 |
|
 |
ODDÍLOVÁ SUPERHRAUž nám jenom Piškot řekl konečné pořadí. Nejlepší šlechtic byl Míra (Zdeny, to už si nepamatuju přesně, doplň to sám). Rozloučili jsme se s PIŠKOTEM a odešli domů. |
| Kiwi |
|
Sobotní ráno jak malovaný, šinu si to takhle Korunou , nebe je modrý, voda je mokrá a z korun stromů je slyšet jak se nějaký šplhavec dobývá do kmene. Klepe seč může, ale nikdo mu neotvírá. Kdepak asi je? Támhle né, támhle taky né a konečně, mám ho a je to datel. Apríl ,apríl strakapoud to je. No jo dneska je vlastně apríla, to se budu muset mít na pozoru. Šinu si to dál. Mám namířeno ke kříži u nemocnice, na kterém přistávají letadla s tím velkým větrákem nad sebou, odtud se pak vydáme do Egypta. Né to už žádný apríl není, vážně tam máme namířeno, protože jsme se doslechli, že tamní vezír hledá mezi lidem schopné úředníky pro faraónův dvůr a to by bylo, aby si mezi námi nevybral. No vlastně by to nebylo nic zvláštního, ale znáte to pořekadlo o náhodě a navíc odvážnému štěstí přeje. My dříve narození máme sraz o půl osmé, abychom omrkli místo setkání s vezírem, omladina se zde zhoufuje hodinu poté. Na místě už čeká Tesis, pochvaluje si počasí a hází si tenisákem, přidávám se k pochvale i házení a čekáme spolu. Nyní se nemůžu nezmínit, že jsem na místo dorazil jako druhý a včas, čímž se samozřejmě vyvracejí všechny ty povídačky o mně jako "pozděchodícím." Pouze pár minut po limitu, přišli ostatní. Piškot přifrčel na meridce, Pudil se přiřítil pěšmo a s kletbami na rtech adresovanými těm, kteří ho donutili vstávat už ráno, podle něj brzo ráno. Posledním členem předvoje byl Zdeny, který byl "okolen," jeho nové kolo dosahuje takových rychlostí, že mu protivítr zlomil polystyrenový terč, a tak se pro odlomenou část musel vracet. Rychlost ovšem není jediná přednost tohoto kola. Ze seznamu dalších vychytávek namátkou vybírám třeba možnost udělat si na něm kotrmelec, přesný návod jak na to k dostání u kaskadérky Tesis. Vyrážíme na místo činu. Místo činu a setkání s vezírem je mezi lidem egyptským znám pod jménem "Šibenice." Krátce po deváté chřestidlo chřestí, oddíl nastupuje a přichází sám velký vezír. Nejspíš se tam u nich chystaj na vojenské tažení, protože má sestřih jak českej průzkumník, nicméně nepřišli jsme si ho prohlédnout, nýbrž poslechnout, a tak jsme se dozvěděli, že: Faraón chce mistry v oboru úřednickém a státi se takovým mistrem věc je nesnadná, protože úředník je víc než kandidát, který je víc než voják, ten převyšuje rolníka, kterýžto je samozřejmě nad otrokem a otrok je zkrátka otrok. Správný úředník pak také vlastní knihu, sýpku a brnění. Vezír ještě nezapomněl podotknout, že všichni jsme zatím otroci a nevlastníme lautr nic, co však není může být a tak se každý snažil co nejdříve vyšplhat na společenském žebříčku na kýženou příčku ouřednickou a cestou si přibalit knihu, sýpku i brnění. Významnou úlohu sehrála kostka, každý kdo hodil šestku byl povýšen, kdo čtyřku byl "ponížen" jiné číslo pak znamenalo navštívit hlavního otroka, rolníka, vojáka, či kandidáta a podstoupit jejich úkol. Vrána k vráně sedá, ale já sem si nějak spletl cestu a dostal se k hlavnímu otrokovi a se zalíbením sledoval jak se komu daří. Našli se mezi námi specialisti, tak třeba Káťa si užila své s nošením kamenů na stavbu pyramidy, jít kolem faraón, když už na nich byla potřetí myslím, že by mu pohřeb do pyramidy rozmluvila nato tata. Kiwi mě zase přesvědčila, že typ bundy, který má ona a bráchové, je typ použitelný na cokoliv včetně přenosu kamenů na několikero způsobů (škoda jen,že není nehořlavá). Kulih (Peťa) už určitě ví o čem je řeč v písni "Hrobař" jelikož on sám musel vlastnoručně vykopat tři hroby a bylo vidět jak s každým opakováním profesionálně roste co do kvality i času. Jestli se o Švédovi dá říct, že je "klikař" protože pro otroka měl tu čest pracovat všehovšudy jednou, pak Jíťa je prvotřídní "dřepařka" protože dřepů otrokovi nadělala kolem dvou stovek. No a škálu těch, kteří by se mohli otroctvím živit nemůžu uzavřít nikým jiným než Tesákem. Tento totiž navštívil otroka sedmkrát, čímž si vysloužil postup do stavu rolnického. Jako slušně vychovaný hoch se s ním mohutně rozloučil netuše chvil příštích. Netrvalo dlouho a byl u něj zase, pro kameny na sýpku, pár minut nato mu oznamuje, že jedna sýpka mu nestačí, dvě jsou lepší. Při páté sýpce už otrok moc nadšenej nebyl, protože mu Tesák odtahal kameny z jeho pyramidy na nedaleký kopec k rolníkovi. Po patnácté návštěvě i Tesák uznal, že čeho je moc toho je příliš a definitivně se s ním rozloučil. A jak to vypadalo u ostatních? Moc toho nevím, jen tolik kolik jsem se doslechl od otroků mezi prací. U rolníka se prý stavěla sýpka (to vím od Tesáka - pětkrát!), sázel ovocný sad, sklízelo zrní. Voják prověřoval střelbu, běh a boj, zatímco kandidát pokládal otázky a příklady. Prvním úředníkem se stal Švéd a pak se s nima roztrhl pytel. Ne každý se jím však stal, tak třeba Korbi, který potvrdil, že "Změna je život" a sérií třech čtyřek za sebou stal se rázem z kandidáta otrok. Inu jak zpívá Pepa Nos: " časy se mění, co bylo dnes zejtra není " Před polednem vezír opět všechny svolal, všem novým úředníkům slíbil "debenitou" odměnu a zmizel. My jakbysmet. To dnešní dopoledne mě vážně chutnalo, škoda jen, že se nás sešlo tak málo. Apríl, bylo nás hodně a to je fajn. |
| Miky |
| zpět na titulní stranu |
| na index článků |