 |
SLOVENSKO '96 |  |
| MONTI |
|
|
SLOVENSKO '96 | |
| MONTI |
Úterý 9. července 1996Snažím se v půl páté probrat rovery. Jenom Kajman a já jsme se dostali do chodu . Ostatní ne a ne se probrat. Až když přišla průvodčí a upozornila je, aby sa "zkultúrnili", poslechli. V pět hodin šest minut se vlak, jenž se ze spacího proměnil na rychlík rozjel směr Bratislava. Cesty využíváme k postupnému probrání. Moc se nemluví. Bratislava nás vítá opět mírným deštěm. Máme dvě hodiny času. Batohy skládáme v čekárně na ochozu a já jdu koupit něco k snědku. Jelikož jsem se špatně domluvil s Kajmanem, vyrazil mě dech, když si nakoupil snídani jen pro sebe. A nechal mi to zaplatit, no ano za plných 30 korun! Koupil jsem tedy rohlíky a koláče a zbytek drobných peněz rozdal roverům. Ti je nacpali 0do automatů a pitiva. Mají český tisk. Využívám toho a Dnes pak koluje znovu mezi všemi z expedice. Po osmé hodině sedíme v rychlíku, jenž nás doveze až do Žďáru nad Sázavou. Vlak neměl spoždění a nic zvláštního se nedělo. A to ani na hranicích. Do Nového Města jsme dojeli okolo šesté hodiny. Pochopitelně bylo velké loučení a ještě domlouvání, jak a kdy se vyvolají fotky. Hlavně, jak zdůrazňoval Bejkin, se musí vyvolat ty "unikáty", aby jsme se s nimi mohli prý chlubit. Loučením na nádraží skončila roverská expedice Slovensko 96. Byla velmi úspěšná a poučná. Poznali jsme nejenom krásný kout slovenské přírody, ale i výborné lidi. A poznali jsme i sami sebe. To, co v nás skutečně je a na co máme, či nemáme. Po celou dobu nás provázela ochranná ruka našeho Boha, Pána Ježíše Krista, za což mu patří ohromný dík. |
| zpět na titulní stranu |
| na index článků |