 |
PASÍČKA '99 |  |
| PROF. J. S. BULL - BÝK |
|
|
PASÍČKA '99 | |
| PROF. J. S. BULL - BÝK |
| "VELKÁ ARCHEOLOGICKÁ EXPEDICE ZA SVATÝM GRÁLEM, ANEB TÁBOR ZA PIŠTOVY DOLÁČE" |
Z DENÍKU PROFESORAJe prvního srpna roku 1999.Expedici organizují profesoři z celého světa a nejznámějších univerzit. Celou akci financuje jakýsi miliardář Pišta Hufnágl, který si náš tým najmul za účelem nalezení Svatého Grálu. Této výpravy se zúčastňuji ne proto, abych vyplnil přání nějakého fantasty, ale z touhy po poznání cizích krajin jakými Indie, Afrika a Nová Guinea bezesporu jsou. Také se těším na nové archeologické nálezy a v neposlední řadě na nové lidi, se kterými se budeme při našem putování setkávat. Cestování nám urychlí letadlo Aeirbuch, které Pišta k tomuto účelu nechal vyrobit. Nuže. Šťastnou cestu, přátelé. Je dvanáctého srpna 1999.Souhlasíme a přijímám podmínky. Je nutné překonat slepé rameno rameno rokle po laně, umístit záhadné kamenné vejce na místo, odkud z neznámých důvodů spadlo a ještě další přání rytířů, které jsem bohužel nestihl zaznamenat. Postupovali jsme pomalu a stále hlouběji. Po obou bocích rokle se tyčily skalní stěny vymodelované do nejrůznějších tvarů. Způsob opracování napovídá, že zde pracovala voda. Šli jsme tedy po dně již dávno vyschlé řeky nebo snad i oceánu. Abychom nebyli zastiženi tmou, rozhodli jsme se k utáboření před nízkou jeskyní, která skýtala bezpečí před deštěm nebo i případnými nočními návštěvníky. Před jeskyní byl rozdělán oheň a uvařena polévka. Přišla nám velmi vhod, některým členům expedice se už podlamovaly nohy. Byla už skoro tma na skalních stěnách se odrážely mihotající světélka našeho ohně. Co zde asi dříve žilo a jak vše vypadalo před dávnými časy, když zde byla voda. Ve tmě k nám doléhá známý hlas. Je to Pišta Hufnágl. Je značně rozrušený. Prý všechny stopy je pátrání po Svatém grálu vedou právě sem a jsme tedy téměř u cíle. Ptáme se, co je vlastně to, co hledáme. Pišta vysvětluje, že jde o jakýsi kalich naplněný nápojem poznání a o ten prý hlavně jde. Ale pozor Svatý grál se objeví jenom vyvoleným a v určitou dobu. Dobu Pišta vypočítal, to je prý právě dnes. Jestli však jsme vyvolení to nevíme. Musíme to zkusit. Náhle k nám ze skal problikává nepatrné světélko. Pišta nás vede klopýtavě, jdeme podle zvuku, nemáme žádnou lampu. Rokle se zde zatáčí mírně doleva a před námi se objevuje dlouhá řada svící, vpravo ve skalní stěně. Asi nám ukazují cestu. Jdeme pomalu v cestě nám leží i spadlé stromy. Cítíme, že jsme už blízko. Jsme hnáni neznámou silou vpřed. Náhle se před námi otevírá prostor ve skalách. Je slyšet hudba a vidíme žár. Tam, kde je nejsilnější stojí kalich a kolem plno zlata. Pišta se vrhá po zlatě. I někteří z nás jsou strženi třpytem zlata a přestávají se ovládat. (Zlatá horečka říkám si a ani se nehnu.) Pištovi však jde o obsah kalichu a ten je právě nápoj poznání. Napije se tedy procitá a křičí. "K čemu jsou peníze a zlato, když nemám přátele a nikoho kdo mě má rád. Všechno vám dám." Někteří se také pro jistotu napijeme i když dobře víme, že cesta ke štěstí nevede přes bohatství a peníze. Snad si odnášíme pouze zlaťák pro štěstí a na památku. Zveme Pištu mezi nás a vracíme se k ohni. Při ohni vzpomínáme, co jsme v cizích krajích hledali a prožili, je toho mnoho. Naše putování se blíží ke konci i když všechno byla jenom hra, je na co vzpomínat. Uleháme do naší jeskyně a ani nám nevadí, že se občas bouchneme do hlavy o její nízký strop. Za krátko usínáme. Ještě v polospánku vnímám dohasínající oheň před vchodem, který jen občas blikne do tmy našeho příbytku. Zapsal Prof. Džousef
Chose Bull - Býk
|
 |
| zpět na titulní stranu |
| na index článků |