Jak to začalo
Je
sobota 7. 8. 1999 a na Zubíku se objevili při ranním nástupu pohádkové
postavy. Před očima Berušek páže přísahalo královskému páru, že všichni
v táboru budou hrát čestně. Po té zapíchlo páže svůj meč vedle stožáru.
Kajmanka usoudila, že budou
muset na turnaje uvolnit I. a II. program.
Soutěže
Soutěže
jsme mohli začít, potom co nám Kajmanka rozdala bodovací listinu. Cestou
musely Berušky splnit dvanáct úkolů. Některé byly lehké jiné těžší. U leh-sedu
seděla Alka, nejvíce leh-sedů provedla Čita (47).
Nejzajímavější
byly jízda na koni, stála u ní Verča, nejlepší čas měl Křeček s výkonem
0:33 s. Hru cvičící smysly vedla Peťa - postřeh. Nejlepší časy od 2:00
- 4:00 minut.
Nejhorší
časy byly nad 15:00 minut.
Zajímavá
disciplína byla lukostřelba.
Kajmanka
střelí kolem 20 m což je největší vzdálenost. Samozřejmě se najdou i tací,
kteří skončí v mínusu. Další disciplínou byly stopy, stála u nich Lenka,
která řídila zároveň pamatováka. Roman si vzal na starost hod oštěpem -
Pubu by se hodil jako slepecká hůl o kterou si žádala na narozeninách.
Dalším úspěchem byl i bahňák ve kterém si Pubu uďála rochniště. Cílem bylo,
aby se Berušky namočily a odpoledně se již nechtěly jít koupat. Po odevzdání
bodovacích listin byl dobrý oběd.
"Až naprší"
Tak
tuto větu už nemusí RG používat, pršelo a uschlo. Lepší by bylo říkat:"Až
nasněží". Přesto se Berušky před deštěm rozhodly vyjít na bahňák. V bahňáku
je teplo jak kafe v mrazničce. Vylezem a začne pršet.
Jdeme
do tábora. Jsme tu a rozpršelo se pořádně. Zítra je návštěvní den přijdou
rodiče.
(PS:
Až naprší používaly RG když měl někdo hloupou otázku)
Perličky dne
-
Křeček měl držet celý den hlad
a tich. Nyní je IV. program a Křeček mluví a jí. Jen dvě písmenka "No"
jí to zkazily.
-
Verča se zkusila projet na svém
vraném koni. Čas 26 s (možná). Dobrý Verčo!
-
Oběd byl velice dobrý
Jak to dopadne?
To
se ptám sama sebe. Nikdo neví jak to dopadne. Jedině RG ví jak to dopadne.
První určitě nebudu, ale do X místa určitě. Naše zápolení bylo vysoké.
Nejvíc bude zábavnější vyhodnocení.
Rozhovor
Náš
speciální redaktor v terénu osobně vyzpovídal kouče našich turnajů Veroniku
Horovou.
-
Taky jste se zúčastnila při
hrách jízdy na koni, jaký to byl pocit?
-
Měla jsem možnost vyzkoušet si
jaký to je pocit z pozice jezdce, protože jako správný rozhodčí musím vědět
co mám posuzovat.
-
Jaká byla jízda?
-
Jízda byla fantastická. Nejprve
po tryskovém startu bylo nutno vybrat pravotočivou zatáčku, minout malý
lesík, přeskočit vodní příkop objet stožár a pobídnout koně k většímu trysku
do cíle. Jezdec si musel dát pozor, aby si nezadřel třísku na sedacích
částí těla.
-
Jaký jste měl čas?
-
Můj čas byl vítězný, sice jsem
v cíli padla vyčerpáním, ale za vítězství to stálo.
|