 |
|
 |
|
Zkuste se zamyslet! To si troufám dost, co? Vyzývat vás hned na začátku abyste potýrali svého hladem zesláblého mozkožrouta a obtěžovali své okolí zápachem spálené gumy, ale doufám, že mi tuto troufalost odpustíte a opravdu se pokusíte popřemýšlet. Málem bych vás zapomněl seznámit s tématem našeho uvažování. Jsou jím "životní potřeby lidského tvora", jednoduše řečeno, co vše potřebujete, aby jste udržovali v chodu svůj metabolismus, výměnu plynů s okolím (tím mám na mysli dýchání), abyste nezmrzli, zkrátka abyste se měli dobře (a uvažujme tentokrát jen o statcích hmotných jako jsou např. kámen, pětikoruna, motorka či buchtičky s krémem). Moc by mě teď zajímalo na co jste přišli, kdo by se například neobešel bez smažení na kompu, bez koukání na kazeťák a poslouchání televize, nebo obráceně, kdo by nespustil pojídání brambů (bramberců) a pití kakaíí, kdo si myslí, že nutně potřebuje auto či telefon a kdo by chtěl přičarovat peníze, hodně moc peněz a ženicha bez čehož se neobešla Marfuša (a jak dopadla). No možná se to od vás někdy dozvím, až si o tom budem třeba povídat na některé z výprav, kde se tyto hodnoty někdy trochu (nebo hodně) mění. Tak mě to alespoň připadalo i na našem roverském zimním táboření. A o tom bych vám chtěl říci něco víc. Tam byly vaše potřeby podobné těm, které uvedl ve své knize Walden aneb život v lesích jeden americký spisovatel a filozof. Schválně, jestli pak víte, jak se jmenoval (kniha je i ve střediskové knihovně). Ale toho přemýšlení už bylo dost a tak vám to radši hned vysypu. Je to Henry David Thorean. A ten píše: "Životní potřeby lidského tvora ve zdejším podnebí se dají celkem přesně utřídit do těchto několika skupin. Je to potrava, přístřeší, oděv a palivo. Tak já to vezmu hezky popořádku a zavzpomínám jak, jsme si to obstarávali my: PŘÍSTŘEŠÍ: Tak za "střechu nad hlavou" nám na ty čtyři dny dobře posloužilo naše roverské týpí. Sice se v něm nepotvrdilo pořekadlo "smrádek ale teplíčko" protože ten smrádek od kouře tam sice byl ale to teplíčko už ne, alespoň budem otužilejší. PALIVO: Tak to už tak slavný nebylo, protože jsme topili vesměs mokrým a né moc výhřevným dřevem, ale byli jsme rádi, že máme alespoň to. Zčásti jsme spálili i starýho Maurentze, který nám sloužil dlouho na letních táborech a teď teda i v zimě. ODĚV: No, tak oblečený jsme samozřejmě byli ve dne v noci a dalo by se říci, že v noci skoro více. Počet vrstev oblečení se ale měnil od jedné vrstvy, kterou tvořily kraťasy až po 5-8 vrstev. Důležité byly rukavice a čepice. Rukavice, kromě toho, že je vám tepleji na ruce posloužily i na brzdění bobů při sjíždění Hrádku. Jako čepice se osvědčily Pudilovi kukly a ty s nápisem VV. Zbývá nám POTRAVA: v tom jsme se neměli špatně ani my, ani myši, které nám ujídaly (i když zimní přikrmování zvěře si představuji trochu jinak). Moc chutnala Bacinova domáci vánočka i Zdenyho zásoby energie. Pro vodu jsme chodili k Sedlákům, kde mají moc hodnou babičku a moc velkýho psa Ritu. O náš jídelníček bylo postaráno i tím, že nám pan Rusňák přivážel teplý čaj a různé pochoutky, za což mu patří náš vřelý dík, jemu i těm, kteří je připravovali. No měli jsme se jako v bavlnce. A na konec bych použil opět úvahu M. D. Thoreana, který říká, že všechny tyto věci slouží k tomu, aby nám bylo teplo. Potrava je palivem pro naše vnitřní spalování a palivo je potravou pro oheň, který nás zahřívá stejně jako oděv a přístřeší (jen prosím, abyste ten oheň příště neživili různými igelitovými a umělými obaly a sáčky). A kdo to snad nemůže pochopit nebo si myslí že je to hloupost, tak tomu přeji aby se někdy vydal na zimní táboření. A to je konec přátelé. |
| Miky |
| zpět na titulní stranu |
| na index článků |