 |
|
 |
|
Ahoj, jsem tu zas a se mnou nikoli zákon, ale krátké zhodnocení činnosti oddílu. V tomto měsíci jsem měl dojem, že jaro si pospíšilo a začneme opět chodit v kraťasech. Ostatně již to zkusili naši roveři, ale konec února ukázal, že zima ještě zdaleka nekončí a vysočina se svou ryzostí počasí nezapře. Jistě dáte za pravdu mým "šedinám" , že nejvíce pozornosti poutala výprava do Rančířova (4 km jižně od Jihlavy), která byla na rekordních 5 dní. Vlastně již bych neměl psát výprava, ale "Tábor pěti sluncí". Název, který se líbí všem a jenž dostal nejvíce hlasů. Taktéž hodnocení tábora známkou 1,18 je vskutku výborné. Únor byl vůbec bohatý na rekordy. Na výpravu samotnou jelo 30 skatů a skautek. To se ještě nikdy nestalo. Ale nemohu to nevidět, nejeli jsme opět všichni. Inu, já se nezapřu. A další rekrod. Roverům se na výpravě podařilo programově naplnit a zaujmout celý oddíl.Velký dík patří Mikymu a Štěpánovi. Bratři, kdyby jste u skautingu zůstali, čmuž pevně věřím, tak jednou budete mít oddíl nadšených a skvělých hochů, jako jste vy a vůbec všichni v Naději. No, no no, nesmím to zase přehánět. Ale zpátky k "Táboru". Slunce nám skutečně svítilo po většinu dne, příroda vůkol byla okouzlující a co bylo vůbec nejlepší - to nádherné a blahodárné ticho a necivilizace. Vždyť za celou dobu výpravy jsme potkali jednu babičku, dva dědoušky a 5 rozverných jinochů. Samozřejmě, že bych měl i co připomenout jako kritiku, ale o tom tentokrát jinde. A na řadě je další rekord. Podařilo se nám svolat pravidelou roční besedu s rodiči, kde jsme hlavně připomenuli, co nás čeká tedy 3 nedělní tábor. Jenom na okraj připomínám, že 14 dní bude na Zubrštejně a týden v Holandsku. Ani nevíte, co je s tím práce - ale radostné! A tak jsme rodiče zahltili požadavky, papíry, termíny a připomínkami. Ale co nám také zbývá, chceme-li našim sourozencům v oddíle připravit ty nejlepší chvíle. O termínech se se zde zmiňovat nebudu, to má čas na jinou stránku, ale vězte, že letošní tábor se bude vyznačovat neustálými přestavbami a přesuny. Ale to, co oddílová rada schválila, to má. O tom, že se nám chvála Pánu daří na všech akcích svědčí i II. ročník Junácké lyže. Ještě týden před koncem měsíc se zdálo, že se na lyže již nepodíváme a vida, stačilo málo a v neděli 26. se mohl tento závod uskutečnit u koupaliště. A tak na trasách 300,500 a 1000 m závodili vlčata, světlušky a skauti. Vzpomenu jen vítěze v jednotlivých kategoriích:
Díky Šerifovi se trať povedla (ale kdo bude platit ten sníh z Krkonoš ? -pozn red.) a smutni odcházeli jen Piškot s Mužíkem, protože se neumístili tam, kde chtěli. Samozřejmě se konala i 53 oddílovka. Vzpomenu jen ty nejdůležitější závěry z jednání oddílové rady:
Taktéž bylo uděleno v pořadí již druhé Bílé pero nejlepšímu členu oddílu za měsíc. Zatímco vlednu Bílé pero získal tomáš, v únoru obdržela nejvíce hlasů Lenka Tesařová z Lišek. A věru, já se mohu s výsledkem jenom ztotožnit, neboť Lenka jako nováček může být vzorem mnohým "zkušenějším". No vidíte, skoro bych zapomněl na den sesterství, který oslavily naše sestry u Máši doma příjemným posazením, zpěvem a povídání. Škoda jen, že bratři nevzpomněli na tento den alespoň rukou podáním. Nebo ano?! A k závěru jen připomenu, že Ještěr slavně oslavil své 18-té narozeniny, taktéž Emil Staněk své 64-té narozeniny a sestra Tara řekla své ANO v sobotu 25. v Brně. A je z ní hned dáma. Tak to je prozatím vše. |
| Monti |
| zpět na titulní stranu |
| na index článků |