ČTVRTEK
Na výpravu OR jsme
jeli hned 1. den prázdnin. Nejel s námi akorát Kuty, kterýho nahradila
Čiky. Vlakem jsme jeli pěkně dlouho, až do Brtníku. Cestou jsme hráli pořád
Palermo. Cestou z Brtníku bylo moc borůvek, tak jsme každou chvíli zastavovali.
Šli jsme pod ňákej převis, kterej byl očouzenej a tam jsme se najedli.
Potom jsme šli na brtnický xxx, kde jsme se u borůvek bavili o deviaci,
a Zdeny se u toho fakt upřímně smál. Pak jsme šli po hranici s Německem,
a Tesák byl poprvé v zahraničí. Taky jsme pili ze studánky s víčkem (háčkem).
Pokračovali jsme pochodem smrti. Hledali jsme místo na přístřešek a našli
takovou malou skalní plošinku. Po postavení bejváku se uvařila večeře.
Jelikož se Tesáková vsadila s Mejšou, že udělá lívance, tak je udělali.
Byli fakt moc dobrý. V noci kecali furt Piškot s Čiky a Kaťkou.
PÁTEK
Ráno jsme šli do
Jetřichovic, bylo hrozný vedro. Když jsme tam konečně došli, tak jsme hledali
Algidu. Prvně jsme si koupili normální ledňáky, a potom jsme narazili na
1. Algidu na výpravě. Většina zahájila supertwisrtem. Pak jsme zjistili,
že je tady nějaký koupaliště, tak jsme se na něj ptali. Teo se ptal velmi
neslušně, tak na něj vyletěl čokl (prej kvůli "třásničkám"). Když jsme
se vraceli zpátky ke skalám Monti našel místo na spaní. Postavili jsme
přístřešek, uvařili večeři (Mejša tentokrát svíčkovou), a potom se šli
koupat na ten koupák do Jetřichovic. Šli jsme tam něják divně, takže jsme
neplatili. Koupaliště bylo trochu studený, ale skvělý. Když jsme se vyráchali,
tak jsme si koupili pohledy a vraceli se "domů". Dozvěděli jsme se, že
se ztratil 12-ti letej kluk, a už 2. den ho hledá helikoptéra. U přístřešku
jsme napsali pohledy a Monti nám vysvětloval svůj systém ukládání věcí.
Po ukončení dne, kdy se Motni pomodlil za toho kluka jsme šli spát.
SOBOTA
Včera večer jsme
se domluvili, že si dojdeme ráno pro snídani do vesnice. Tak jsme šli Já,
Zdeny, Teo. Obchod tam měli skvělej. Zdeny s Teem si koupili půlkilový
Jogobelly a spráskali se s nima. Když jsme se vraceli, potkali jsme Mikyho
a Mejšu, jak tam jdou taky nakoupit. U přísřešku jsme zjistili, že zbytek
ještě spí. Když se Motni probudil, tak začal šplíchat Adidas a moc příjemně
to nevonělo. Piškot šel připravit slaňování, takže program dopoledne byl
zajištěn. Nejdřív si každej 2× sjel skálu a potom přišel "volnej prostor".
To už všichni nezkoušeli. Pak jsme sbalili přístřešek a šli se podívat
na skálu, kde se zabil ňákej kluk. Vrátili jsme se do Jetřichovic,
koupili si lístky na koupák a šli se koupat.
Dneska už bylo
hrozný horko. Vyblbli jsme se tam až až. Nejlepší bylo, když nás tam nákej
němec naházel a pak řekl: "NO PROBLEM". Když jsme se chtěli opalovat, tak
vypukla bitva s pistolkama. Potom jsme šli fakt dost náročným terénem po
různejch dost dobrejch vyhlídkách. Z jedné vyhlídky bylo vidět i Český
středohoří. Když jsme došli tam, kam jsme chtěli (tedy na Loupeživý hrad),
tak jsme nemohli najít místo na spaní. Nakonec jsme si po postavení přístřešku
uvařili večeři a šli se podívat na západ slunce - bohužel pozdě. V 10 jsme
se měli vrátit, tak jsme spěchali dolů. Spali jsme pod Sanštejnemem. Zdeny
a Miky to nestihli, tak jsme ukončili bez nich. Když se vrátili, tak Miky
vypadal jak! nahej.
NEDĚLE
Ráno bylo ukrutný
vedro. Ale nikdo neměl vodu. Dohromady jsme dali asi 0,5 litru. Šli jsme
do nejbližší vesnice a nabrali vodu. Potom jsme šli do Vysoké Lípy, kde
měl být údajně koupák v Intercampu. Kdybyste viděli ten camp, tak se zhrozíte.
Chtěli jsme doplnit vodu, ale za 5 min tekla rezavá. Zdeny si akorát naplnil
žraloka. Potom jsme došli ke skvělý pumpě, kde jsme se zlili. Obloha byla
úplně bez mráčku, a koupák nikde. Mějša začal říkat, jakej je skvělej bazén
v Děčíně. Šli jsme na Pravčickou bránu, která teda nic moc. Navíc tam měli
pěkně draho, tak jsme úplně nahoru nešli. Zato jsme našli maliny. Monti
přemýšlel, jestli pojedem 5. nebo 6. domů. Potom jsme šli do jeskyně Českých
bratří.
Tam jsme si uvařili
oběd (skvělé rizoto) a Tesáková s Piškotem něco hnusně růžově tekutýho.
Monti měl ňákou dobrou náladu, tak (protože vařil těstoviny) řval na Tesinku,
že to je z Pasty, atd
a zrouna ve chvíli, kdy tam šli náhodní turisti,
tak pěkně zrudnul. Kousek za jeskyní to vypadalo jako ňáká zóna (toal.
papíry) Šli jsme dál až pod Kobylku, tam jsme na bukvicích postavili přístřešek
a šli se podívat do Hřenska. Šli jsme kolem skvělýho vodopádu. V Hřensku
jsme byli překvapeni tou spoustou stánků s ťamany. Vyfotili jsme se u sádrovýho
prasete. Prošli jsme tržnice a Monti si koupil ponožky, Zdeny tričko a
Piškot málem laser. S Teem jsme smlouvali, aby nám prodali Diska za 12,-
a taky že jo. V obchodě jsme si koupili housky a vánočku. Zpátky jsme šli
zase kolem vodopádu, a tam jsme se vyřádili. Já a Teo jsme měli mokro v
botách. Jak jsme přišli, tak jsme se šli podívat na skály na západ slunce.
Tentokrát jsme ho neviděli kvůli tomu že tam byly stromy. Potom jsme šli
spát, a přemlouvali Mikyho, aby jel s námi až šestýho. V noci jsme s ním
probírali jistý soukromý záležitosti, a aby nás nikdo neslyšel, tak jsme
byli trochu blíž u sebe a Zdeny to !Bohužel! vyfotil. V noci Tesák zvracel
a všichni se tomu smáli , jen Monti spal.
PONDĚLÍ
Ráno si Monti zpíval:"Stávaj
Jano hore", a potom málen šlápl do místa, který Tesák včera zaminoval.
Zkoumal to pěkně dlouho, a zjistil, že to byl asi sýr. Jak jsme si sbalili,
tak Miky musel odjet domů, tak jsme se rozloučili. Potom jsme šli do soutěsek.
Nejdřív do Divoký, tam jsme se mohli povozit na loďkách , ale my radši
vymýšleli novej Finland. Cestou do Tichý soutěsky bylo hodně tunelů. Když
jsme došli až na konec, tak Monti řekl, že tam maj dost nekřesťanský ceny.
Byla tam super studánka a Zdeny, Mejša i Piškot si tam vyprali trička.
Ze soutěsek jsme šli do pěknýho kopce a Tesákovi bylo blbě. Došli jsme
až k Indian campu, kde bylo vstupný 35,- Kč a šli tam jen Piškot, Čiky,
Zdeny a Kaťka. Zbytek jsme zůstali venku. Byli tam krásní psi: Máša (Teo
jí říkal Broku), Ární a Šakal. Monti si koupil čokoládu a usnul (pěkně
chrápal). Taky tam byl takovej malej kluk, jmenoval se Kuba.
Nejdřív se na
nás jen smál, a potom si se mnou hrál s autíčkem.
Když tam hráli
ti indiáni ňákou scénku, tak u toho Kuba stále tancoval. Ti čtyři se vrátili
naprosto spokojení a Teo s Mejšou se bavili o mozkách - FUJ. Šli jsme do
Janova. V Janově jsme si koupili algidu a Mejša, Zdeny i Monti v tom vedru
snědli několik utopenců. Tesáková jim furt říkala, že jim bude blbě. Cestou
jsme našli dopis od Mikyho. Ještě jsme si koupili jablka- moc dobrý. Do
Arnoltic (4 km od Janova) jsme šli po silnici a to pěkně rychle. V Arnolticích
jsme nabírali vodu na hřbitově. Obloha už se postupně zatahovala. Museli
jsme dojít na červenou. Šli jsme kolem ženský, která právě zalívala zahrádku
a tak nás pošplíchala a myslela si, že moje karimatka je spacák. Konečně
jsme došli na červenou a začalo pršet. Postupně déšť zesiloval až úplně
lilo. Měli jsme štěstí, schovali jsme se do ňáký pily, tak na nás tolik
nepršelo. Přišli tam ještě 2 divní turisti. Zdeny s Mejšou se šli sprchovat
na déšť a začly padat kroupy. Potom to na chvíli přestalo, ale to bylo
jen oko hurikánu.
Jak to začlo
znovu, tak se zjistilo, že tam je psí bouda. Zdrhali jsme a Teo šloupl
do půlmetru hluboký vybetonovaný louže. Šli jsme dál po červené co nejblíže
k Děčínu kolem hodně vyhlídek, tak bude hodně fotek. Po točitých cestičkách
jsme se dostali až k místu, kde jsme postavili kvalitní přístřešek. Uvařili
jsme si večeři, ale Zdeny nechtěl a Tesák nemohl. Ztratila jsem lžíci.
Ukončení bylo pod přístřeškem.
ÚTERÝ
Ráno jsme se museli
vzbudit brzo, abychom stihli dojít do Děčína. K snídani byli zbytky. Já
jsem měla housku tvrdou jak kámen. V noci byla bouřka. Sbalili jsme si
věci a vyrazili. V Děčíně jsme byli hned. Našla jsem lžíci. S Čiky jsme
zavolali domů, že přijedeme dneska. Monti se ptal ňákýho důchodce, kudama
se dostaneme na hlavní nádraží a Teo se ho potom ptal:"Maj tam otevřeno?".
Důchodce chudák vyjukanej nevěděl, co říct, a Teo prej:"Ste hluchej?" On
si totiž myslel, že se Monti ptá na ten bazén, o kterým se nám zdálo. Do
bazénu jsme nakonec nešli, ale na nádraží, jsme se rozhodli, že pojedem
přes Kolín a budeme doma dřív. S Čiky jsme šli nakupovat do Mainlu, ale
prvně na druhou stranu. Měli tam levný jogurty a drahý minerálky. Z Děčína
jsme jeli do Ústí n. L. Monti zase usíná a koupil si horkou čokoládu. Ve
vlaku jsme si udělali chleba s paštikou, po kterým slintal pan průvodčí.
V tunelu byly bitky a Zdeny s Teem zapírali, kdo to byl. V Kolíně na nádraží
hráli vždycky kolíne, Kolíne a Teo si myslel, že to Beskyde, Beskyde. Zdenymu
a Mejšovi málem ujel vlak, protože si šli koupit párek v rohlíku. Ve vlaku
byl leták na restauraci ive vlaku, tak jsme se tam šli podívat. Měli tam
dobrý rakvičky a divnýho vrchního. Zdeny prej řval na cizího člověka:"Pohni".
Skoro každej vlak měl zpoždění, tak nám málem ujel ten do Města (Radňovic). |
