 |
|
 |
|
V Pohledci se v únoru konal Country bál, kterého se náš oddíl samozřejmě také zúčastnil, a měl na starosti již tradičně obsluhu v baru. Této práce se zhostily naše skautky, a tak ostatní se mohli nerušeně věnovat tanci či jiným country atrakcím. Nebudu déle rozepisovat, co se dělo na Country bálu více, protože o tom se dočtete určitě v samostatném článku někde jinde. Další větší akcí byla naše oddílovka, které míváme hned první pátek v měsíci. Tam jsme plánovali výpravu o Jarních prázdninách, domlouvali jídelníček atd. No a netrvalo dlouho a Jarní prázdniny byly tady, a my jsme vyráželi na třídenní výpravu na Baronku u Sklenského (Bobřího) jezera. Odjížděli jsme v pátek 20.2. vlakem z Nového Města přes Žďár nad Sázavou do Skleného nad Oslavou, kde nás všech šestnáct vystoupilo, a vydali jsme se na zhruba tříkilometrovou cestu, kterou již dobře známe z dvou dřívějších výprav na tuto velmi oblíbenou chatu. S oddílem šel Peťa Havlík a já vyrazil po silnici pro klíče, a k Baronce jsem došel z druhé strany o něco dříve než ostatní. Zatím jsem poodemykal všechny dveře, přiložil na oheň v krbu, kde ještě hořelo, protože asi dvě hodiny před naším příchodem odtud vyráželi předchozí obyvatelé, a počkal s foťákem v ruce na zbytek oddílu. Než se družiny zabydlely, jsem připravil hru do lesa na kterou jsme vyráželi již za šera a vraceli ze z ní až úplně za tmy. K věčeři jsme měli vlastní zásoby, což byl většinou párek na opečení, a čaj. Večer jsme seděli v hlavní místnosti osvětlené dvěma svícny a ohněm z krbu, a hráli různé stolní hry. Spát se nikomu moc nechtělo, a tak jsme šli o něco později, než obvykle. Ráno když jsem se probudil, čekalo na mne velké překvapení, které mi připravili naši skauti a vlčata, kteří nemohli dospat a zatopili sami od sebe v krbu a v kuchyni pod čajem. Udělali mi tak velkou radost. Když se holky později vrhly do kuchyně, a bez říkání se pustily do výroby snídaně, byl jsem ještě spokojenější. Na vysvětlenou musím říct proč se o tyto věci nestarají samostatně družiny, ale že je rozdělení pouze na holky a kluky. V našem oddíle je družina skautek, šestka vlčat dohromady s několika skauty a šestka světlušek. Proto se nemůžeme střídat po družinách tak jak jste zvyklí z jiných oddílů. Na táborech je toto rozdělení při službách zase trochu jiné, ale o tom zase někdy jindy a vraťme se zpět na Baronku kam právě dorazila hladová skupinka skautíků a těší se na náš první oběd, na který máme polévku, a hromadu špaget, které se holkám opravdu povedly, což dosvědčovaly dočista vylízané talíře a spokojené pohledy strávníků. Po krátké siestě jsme si zahráli v lese hru Lov medvědů. Při té jsme si s Peťou pěkně zaběhali při únicích z dosahu našich nepřátel, dvojic lovců, kteří měli patrně velkou chuť na naše tlapy, jenž opečené jsou labužnickou lahůdkou. Ale my jsme se jen tak nedali, protože tlapy ještě budem potřebovat (čím bych se asi tak drbal za uchem, že?). Později odpoledne vypukla hra, na jejímž konci bylo překvapení, na které každý netrpělivě čekal. Nyní už můžu prozradit, že to byly svítící krystaly, které měly tři skupiny za úkol najít. Nejdříve si všichni přečetli tajnou zprávu o krystalech s nebezpečnou látkou, které mají skupiny za úkol najít, a onu látku v nich smíchat s neutralizačním prostředkem obsaženým ve skleněné trubičce v krystalech. Že je třeba toto udělat pouze za tmy není třeba dodávat těm, kteří již krystaly znají. Každá ze skupin si musela podle zprávy jenž rozluštila pomocí šifrovacího kříže jehož devět částí bylo poschováváno vně i v okolí chaty, najít mapu s trasou letu letadla, ze něhož ony tajemné krystaly byly vyhozeny. Skupinám se to po krátkém luštění a následném hledání map podařilo. Vysvětlil jsem každé skupině jak a kde hledat, a pak všichni vyrazili. Trasa byla zvolená tak, aby každá skupina obešla rybník kolem dokola, a cestou nalezla svůj krystal. Upozornil jsem na nutnost přelomit krystaly až za tmy, aby to někdo neukvapeně nedělal za světla, a ochudil se tak o ten krásný efekt, který krystaly po zlomení dělají. Po příchodu zpět do chaty jsme počkali až se šero plazící se po lese změní ve tmu, aby skupiny mohly dokončit svůj úkol zlomením skleněné trubičky v krystalu. To se všem podařilo, a ve svitu tří různobarevných krystalů jsem mohl sledovat překvapení v očích všech, protože nikdo netušil co krystaly budou dělat. Hráli jsme s nimi venku různé hry, vymysleli jsme novou tzv. světelnou pikolu a nadšení z krystalů nebralo konce. Hlad nás ale zahnal zpět do chaty, kde jsme si udělali společnou večeři, a po ní pokračovali s různými hrami vevnitř. Dnešní večerka byla o poznání klidnější, protože kluci šli spát brzo, aby se ráno vzbudili kvůli finálovému hokejovém zápasu, který jsme poslouchali v časných ranních hodinách v rádiu. Rádio či nějaká jiná "technická" věc bývá na našich výpravách nemyslitelná, ale tento zápas byl snad pro všechny správné fanoušky nejdůležitější, a tak jsme si ho nemohli nechat ujít ani my. Výhru našich hokejistů jsme tak trochu předpokládali, ale napětí ve všech co seděli okolo stolu na kterém rádio stálo, bylo obrovské. Při poslechu utkání jsme udělali snídani, a nasnídali se již plni nadšení z výhry našich hokejových borců. Dopoledne jsme se šli na chvíli protáhnout do lesa různými hrami, a před polednem se vrátili na oběd zpět do chaty. Na ten jsme měli polívku a nudle s mákem. Tedy spíše jsme měli mít nudle s mákem, ale to co vzniklo z místy polorozvařených a místy ještě tvrdých slepených nudlí po smíchání s mákem a cukrem se tak dalo sice pojmenovat, ale sníst svou porci se podařilo jen největším odvážlivcům. Tak jsme rozkrájeli poslední chleba a namazali jej paštikou, a kdo měl ještě hlad mohl se dojíst tím. Po obědě jsme se museli již rychle sbalit, a šupajdit směrem na Sklené na vlak. Na nádraží se někteří chtěli vrhnout do špatného vlaku, ale podařilo se nám všechny nasměrovat do toho našeho, a tak jsme mohli s ulehčením usednout na sedadla a vyrazit směrem na Nové Město. Ve Žďáře nad Sázavou jsme ještě přestupovali, a ve Městě se již mohli někteří vrhnout do náručí svých rodičů, kteří nám pomohli odvézt batohy a ty nejmenší členy do Pohledce, kde jsme se všichni definitivně rozloučili a rozešli se domů. |
| Mládě |
| zpět na titulní stranu |
| na index článků |