 |
|
 |
|
Tak touto otázkou jsme se v poslední době vítali navzájem společně se Zdenym. Protože a poněvadž si Zdeny pořídil novýho AUTHORA, teda jako kolo, a chytla ho stejná mánie do ježdění jako loni mě. Já se mu totiž ani trochu nedivím, protože rychlá jízda na dobrém kole je zkrátka požitek nad požitky. Ale jak to začalo? No někdy zjara si Zdeny pořídil ve žďárské prodejně u pana Moravce kolo. Ale bylo to opravdu brzy zjara, takže čekal, až sleze sníh, a stejně jako já loni se chodil kochat svojí novou láskou do garáže, chodil on pro změnu do sklepa. Že moc dlouho nečekal svědčí to, že jeho první výjezd vedoucí kam jinam než na Zubík se konal ještě v době, kdy já jezdil na sjezdovce na něčem úplně jiném než je kolo. Ale druhý den nalákal i mně a Piškota, a tak jsme vyrazili. Bylo to přesně na den 23. března. Byla docela kosa, ale jelikož svítilo sluníčko, tak to docela šlo. Do terénu to zatím nevypadá, a tak jsme první kilometry hltali po silnicích. Piškot se snažil jezdit na kole jak jen to šlo, protože tou dobou už věděl, že za měsíc a kousek už z něj bude voják, a že si tím pádem kola a dalších vymožeností svobody moc neužije. Tak jsme začali hltat první kilometry. Za duben to bylo prvních 600 a v květnu i když jsme už jezdili bez Piškota, tak jsme nezaháleli a zhltli dalších 600. Sami jsme ale nejezdili. Občas se k nám přidal Miky, Mužík, nebo Tesis. Akorát já se Zdenym jsme v týdnu jezdili každý jindy, protože Zdeny v té době dopisoval diplomku a učil se na absolutorium, a tak byl doma a vyjížděl spíše dopoledne. Já naopak člověk pracující jsem vyjížděl převážně odpoledne nebo navečer. No a v té době pokaždé, když jsme se setkali, tak první, o co jsme se zajímali, byl stav tachometru toho druhého. Musím přiznat, že většinou vedl Zdeny, ale jen díky tomu, že když jsem ho dojel, tak nelenil a zajel si nějakou trasu, abych měl zase co dohánět. Nejvíce mě ale "dožral", když večer před Piškotovou přísahou jsme dojeli z jedné z našich společných cyklotúr a měli jsme rozdíl asi 20 km. No a já si říkal jaký by bylo pěkný, kdybychom Piškotovi při oznamování stavu tachometrů řekli stejné číslo. No a tak jsem ještě ten večer zajel na Zubík a zpět, abychom měli stejně. Dojel jsem to přesně na metr a těšil se na druhý den. No ale co se nastalo. V sobotu jsme vyráželi okolo deváté hodiny, a tak Zdeny nelenil a přivstal si a jel se ještě projet. No já když jsem se to v autě dozvěděl, tak mě málem kleplo. Ale chlácholil jsem se pomyšlením, že jsme měli stejně km alespoň přes noc. Zkrátka motivace na ježdění na kole tu je. Ale nejezdíme jen kvůli tomu, abychom měli co nejvíce kilometrů, ale abychom měli natrénováno na naši společnou cyklotúru do Rakouska o prázdninách. No a já mám ještě jednu motivaci, svůj diář. A to proto, že v něm mám zapsaný stav km z loňského roku a dal jsem si na jaře závazek ujet letos alespoň tolik km jako loni. Tak to musím dodržet. Tento týden, kdy píši tento článek, jsem momentálně ve stavu nemocném a tak nemůžu jezdit a jsem tak trochu nesvůj, protože Zdeny má již o 250 km více a to se mi bude těžko dohánět. No ale nebojte se já to určitě zkusím. Tak teda vám všem, co rádi jezdí na kole, tak jezděte tak abychom vždy dojeli kompletní (mám na mysli nepoškození) domů a pokud chcete dělat na kole nějaké nebezpečné vylomeniny, čímž může být i pouhé ježdění po městě tak si vemte na šišku helmu. Tak se zatím mějte fajn a zase někdy spolu na kole (nebo třeba i v kině). Zdraví vás cyklista Mládě. Přemejšlím, kdy jsem tento článek napsal, ale vypadá to někdy na přelom května června. Nebyl jsem si moc jistej tím, kdo to cyklistické závodění vyhrál, a tak jsem brknul Zdenymu a vytáhl z něj, kolik měl za loňskej rok km a tak jsme byli zhruba zároveň. Jemu chyběla asi tak stovka do třech tisíc a já najel 2920,6 km. Opisuju to přímo z tacháku a už brzy ho vymažu a začínám další můj - již třetí cyklistickej ročník (První rok jsem našlapal rovných 3000 km). Dnes, když píši tento článek (mimochodem 2001-03-29), je venku - 2 stupně a ráno mrzlo a ještě k tomu mrholilo a tak to moc na kolo zatím nevypadá. Ale to sluníčko už člověka tahá ven, aby někam vyrazil. Já myslím, že to už je otázkou jen několika málo dní, kdy nasednem a poprvé šlápnem do pedálů. Pro letošní ježdění přeju všem hodně kilometrů (míň než já), žádný bouračky a zkrátka všem cyklistům ať nám to frčí po silnici i v terénu. |
| To přeje všem Mládě |
| zpět na titulní stranu |
| na index článků |