 |
|
 |
|
Do tohoto čísla jsme získali zvlášť "tučný" úlovek. Je jím vedoucí okresní rady, vedoucí přístavu a kdoví čeho ještě, Ivoš Zita. Většinou jej asi všichni známe z různých závodů, soutěží a jiných mezistřediskových akcí. Snad vám jej dnešní rozhovor přiblíží ještě trochu více. Na začátek tradiční otázka. Jaké byly tvé skautské začátky? Začal jsem skautovat v roce 1968, pamatuju tedy ten skauting dřívější. Do oddílu jsem začal chodit před táborem někdy v dubnu, květnu. Na tábor jsem tedy nejel. Začal jsem v družině Jelenů, později jako podrádce a když se v roce 1969 zakládal vodní skauting, tak jsem přestoupil tam. Tam jsem začínal jako kormidelník posádky Delfínů. A v sedmdesátém roce, když se skauting rušil, tak přešel celej oddíl vodních skautů pod vodní sporty TJ Žďas na Velkým Dářku. Když se skauting začal v devadesátém roce obnovovat, tak o něj začaly mít zájem moje děti a ty mě k němu přitáhly zpět. A skautujem až do dnešní doby. Říkal jsi, že jsi byl kormidelník. To je možná pro naše čtenáře trochu neznámý pojem, mohl bys nám vysvětlit hierarchii ve vodáckém středisku. Takže u vodáků je namísto podrádce člunař, rádce se nazývá kormidelníkem a oddílový rádce je lodivod. Pak teda je přístavnej, což je u "zelenejch" zástupce vůdce a nakonec kapitán, což je vůdce oddílu. Místo družin máme posádky, to je šest členů plus kormidelník, počet potřebný na obsazení pramice. Středisko je u nás přístav a vůdce střediska je kapitán přístavu a jeho zástupce přístavnej přístavu. Celá tvoje rodina je vlastně aktivně zapojena ve skautu. Teď už můžeme říci, že jsou všichni vůdcové, jak se to dá zvládnout a jak to vypadá v takové skautské rodině? Skauting se samozřejmě u nás projevuje všude, protože vedeme nejen naše středisko, ale i okres. Takže se připravuje program pro oddíly, středisko i okres. Někdy je to na úkor toho, že si doma popovídáme o normálních věcech, většinou se řeší jen skautské věci. Takže se asi jako rodina vídáte často, ale spíš na skautských akcích. No, dnes tím, že Mišák je v roverský skupině, tak už s námi na některý akce nejezdí, jezdí sám s roverama a Ivča ta je přes týden v Brně, takže ta přijede akorát na víkend. Dalo by se říci, že jsi největší šéf okresní rady. Možná, že někteří čtenáři neví co to je okresní rada. Mohl bys nám říct, proč se schází okresní rada a jaké jsou tvoje cíle jako šéfa okresní rady? Okresní rada je zastřešující orgán, který řídí střediska. Je to metodický orgán a aby umožnila jednodušší práci pro střediska, tak by měla některý věci přebírat okresní rada. Jsou to třeba finance nebo výchova činovníků a dětí vůbec, to by měly být takový hlavní úkoly okresní rady. Když jsme byli vloni v dubnu zvoleni do vedení okresu, tak jsme si dali cíl zlepšit komunikaci mezi středisky a zlepšit vzdělávání činovníků. Myslím si, že se nám to zatím daří. Proběhl vůdcovský kurz, vůdcovský zkoušky, vydali jsme i nějaký vůdcovský skripta, což snad budoucím vůdcům pomůže a mohou tak své vědomosti rozšířit. Protože jsi vodní skaut, tak by nás zajímalo, kam jsi se až při splavování řek dostal a zda jsi na nějakou řeku nejhrdější? Nejhrdější nemůžu bejt, protože dnes již máme u nás rovery, kteří si sjeli řeky i ve Skandinávii. Nám starším se podařily "jen" řeky v republice. A nejhrdější? Nejhrdější nejde říct, každá řeka má své kouzlo, svou krásu. Jinak jezdíme hlavně se skautama, už máme sjetou Otavu, Lužnici, Sázavu, Berounku, Ohři, prostě takový ty větší řeky, který se dají sjíždět celý týden. Zbývá ti ještě čas na nějaké koníčky? Jiný koníčky nemám, protože skauting zabere hrozně moc času. Že aktivní skauting zabírá hodně času všichni víme, ale když se jím zabývá celá rodina, tak to je ještě něco jiného, můžeš nám říct nějaký recept jak to všechno zvládnout? Zvládnout se to dá, ale jak, to by bylo asi na dlouhé povídání. Je to tedy hlavně asi tím, že se skautování věnuje celá rodina a navzájem se podporujeme. Když má problémy jeden, tak ho ostatní podpoří a díky tomu se to vše zvládá.Zajímavý je, když se vrátíme všichni z tábora, to byt zaplaví hromady prádla, spacáky, karimatky atd. Ale když se skauting bere jako poslání, tak se to dá zvládnout. Kdo bere skauting jako módní vlnu, tak asi těžko. Máš nějakou oblíbenou literaturu, co rád čteš, třeba pro pobavení nebo odpočinek? Od té doby, co je skautská literatura, tak moc času na jiné knihy nezbývá. Občas nějaké povídky pro zasmání a jinak rád poslouchám country. Mohl bys nám říci, kolik vás je ve středisku, aby jsme to mohli porovnat s námi? Ve Žďárském přístavu Racek máme sedm oddílů: smečka vlčat, společný oddíl žabiček a vlčat, skauti a skautky, žabičky samostatné, oddíl roverů a oddíl skautek. K registraci je nás 112, z toho je 13 vedoucích, jinak to jsou samé děti. A co vaši roveři, jak vidíš jejich činnost? Jejich činnost se po počátečních problémech rozjíždí, všichni byli hodně nadšení, ale nikdo nevěděl pořádně co a jak. Ale po proběhlých setkáních a zkušenostech odjinud se rozjíždí a jsem s nimi velice spokojen. Na rozdíl od minulého kmene, který ve Žďáře byl, pracuje Norio hlavně s dětmi. To je opravdu velice dobře naplněná služba, která by u roverů měla být, jsem proto moc rád. Jaký je tvůj názor na koedukaci? Koedukace ano, ale je to třeba rozlišit věkem. Líbí se mi to ve věku vlčat, světlušek, žabiček a roverů a rangers, ale ve skautském věku by to chtělo oddělit. A potom chce také oddělit program zvlášť pro chlapce a zvlášť pro děvčata. Měl bys nějaký vzkaz pro čtenáře Okénka? Mám takový velký přání, aby se všechny oddíly co nejvíce setkávaly, poznávaly a měly co nejvíce společných akcí. |
| Děkujeme za rozhovor M a Z |
 |
| zpět na titulní stranu |
| na index článků |