 |
|
 |
|
Něco vám teda řeknu. Psát články z oddílovek je pěkně hnusná práce. To máte tak, na oddílovce se nic neděje, jen se tam řeší různé věci , který stejně nikoho nezajímají a nic moc se tam neděje, o čem by se dalo psát. Ale přece někdo musí takovéto akce zaznamenávat a tak už to prostě je. Tak tedy na této oddílovce se nedělo nic zvláštního. (Taky bych mohla touto větou článek ukončit, ale já vám to neudělám.) Jako obvykle samotné oddílovce předcházela oddílová rada. Oddílovku zahájil Monti a aby se moc nezdržovalo, mohl hned nadiktovat nejbližší akce. Potom se zeptal nováčků, jak se jim líbila výprava. Všichni odpověděli: Jedna." (Stručně, ale výstižně.) Byli jsme rádi, že znovu začneme jezdit do bazénu. Také mezi nás přišel nový člen z veřejnosti- Martin Hanych, kterému je jedenáct a rád plave (co jiného). Jeho skautskou mámou se stane Míra. (Jako že Martin bude chodit do Jelenů, ale to nezní tak pěkně.) Protože Montiho část členstva při jeho výkladu rušila, museli se proběhnout na náměstí. A potom nám všem Monti ukázal Velký ilustrovaný atlas světa, ze kterého potom dával různé otázky. Jedinou akcí, kdy jsme se mohli hýbat (spíš oddíl, nám se nechtělo) bylo asi tak toto: Zdeny šel ven a stoupl si pod okna, kde zakřičel: Honem běžte všichni pryč, v klubovně je bomba a každou chvíli vybuchne!!!" Mimčo, zděšená touto informací se zeptala: A můžeme i oknem?" když se jí dostalo kladné odpovědi, neváhala a Monti jen valil oči. No, zvládli jste to za, tuším, 18 sekund. Potom pokračovala další série zeměpisných otázek a po ní jsme volili, kdo pojede rozhodovat o krojích na celostátní zasedání, které bude jedenáctého listopadu v Li-berci. Zvolily jsme Čiky a mě. Potom už jsme se jen spojili do Gillverského kruhu a někdo začal oddílový pokřik, kterým jsme dnešní akci ukončili. Ti, co se v kruhu bavili, museli potom ještě běžet ,tentokrát na autobusové nádraží. Po oddílovce jsme měli ještě pracovní kruh. |
| Jíťa |
 |
| zpět na titulní stranu |
| na index článků |