 |
|
 |
|
Naše středisko se rozhodlo uspořádat reprezentativní akci, která by ukázala veřejnosti, jak my, skauti, žijeme, co děláme a vůbec co takové skautování obnáší. Tak vznikla idea skautského dne. Do jeho organizace byli samozřejmě zataženi vůdcové, roveři a rangers a 1. oddíl skautů a skautek Naděje. Konečně nastal den D - 6. září v sobotu. Dopoledne kolem deváté hodiny jsme se všichni sešli na náměstí v parku, kteréžto území jsme měli pro skautský den půjčené od MÚ. Začali jsme stavět a uspořádávat všechna stanoviště a všechny atrakce podle plánku. Každý rover, ranger, skaut či skautka měl své stanoviště určené a staral se o něj. Tak tedy pomalu, ale jistě vznikla polní kuchyň i s jídelními stoly a židličkami, objevily se nástěnky s fotkami z táborů a výprav, na trávě mezi stromy se zase stavěl táborový kruh a dva ukázkové stany, další stan - strážní byl postaven u vchodu do areálu, hned naproti lanovým aktivitám. Kašnu jsme také využili a to k soutěži v lovení "na prut" a dokonce zbylo lano na přetahování. Tak jsme tedy vše postavili, včetně tee-pee, kterému jsme změnili polohu dveří, až když bylo postaveno, guláš už si v kuchyni pěkně pobublával a měla přijít hodina H -1300 = zahájení skautského dne. A počasí, která nám až dosud přálo slunečními paprsky, najednou zazlobilo a obloha se zatáhla. Proběhl zahajovací nástup a vztyčení vlajky (ano, i stožár jsme postavili) a měl začít program pro veřejnost. Píši "měl", neboť v tu chvíli se tak rozpršelo, že až na pár vyjímek, jakou byla třeba jedna paní s dítětem v týpku, zájemců z řad veřejnosti prostě nebylo. Kolem druhé hodiny odpoledne si to ale počasí rozmyslelo a rozhodlo se, že když už jsme si se vším dali takovou práci, že nám tedy přestane pršet. A nejen to, za chvíli začalo i krásně svítit slunce, a proto jsme mohli naše aktivity rozjet naplno. V týpku probíhal vždy po desetiminutových přestávkách program pro ty zájemce, kteří se chtěli něco dozvědět o historii skautingu ve světe, v ČR i na Novoměstsku - na programu, který trval asi dvacet minut se podíleli Šerif, Barča, zpívající Berušky a později zpívající pomocnice Zuzka a Katka. Kdo se chtěl naučit, jak se pletou indiánské provázky, měl možnost se to naučit u Tesákové, která uzlíkovala v táborovém kruhu. Návštěvníci se také mohli vyzvat na souboj a propůjčit si k tomu zbraně skřetů - sekery a štíty, která nám stejně jako malý drak a Zlobr připomněli letošní tábory. Dále mohli zájemci studovat z fotografií, jak to vůbec na táboře a výpravách vypadá, což mohli posoudit i z prohlídky dvou ukázkových stanů. Kromě těchto stanů plus jednoho strážného, jsme měli i další táborovou stavbu a sice vázanou bránu, kterou střežili krom vycpané lišky i vycpaní ptáci, srnec (tedy jeho hlava) a jeden jezevec. K oblíbeným atrakcím patřily lanové aktivity, které měli na povel Piškot, Kajmanka a Zdeny, zkouška vázání uzlů, lovení magnetků v kašně, což měla na starosti Pubu a musím říct, že i Timur u přetahovacího lana měl skoro pořád nějaké zákazníky. Pokud se zájemci na každé aktivitě opravdu snažili, dostali od nás kartičku na památku. Když už se návštěvník dostatečně utahal, měl možnost si koupit pravý skautský guláš, o který se starali Pepa-Býk, Zuzka, a na výpomoc přišla i Lenka Kutalová. No a ještě než návštěvník pln dojmů a dobrého gulášku mohl odejít, měl možnost si nechat něco namalovat na památku - na svůj vlastní obličej a to od Montiho, Verči, Petry, Kajmana a dalších externích spolupracovníků. Kolem 1800 jsme již pomalu ukončovali a začali balit, umývat, bourat, uklízet čili dávat park do původního stavu. A na závěr, myslím, můžeme s klidným svědomím říci, že i přes počáteční nepřízeň počasí se skautský den jako celek krásně skautsky vydařil a splnil svůj cíl. |
| Barča |
| zpět na titulní stranu |
| na index článků |