Je to úžasné, jak to letí! Před pěti lety, právě 2. února 1990 se sešla hrstka dětí u katolické fary, aby založili skautský oddíl. Tehdy jěště pod vedením br. Pavla Šustra vytvořili jádro budoucího oddílu Naděje, který se stal bezesporu základem pro vznik celého střediska.A léta běžela, oddíl se tvořil a přetvářel až do dnešní podoby. A přicházeli další bratři, tvořily se družiny dívčí a vše pulsovalo intenzivní činností. O tom, jak se postupně tvořilo malé jádro oddílu v ohromný válec svědčí i následující graf:
A několik úspěchů v krátkosti:
- Za pětiletou činnost se vystřídalo v oddíle celkem 105 chlapců a dívek. Mnozí vydrželi dodnes. Mezi ty skalní patří Miky, Poťák, Květa, Zuzka, Lenka D., Piškot, Pudil, Blek.
- Hlavně ti první tři pamatují vznik oddílu. Sláva jim, že vytrvali. Co je asi dál poutá ve skautingu?
- Zahráli jsme 3 celoroční hry, čtvrtá právě probíhá
- Sešli jsme se na 53 společných oddílových zchůzkách
- Družiny spolu prožili mnoho a mnoho hodin, např. družina Lišek 3.2. 1995 měla svou 155 schůzku.
- Báječné chvíle jsme mohli prožívat na 30-ti vícedenních výpravách s batohy na zádech a úsměvem ve tváři.
- Podařilo se za tři léta vytvořit celkem fungující oddílovou radu, která řídí chod oddílu - po dobu jednoho krátkého období byl vydáván časopis Naděje, další pokus je tento, který právě čtete a jenž je hlavně vydáván "odchovanci" oddílu, R a R.
- Navázala se spolupráce se zahraničním a to nejen prostřednictvím rádia, ale i dopisováním a návštěvou
- A asi největší úspěch - zvyšuje se zájem nejmenších dětí o skauting. To je, podle mého, nejlepší známka naší 5-ti leté, krátké, ale přebohaté činnosti.
- (A jen tak na okraj, úspěch je také v tom, že za celou dobu trvání oddílu Pepa Býk nezešedivěl a nestratil trpělivost a já Monti, že jsem neztratil úsměv na tváři. A věru, jsou to někdy krušné chvíle).
Bratři a sestry, dalo by se dál psát a vzpomínat a počítat, ale sami si skuste shodnotit, co vše se dá za 5 let udělat. My jsme to ani neslavili, nepotřebujeme oslavy tam, kde nic nekončí, kde vše dál roste a pučí, kde nic není zadarmo. A vlastně ano, tak trochu jsme oslavili: Opět po našem. No přeci "Táborem pěti sluncí"!!!
5 let oddílu - 5 sluncí vyšlo na únorové výpravě.
A to bylo myslím i tou nejlepší vzpomínkou. Tak si sedněte do trávy spolu a hleďte dopředu, tam ke slunci, ke světlu. K tomu, aby i další činnost byla strhující harmonie přírodních dobrodružství, lásky bližního a Boha, pokoje, radosti a úsměvu.
A za 5 let opět Nazdar!
|
