NARNIE OKÉNKO, titulní stránka
TESÁK, MIMČO, TEO
 
Poslední den v Narnii

 

Poslední bitva, závěr cesty na hrad Cair paravel a slavnostní korunovace 

     Ach jo. Dneska je už závěrečný táborák. Zítra už budeme spát doma. Doufám, že dojdeme až k branám Cair Paravelu. Jestli ano, tak bude večer korunovace. Všem by se jistě líbilo usednout na trůny Narnie. To je teda úžasnej začátek článku, ale nic lepšího mě nenapadlo. Přistupme k věci: Když jsem se Piškota ptala, jestli mám psát ještě ňákej článek do Okýnka, tak mi řekl, že mám napsat celý dnešní den.  
     Vše začalo rozcvičkou, kde nám Rilian sdělil, že máme najít narnijského koně Brího. 
     Brí je mluvící kůň, kterého zahnali do cirkusu, a proto mluví teď trochu zmateně. Poradí nám na naší závěrečné cestě, když mu celá družina předvedeme ňáký cvik. První nám Rilian řekl - spontální pohyby. Když jsme to splnili, tak jsme museli zase zpátky do tábora k Rilianovi pro další cvik. Celkem bylo pět cviků (10 angličáků, protáhnutí, kotoul tam a zpátky, kroutění pánví a již zmíněné spontální pohyby (za 5 znamení, které zní: • až uvidíte na cestě starého přítele, poslechněte ho, • až k vám promluví ve jménu Aslana, vyslechněte jej, • když uvidíte po cestě popsané kameny, přečtěte je, • cesta nebude pouze po zemi, nýbrž i ve vzduchu, • když nastane tma, tak vás první vyvede.  
     Toto všechno jsme si měli pamatovat. Tedy napsat, až se vydáme k branám Cépíčka, tak to použijem.V prvním programu jsme se připravovali ke korunovaci. Dělali jsme osobní znaky, pochodně, došívali šerpy a různé také věci. Samozřejmě, že jsme to do svačiny všechno nestihli.  
Potom nastala poslední bitva o políčka do cesty, poslední šance zničit desperáty, kteří sužovali náš kraj. Vše začlo tím, že když nás chtěl Rilian svolat na program chřestidlem, tak se mu to nepovedlo, protože nám Taš ukradl pět věcí, které jsou natolik spojené s naším táborem, že to bez těch prostě nejde. (Mezi ně patřilo chřestidlo) Cílem bylo zničit 5 Tašových desperátů v soubojích různého typu. Na začátku šla každá družina k jednomu z nich  a utkala se s ním v šátkovce, hadrakoulonce, cedulkostrhávačce, telefunkenočce a v pokládánínalopatkyčce. V poslední (to je ten krkolomnej název) disciplíně, kdyby se Pája nenechal, tak jestli by nám teda vydržely síly, tak tam bojujeme dodnes. K Tašovi na posed se dostali první Rysi a vybrali si nosánek druhé my (pomněnky) a odnesly jsme si baseballku, potom Jeleni - stopky, překvapily Lišky se 4. místem - a vzaly si chřestidlo, a na závěr Jestřábi, ale to údajně kvůli Atreiovi, kterej u rvačky rozhodl, že čekat nebudou a šli na další stanoviště. Zbyl na ně hraboš. Pak jsme se všichni sešli na louce a Rilian nám pověděl, že se obává, že ještě není úplný konec desperátům, tak jsme vytvořili útočnou dvacetitříčlennou řadu a šli na ně. Jak nás viděli, tak se rozutekli. Po chvíli se zastavili a zeptali se nás, co po nich chceme. Dali jsme jim čas na připravení k boji. Několik členů ještě provokuje Taše a Teo ho skalpuje. Potom ještě oddíl vytvoří řadu a rozjedou makarenu. Pak už dochází k boji. Vrhneme se na desperáty jak…  (domyslete si tam co chcete), a za chvíli z nich žádný nemá za pasem šátek, tedy už jsou vyvraždění. 
     Vrátili jsme se do tábora. Po posledním kloudným jídle, co bylo k obědu jsme dodělávali věci z prvního programu.  
Když už bylo všechno nachystáno, tak nám Rilian řekl, že právě teď nastala chvíle, kdy se máme vydat k bránám CP On že prý cestu zná, ale my si máme všímal všeho ostatního. Šli jsme kolem rybníka, a tam si ‚Švéd všiml pomalovaných kamenů. Bylo jich 11 a každý jinou barvu. Složili jsme z nich heslo Pokoj a dobro a doufali, že je to správně. Potom jsme šli dál a dál a někdo zakřičel: "Pojďte sem, tady je Thumnus". Jak to Tomík uslyšel, rozběhl se tím směrem. 
     Ano, náš starý dobrý kamarád Tumík zde opravdu byl. Prý slyšel, že se dnes schyluje k velké slavnosti - korunovaci dětí z jiného světa na krále Narnie. Chtěl se přesvědčit, zda jsme opravdu dcery Eviny a syni Adama a chtěl po nás heslo z kamenů. Potom, jsme mu měli ještě zatancovat (poté, co se nám snažil zatancovat Tango) náš oblíbený tanec. Samozřejmě, že jsme se vyskládali na louku a rozjeli Makarenu. Poslal nás dál a popřál hodně štěstí. Na louce jsme potkali královnu Zuzanu. Ta se také přesvědčila o naší totožnosti. 
     (Protože to byla Dajda, tak se s náma rozloučila, že už musí jet.) Zavedla nás k dalšímu úkolu, kterým byla cesta vzduchem. To, aby celý oddíl prošel lanovou trasu nám dalo pěkně zabrat čsově. Nejdřív to zkusilo asi 5 lidí, a až teprve Korbi konečně uvázal pomocný lano a mohlo se chodit jako na lanový lávce. Na naší cestě jsme potkali dalšího krále, Petra. 
     Rovněž o nás ví, a ví také o slavnosti, která se dnes uskuteční. Jak už vám jistě došlo, chtěl od nás taky něco. Bohužel už si to přesně nepamatuji. Další král nás pustí dál, když mu řekneme 5 jmen desperátů. Měli jsme s tím menší problémy, ale vše dobře dopadlo. 
     Kvůli velkému časovému skluzu musíme přidat do kroku. Monti nás stále upozorňuje, že to nestihneme, když doopravdy nepřidáme. U krále je tma pro členy, avšak rádcové vidí. Je tedy na nich, jak provedou svou družinu cestou necestou. Podmínkou je to, aby se žádný člen nedotkl provázku. Spěcháme dál, tentokrát nás vítá Edmund, je s námi spokojen, a pošle nás za královnou Lucinkou. 
     Lucinka se nás ptá, jak se má ségra, jak se máme my… Nakonec nám řekne, že nás na naší cestě čeká ještě ňákej ten král, a že máme spěchat. Kaspian po nás chce taky něco, na co jsme museli vytáhnout deníky, ale rovněž byl s námi spokojen. Poslední král Narnie, tedy král Tirian po nás chtěl vědět, jak zněla zpráva, když jsme šli k poustevníkovi z jižního pomezí. Zde naskytl velký problém. 
     Ani za nic jsme si nemohli vzpomenout na část: Polnicí hlas jeho bude, ale vše dobře dopadlo a Tirian nás dovedl až k bráně Cair Paravelu. Ukazuje nám mapu Narnie, a která družina došla až k trůnům. První skončili Rysi, druhé Pomněnky, třetí Jestřábi, Jeleni a nokonec Lišky. Ale taky nám řekl, že ještě není rozhodnuto, kdo usedne na jaký trůn.  
     Po večeři se ještě dělaly drobné úpravy v táborovým kruhu. Pak byl nástup a tam nám řekli, že až bude znamení, tak si máme vlézt do stanu, a před rádcův stanm máme dát pochodeň.  
     Když se tak stalo, přiběhl Rilian, a postupně nás zval celou družinu k bráně. Jako první šli Rysi. Do kruhu byli vpuštěni, to asi proto, že když se jich strážce zeptal, o co se budou snažit, když budou vládnout v Narnii, tak odpověděli: "Pokoj a dobro." Takhle to udělaly všechny družiny. Někteří měli problém, ale nešli povidat, když jim začlo hořet to, co nemělo. Když všichni usedli na své místo v kruhu, tak Monti vyzval rádce, aby zapálili oddílovou hranici. Ohýnek nám pěkně hořel, a začly se vyhlašovat různé táborové dlouhotrvající hry. Začla Tesáková se svým bedvicanem. Postupně říkala jména, jak se umístili jednotliví účastníci. Pro vítěze měla plyšového Bedníka (vyhrál Teo). Pak přišel na řadu Domináro a vyhlašoval Miky. Z holek jsem byla 1 já Jíťa a dostala jsem tužku, co svítí a nepíše. Stejný dárek dostal Korbi - vítěz u kluků. 
     Zapomněla jsem napsat, že v poledňáku proběhla Anketa, která obsahovali tyto otázky: 1. Název tábora, 2. Nejoblíběnější postava, 3. Nejlepší pařba, 4. Nejchutnější žvance. 5. Známka tábora. Došlo na vyhodnocení této ankety. 1. Otázku budeme řešit zítra, 2. vyhrál Rilian, 3. každej upřednostňuje něco jinýho, ale nejvíc hlasů měly Severní hory 4. vyhrál Montiho štrůdl a povidlový buchty. Že byl tábor úplně skvělej, o tom svědčí, že průměrná známka byla čistá 1.  
     Rilian ještě vyhlásil, kdo měl nejvíc rilianovek, a z koho by měl jeho strýc Gaal největší radost - byl to Slezi. Pak už oznámil, která družina usedne na jaký trůn. S velkým odstupem za ostatními se umístila družina Lišek. Druzí od konce skončili Jestřábi. Třetí byli Pomněnky, se ztrátou pouze 1 bodu na druhé Jeleny. Avšak s nadhledem si jistě 1. místo zaslouží Rysi.  
     Nyní nastane ta nejočekávanější chvíle - korunovace. Všichni to vzali zcela vážně a první kdo poklekl byl Zuzka. Teď už usedá s korunou na trůn, který jí právem náleží. Potom pokleká Atrei, má prý trochu trému, ale to nemění nic na tom, že si  s korunou na hlavě sedá napravo od nejvyššího trůnu. Pak jsem na řadě Já, Teo a nejlepší nakonec- Tesák. Když Monti zavzpomíná, co se na táboře všechno stalo, tak už mám na krajíčku. Ale teď už nás obchází jednotliví šlechtici a dávají nám nejdřív nákrčníky, potom busolu, kalendáře a bloček i tužku skaut-junák. Nejlepší dárek pro jednotlivce byla asi detailní fotka jeho tváře s nápisem Aslan s tebou. Potom vybraní předali dárky Rilianovi. Největší radost mu asi udělala vlajka OSN, kterou předával Atrei. Rilian nám taky něco předal. Předal nám vysoce kvalitní luk a šípy na kterém mohli všichni oči nechat. 
     Sedíce u kruhu a dívajíc se do ohně jsme ještě vzpomínali Dokonce k  nám promluvil Aslan. Poslal Riliana na východ do svého království a my se pomalu rozcházeli do stanů.  
     Ještě před tím, než jsme opravdu odešli spát, přišel k našemu debatujícímu kroužku na náměstí Pudil, a řekl Tesákovi: "Hele, ty nejvyšší králi padej spát". To je úcta,co?! Korunovace se opravdu vydařila, stejně tak, jak se vydařil celý tábor. Dobrou noc. 
Jíťa
 
   
 
  zpět na titulní stranu  
 
  na index článků