borovičkami – z druhé strany s obrovským polem s ostrovy trávy a borovic.

Při večerním šeru jsme trochu uválcovali část pole při frisby a skončili, až když už nebylo opravdu vidět na krok. Ale západ sluníčka nebo spíš večerní červánky byly nádherné. Jak to tak bývá, první noc na výpravách je rušná, ale tentokrát bylo usínání ještě horší. Třeba Maky s Čegi si zaběhaly asi 5x než se laskavě trochu ztišily – a to jsem asi ještě spíš já usnul než že by zmlkly… U Xíkunky ve stanu se zase zabavovalo nepovolené čtivo (nějaké Bravo či co to bylo) – no prostě náročný večer, který na náladě nepřidal – tedy aspoň ne mně.

Ráno jsme si chvilku poleželi a při výběhu ze stanů na nástup na rozcvičku byl málem zkopnut dopis, který náhodným poutníkům nechala nějaká laskavá duše. Stálo v něm, že si máme dát pozor na bludné duše pirátů bloudící v údolí řeky, podél které putujeme. Že se snaží získat zpět svůj naloupený poklad a ještě k němu potřebují krev jednoho z vyvolený – to jim pomůže získat posmrtný klid. Ale aby to nebylo tak jednoduché, tak jejich poklad chtěl i pan Wolf, který nás pro něj vyslal no a krev nikoho z nás se nám pochopitelně dávat nechtělo.

Ale nenechali jsme si pokazit náladu a v klidu posnídali. Ještě před další cestou jsme natrénovali něco málo na blížící se krajský Svojsíkův závod a také s nováčky jsem poseděl a zopakoval potřebné znalosti.

Další cesta v teplých slunečních paprscích vedla dál po proudu řeky Oslavy a omleté balvany v řečišti nám připravily super chvilky – a to hned několikrát. Poprvé když byla pauza určená k hledání pirátských mincí v řečišti – Teo se rozhodl, že přeskočí z jednoho kamene na kámen, který byl vzdálen 4 metry. Každému bylo jasné, že nemá šanci a i kdyby, tak že je ten kámen tak malý, že by se stejně vykoupal. No nicméně, známe povahu českou, nikdo mu nic nerozmlouval a každý se těšil na napínavou podívanou – víc je vidět na fotkách, ale samozřejmě, že se pěkně vykoupal – teda ne zase až tak moc, ale botky a část kalhot suché nebyly…
Možná na tomto základě vznikla později hra, která odměňovala každého kdo absolvoval hopsací dráhu po šutrech přes řeku. O napínavou podívanou nebyla nouze a pár cachtalů se také našlo.

Málem bych zapomněl na hlavní Cískovu hru, kde družiny získávaly šifru, ať už lezením na strom, hledáním se zavázanýma očima, bojem s Adamem (? – tady si nejsem úplně jistý, protože mé stanoviště bylo jinde) a nebo právě lovením ze dna řeky. Dodnes nepochopím proč do té vody všichni lezli v oblečení – to za našich mladých skautských let…

O další zcela neprogramovou cachtací podívanou se postarala Čegi, kterou zřejmě při přeskakování z kamene na kamen napadlo, jaké musí být si do proudu sednout – nic moc prý :).
Při podobných kratochvílích byl uvařen oběd a došlo se až na zříceninu Templštejna, kde tentokráte při hledání místa na noc zabodovaly Lišky, a tak se malý palouček za chvilku změnil na příjemný tábor s několika stany.
Výhodou bylo i nedaleké „moře“, ve kterém se hned po ubytování lovily mince, bonusový kyslík pro prodloužení potábění a také harpuny na dotěrné žraloky, kteří mařili podmořský lov.

Každý ví, jak při cachtání ve vodě vyhládne, a tak po těsném vítězství Lišek došlo konečně na večeři. Lišky sice vyhrály v „potápění“, ale to nic nezměnilo na tom, že k večeři jim toho díky skleróze rádkyně moc nezbylo :).

Den končil děláním družinových křížů, jejichž uplatnění bylo jasné až ráno a také se v houstnoucím šeru kecalo a blbnulo u stanů. Noční ticho paloučku rušilo občas jen kašlání několika jednotlivců, a tak jsme v klidu usínali s vědomím, že v hokeji postupujeme do zítřejšího finále s Kanadou. Tak ať se na to dobře vyspíme.

Ranní probuzení bylo rychlé, protože se přiblížili piráti a chtěli odvést svou oběť – bylo nutné s nimi bojovat a po splnění úkolů získavat jejich hlavy, kde byla napsána ještě nějaká ta rada, kdo že z nás by to mohl být. Z nápověd jako: nemá úplně tmavé vlasy, má krátké vlasy, má světlé vlasy, bydlí na sever od kolejí, je to nováček atd. všem došlo, že se jedná o Fildu a tak nastal závěrečný boj o to uchránit ho do půl deváté od položení na lopatky. No co dodávat. Bitka opravdu drsná, Filda byl uchráněn a ostatní si lízali rány od protivníků a mravenců.

Po snídani byl nejvyšší čas vyrazit zpět – nakonec jsme zjistili, že to byl docela kousek co jsme ušli, ale podotýkám, že výprava to nebyla putovní ale pod stan a to bylo dodrženo.
Na nádraží ve VelMezu nezapomněl oddíl vyrabovat Plus a vykoupit asi všechny kofoly – někdo také džus, který potom rozléval po ostatních – že, Mako?

Mimořádně jsme nazpět jeli autobusem, ale všichni to přežili a Císko se u toho ještě dobře vyspal.

Nevím jak ostatní, ale já byl s výpravou spokojen, jen ta kázeň mě občas dost zlobila – ale to napravíme – to se vsaďte.
Večerní červánky první výpravový večer.

Ranní nález varovného dopisu před piráty.

Ranní rozcvička - v dálce náš první camp na malé loučce.

Při hledání mincí - někdo má z přechodu ohlazených balvanů oprávněný respekt....

.... někdo zase vůbec ne..... příprava ke skoku sledovaná zvědavým oddílem...

Teo v letu..... škoda že nemáme ještě zdokumentovaný dopad :)

Je na čase pokračovat v cestě, tak se clý oddíl složitě dostává na břeh. Maky ve skoku.

Císko vysvětluje pravidla hry.

- ve které se ocitne Filda ve vodě - při hledání zprávy

a Žofka na stromě - no a každý z družiny prostě někdě jinde. Získat celou šifru je docela náročné.

Před odchodem se rozjíždí hra: kdo přehopsá bez namočení - Pavlínka v akci.

Filda v akci

A potom už nás čekala cesta do obrovského kopce, abychom....

se vyškrábali k cíli naší cesty - zřícenině Templštejna.

A v jeho blízkosti postavili camp číslo dvě.

Ďábelská kombinace - pirát Adam a Adam.

Pipi plní úkol u piráta Císka.

Více fotografií na fotogalerie.okenko.org

vytisknout autor: Zdeny vloženo: 18. 5. 2005 (Zdeny) 6490x nahoru

nove clanky

fotogalerie okenka facebook oddílu Nadeje

nase tipy


1995-2001


reklama

Rysi z oddílu Naděje
roversky kmen
korálky od Kajmanky
digifotky
ubytovani v KD

okenko


bleskovky

Sestra Marie Kružíková
Dne 9.11.2013 se rozloučíme se spoluzakladatelkou dívčího skautingu v našem městě v 10.30 na kostelíčku.Bylo jí 97 let. Šerif
(07.11.2013) Šerif
Fotky z kol
jsou zde.
(11.07.2013) Vilík
Další beruščí fotky
Z čarodek a z pampeliškové družinovky.
(16.05.2013) Vilík
Akce pro rodiče a Berušky
proběhne vzhledem k počasí z větší části pod střechou kulturáku v Pohledci.
(09.05.2013) Vilík
Zdražení tábora Naděje
Bohužel jsme se rozhodli zvýšit letos cenu letního tábora na 3800,- Kč. Důvody jsou dva: Jednak je tábor o 4 dny... více
(29.04.2013) Teo

bily stit


info

OKÉNKO do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska 615.02 Bílý štít Nové Město na Moravě
© všechna práva vyhrazena, připomínky ke stránkám: kajmanus(a)centrum.cz

podporují nás