 |
|
 |
|
Sedím si takhle jednou doma u nedělního oběda, zrovna o víkendu, kdy je kmenová výprava. Chystám se baštit, zrovna když zazvoní telefon. Valím k němu, protože když zvoní telefon v poledne, brzo ráno nebo pozdě večer, tak to je určitě pro mě a většinou nějakej skaut. A taky že jo: Já: "Dvořák mladší, prosím." Cizí hlas: "Jé zdar Hrochu, něco bych potřeboval." Podle hlasu to odhaduji na Boudu. Já: "No, tak co chceš." Bouda: "Hele, já jsem s klukama v Proseči a potřebuju, jestli bys nezavolal našim, že už pro nás můžou vyjet." Jsem trošku zaskočen: "No, klidně, tak mě řekni vaše číslo." Rozčilující se Bouda a smějící se hlasy za ním: "Kdybych si ho pamatoval, tak si tam zavolám sám, né asi." Po tomto vysvětlení se už raději na nic neptám, znovu Boudovi zopakuju zprávu pro rodiče a zavěšuji. Ve Zlatých stránkách jejich číslo samozřejmě není a tak volám na informace. A potom konečně už k Fišarům. Já: "Dobrý den, Dvořák, právě mě volal Michael, že už prý můžete vyjet do Proseče." Pravděpodobně paní Fišarová: "Cože, ale proč nezavolal sám?" Já: "On totiž zapomněl vaše číslo a vzpomněl si jenom na moje." Paní Fišarová: "To snad není možný cha, cha, děkuji." Já: "Není zač, nashledanou." Konečně se vracím k již vychladlému obědu a bavím celou rodinu. Ale nesmějme se Boudovi, každý nemůže být dokonalý a vědět vše. Když ale budete tak hodní, tak se při náhodném setknání s Boudou zeptejte na jeho telefonní číslo, on si to tak lépe zapamatuje. Takže pro Boudu a vás všechny, telefonní číslo Boudy je: 618 583. |
| Zdeny |
| zpět na titulní stranu |
| na index článků |