|
Hvězdná brána aneb prasátka v lese(28. 11. – 30. 11.) Pátek (28. 11.) – Konečně je tu pátek a my se chystáme na výpravu na Devět skal. Sraz je v pět hodin u klubovny. Kolem páté se to opravdu pomalu schází, ale než tu budeme všichni, pomalu už nakládáme věci na vozík, aby s ním mohl Pepa odjet.
Po naložení věcí bychom mohli být všichni. (Vojta, Tkanička, Zuzi, Duo, Mimčo, Nika, Martin, Filda, Kuba aneb Blade, Petr, Ludva). Následuje nástup a hurá na vlakové nádraží, odkama frčíme v 18:22 autobusem. Do odjezdu je ale přece jen ještě čas, a tak hrajeme Žabí skok a Šla čarodějnice do města. Za malý moment nám přijel autobus a my mohli v klidu odjet na Křižánky, odkud jsme se potom vydali pěšky na Devět skal. Cesta byla vážně pestrá, tma jak v pytli a my jen z jednou baterkou, které jsem se ujal já a svítil vepředu. Zhruba po hodince jsme dorazili na chatu, kde na nás čekala Tkanička se Zuzi (jeli s Pepou autem ha ha). Bylo to bezva, v chatě zatopeno, věci nanošený, čajíček byl také uvařen, no skvělé. Po krátkém zabydlení a zbytečných otázkách mohl konečně začít 1. program - Získávání symbolů. Děti měly za úkol získat spoustu symbolů, které byly rozmístěny po cestě od chaty až k rozcestí, a které potřebovaly k tomu, aby mohly druhý den vyzkoušet hvězdnou bránu. Po tomto nepříliš náročném programu jsme se začali chystat ke spaní, tedy jen „dítka“, my měli ještě poradu na sobotu. To bylo sice hezké, ale dostat 5 vlčáků do postele s tím, aby spali nebo alespoň nedělali jako koně, je nadlidský úkol. Tak jsem to vyřešil tak, že jsem je vytáhnul ze spacáku, řekl jim, ať se oblečou a se zavázanýma očima je odvedl do sklepa. Tam jsem je posadil na lavici a nechal sedět tak 10 minut. Potom je odvedl zpátky a takovej klid jsem ještě neviděl, během chvíle spali jako neviňátka. My jsme po nějaké chvíli, až jsme probrali sobotu, zalehli také. Sobota (29.11) – V sobotu ráno, když bylo ještě šero, se chatou rozléhalo obvyklé volaní „Vstávat a nástup na rozcvičku!“. A každému bylo jasné , že je tu nový den a to s nepěkným počasím. Ale to neměnilo nic na věci, že rozcvička byla. A jaká! Po rozcvičce a snídani následoval 1. program dnešního dne – Vojencký výcvik, aneb buzerplac pod mým vedením. Hra spočívala v tom, že vlčata plnila moje příkazy. Běhat mezi stromy a u každého si udělat 10 kliků a dřepů. To nebylo vše. Když museli běhat kolem kadiboudy a chaty a cestou zpátky mi donést teplý čaj nebo chleba s marmeládou, tak to vážně už nebyla sranda. Jejich vysvobozením byla až svačina. Po krátkém odpočinku následoval 2. program – Boj s Golaudama. Úkolem bylo získat tři zbraně, které jsem střežil já, Zuzi a Mimčo. Hrálo se jako obvykle s hadrakoulema a můžu vám říct, že to byly docela slušný jatka. Terén samý kameny, díry… no to byste tam museli být s náma. Nakonec se nám podařilo získat všechny zbraně. No po takovém neřestném boji nám pochopitelně vyhládlo. K obědu nám holky uvařily guláš s rohlíkem, a že nám chutnalo! Mňam. Po poledním klidu nás čekal 3. program – Stará civilizace (sběr obrázků), hra se konala hnedka za chatou. V určitém úseku byly rozmístěny obrázky, které jsme měli získat. Nebylo to ale jen tak, bránili nám v tom tři zlouni! Jak je dostat? Klasická šátkovka. Oni si je mohli nasadit hned, my museli k chatě pro pomazání. Po hodině se podařilo získat všechny obrázky kromě těch, které bylo možné získat jen vykousnutím sirek zatlučených v zemi. Po vykousnutí všech šesti sirek jsme měli i zbývajících šest obrázků. Všichni už toho začínali mít dost, ale naštěstí tu byla jejich záchrana v podobě svačiny. S obličejem špinavým od ucha k uchu se vrháme do chaty na svačinu a teplý čaj. Také nás navštívila Pubu s Mládětem a odvezli si Zuzku. No a konečně 4. program - Člověk nakažený virem. Aby toho nebylo málo, tak jsme cestovali na cizí planetu, kde hrozilo nakažení virem a pro naši záchranu byla jediná možná cesta - obejít pět stanovišť a získat přísady pro léčitele. Na každém stanovišti nás potkávalo samé neštěstí - slepota, ochrnutí, ztráta paměti… no škoda mluvit. Konečně ten pomatenej léčitel, co nám uvařil ten lektvar. Bylo to něco hroznýho a navíc se k nám vetřel a šel s náma i na večeři. K večeři byly super párky. 5. program spočíval ve vyhodnocení podzimní etapovky. Jen Petr neměl takové lehárko, jelikož ho čekal vlčácký slib. Sliboval na 9 skalách na vyhlídce pod mým a Pepovým dohledem. Dopadlo to úspěšně. Za chvíli jsme se vrátili zpět za ostatními do chaty. No a zpět k programu: jako první se umístili Ludva a Petr. Hodnotila se docházka, 5p, hry, dobrovolná desítka. A hurá do postele. Bylo to vážně super lehnout si a nic nedělat. Neděle (30. 11.) – No a je tu neděle. Vstávalo se až v 8 hodin. A rozcvička? No ta také samozřejmě nebyla. Znáte jak to chodí v neděli - balení, úklid, svačina, drobné hry… Jo ale zajímavá byla cesta do Křižánek na autobus. Jeden v ruce prostěradlo s hadrakoulí, druhej kastrol, třetí jen malej batůžek, no prostě úžasný, výprava jak má být! Všichni jsme se vrátili do maminčiných náručí zdraví a špinaví. Všem se nám to líbilo. Tak pa pa a zase někdy.
|
||||||||||||||||||||||
|
Sestra Marie Kružíková
Dne 9.11.2013 se rozloučíme se spoluzakladatelkou dívčího skautingu v našem městě v 10.30 na kostelíčku.Bylo jí 97 let. Šerif (07.11.2013) Šerif Akce pro rodiče a Berušky
proběhne vzhledem k počasí z větší části pod střechou kulturáku v Pohledci. (09.05.2013) Vilík Zdražení tábora Naděje
Bohužel jsme se rozhodli zvýšit letos cenu letního tábora na 3800,- Kč. Důvody jsou dva: Jednak je tábor o 4 dny... více (29.04.2013) Teo OKÉNKO do života novoměstských skautů
- zpravodaj střediska 615.02 Bílý štít Nové Město na Moravě © všechna práva vyhrazena, připomínky ke stránkám: kajmanus(a)centrum.cz |