 |
FONS trochu jinak |  |
| VERČA |
|
|
FONS trochu jinak | |
| VERČA |
Aneb jaké je to z druhé stranyFONS je plný zážitků, zajímavých lidí a skvělé party nových kamarádů. Takové dobíjení baterek (jak se ve skautské hantýrce FONTU říká). A proč se o tom všem zmiňuji? Protože jsem se letos tohoto kurzu zúčastnila, ale už ne jako účastník - tím může být člověk pouze jednou - nýbrž jako mladší instruktor. A jak jsem se k tomu dostala? Všechno začalo PONTEM, který jsem společně s Katkou a dalšími dvěma lidmi z našich kurzů připravovali. Tam jsem trochu přičichla k tomu, co to obnáší. No a když za mnou na Mikulášském semináři v Praze přišel Bohouš (šéf FONTU v Jeseníkách, tedy vlastně můj budoucí šéf přípravného týmu, který dával dohromady úplně nový tým lidí), jestli bych s nimi nechtěla do instruktorského týmu na FONS, dlouho jsem se rozmýšlela a souhlasila. Byla jsem zvědavá jaké to je z druhé strany, tedy z pohledu těch, co tento zážitkový kurz připravují. Během jara následovalo několik porad a vzájemného dodávání odvahy a povzbudivých slov od Bohouše a 20. srpna to začalo. Vše, co jsme ten půl rok chystali, se mělo uskutečnit. Pro nás, instruktory, byl začátek o 3 dny dříve. Bylo třeba dopilovat program, říct si na co jsme zapomněli a připravit se na příjezd účastníků. Těch nakonec přijelo 26. Všichni jsme byli zvědaví, jací budou, jak nám to půjde a zda to zvládneme. Zavládla i nejistota. Přece jenom z 9 mladších instruktorů nás bylo 5 začátečníků. Na kurz jsme měli pozvaný i docela zajímavé lidi na přednášky. Jedním z nich byl pan Jindřich Šheit, což je dokumentární fotograf života venkovských lidí, farem, dolů. Tím druhým byl profesor Štěrba z Olomoucké univerzity. Pan Štěrba je velkým cestovatelem. Téměř není země, kde by nebyl a je proslaven vynálezem plavidla Matylda (aspoň myslím, že se tak jmenuje). Vyprávěl nám o svých zážitcích z cest, o dobrodružství v horách o horolezení a sjíždění řek. Jeho "přednáška" patřila mezi nejzajímavější. O tom, co se na FONTU všechno dělo vám vyprávět nebudu. To si každý musí prožít sám. Mohu jen říct, že účastníci si kromě unavených těl odvezli spoustu dárků, plno nápadů na roverskou činnost a zkušenosti. Jsou bohatší o hromadu zážitků, někteří už ví, kde jsou jejich fyzické hranice a poznali více sami sebe. Hlavně máme všichni mnoho nových kamarádů a hlavu plnou vzpomínek na krásných 10 dní v nádherné krajině Jeseníků. |
| zpět na titulní stranu |
| na index článků |