 |
|
 |
|
S blížícím se termínem letního tábora uskutečnila se tradiční dubnová beseda s rodiči. To se sejde vždy pár těch stejných postav v klubovně a vyslechnou moje proslovy o tom, co se v oddíle podařilo, co se děje, co se normálně od svých dětí doma o dění v oddíle nedoví apod. Beseda, to je vždy možnost poznat, jak moc jsou rodiče na vedoucí nazlobeni, jak jsou na tom členové se svými známkami i s úklidem doma. Ta letošní měla obdobný scénář. Okolo 18,00 hodin se trousí první, poslední rodiče přichází v 18,25. Začínám vykládat o změnách v oddíle - o Piškotovi, o Teovi, o nováčcích, o Mírovi. Pokračuji zimním táborem a vzpomenu, že se tam holky pohádaly ke zdaru svého zdravého ovzduší v družině. Ještě rodiče vyděsím připomínkou toho, jak se oddíl opět páruje, ale že to máme pod kontrolou. Při vstupu každý z rodičů obdržel několik (4) papírů a složenku. Postupně vysvětluji jednotlivé body v plánu činnosti. Kupodivu žádný rodič neprotestoval ze strany množství akcí. Nejvíce času věnuji letnímu táboru. Tradičně prosím o dodržování několika zásad: - nejezdit v jiné dny než návštěvní a nezapomenout při tom na bábovku - dávat dětem na letní tábor to nejhorší oblečení co doma najdou (to aby se jejich ratolest nemusela bát radostně se vyplácat v nejbližší kaluži; to aby se nemusela bát spadnout ze skály a roztrhnout si při tom košili, gatě a pusu) - zásadně nevozit žádné jídlo (zakázány jsou pod trestem nejvyšším pečené husy a selata, smažené řízky, cukroví, sladké limonády, narvané tašky sladkostí a decentní balíčky s překvapením od věstonické babičky) Po svém 50-ti minutovém proslovu nechávám čas i rodičům, aby házeli své názory. Kromě souhlasného mručení s dosavadní činností je zde názor, aby se opakovala akce s hodnocením činnosti a aktivity dětí doma. Nejlépe prý celý půlrok. Co k tomu dodat. Opět něco vymyslíme, abychom poznali, jak se členstvo doma vypořádává s domácími pracemi. A ještě zdůraznit, že školu považuji na 1. místě a že to myslím vážně, ne jako vtip. Končíme za všeobecného míru okolo dvacáté hodiny. Pozn. Nikdy nevím, jaký mají rodiče názor na vůdce a vedení oddílu vůbec. |
| Monti |
 |
| zpět na titulní stranu |
| na index článků |