Bruslovačka a filmovačka

Šli jsme na rybník. Nastalo dloooooooooooooooouhééééééééééééé obouvání bruslí. Bylo tak dlouhé, že mezitím Atty s Maky stačili vyhrnout celé jedno hřiště jen pro nás.
Největší chudák byla Bája, která měla půjčené brusle našeho tatínka (na Barunčinu nožku se dámské brusle asi ani nedělají), a moc dobře se jí nejezdilo. Z této akce jí zůstal sklon kotníků od 90 stupňů do vnitřního směru. Tak jsme se chvilku potáceli, poklouzávali a popadávali po ledě. Bylo třeba naučit se trochu techniky, protože většina Berušek jezdí jako na in-linech.
Tak jsme se učili správnému dámskému ježdění (pan Mojžíš dostane sekec, protože Aduška odmítá jezdit jako holka:-)) a brzdění (nejoblíbenější styl byl do té doby Pádnapusu).
Jen co jsme se trochu otrkali, zahráli jsme si na rozehřátí honičku. Baba se předávala praštěním lopatou na odhrnování sněhu po zadku.
Možná to zní drsně, ale………………….. přesně takové to bylo :-). Jenže komu by se to nelíbilo?

I když bylo ještě před chvíli -50 stupňů, po honičce se nám zdál o, že se asi tak o 45 oteplilo. Tak jsme se pro ochlazení začali zase jen tak plácat na ledě.
Abychom neprochladli, přišly na řadu závody psích spřežení.

Nejlepší z celého bruslení prý ale byly „Jízdy smrti“.
To se dělá tak: Je Atty. Je Anička. A mezi nimi je Beruška. Drží se jich za ruce, nohy má pevně u sebe a jejím jediným úkolem je nespadnout. Protože jakmile se Atty a Anička rozjedou, nastává kolečko smrti. Je objeté v rekordním čase a zakončené přímým letem a pádem do hromady sněhu. Maky se do sněhu třeba moc nechtělo, a tak jsem jí musela dopomoct… Takových Jízd smrti se jelo tolik, až Atty s Aničkou padli vysílením mrtví na zem. Pro ně to tedy Jízda smrti opravdu byla.

Nastal čas přesunout se do klubovny. Nikomu se nijak zvlášť nechtělo, ale šli jsme.
V klubovně jsme si potom pustili film Ať žijí duchové, který byl velmi dobře přijat.
Hlavně Danielkou, která ho zná úplně nazpaměť, jak dokázala, když asi půl hodiny jela repliku po replice přesně podle filmu. Písničky si potom zazpívala spolu s filmem velká většina z nás, nejraději Bája, která má hlas úplně jako ten hajný… Attík nám k filmu uvařil čaj, dokonce dva druhy a úplně vzorně nás obsluhoval, děkujeme! Pokud si Atty třeba někdy uřízne ruku nebo tak a nebude moct hrát na klarinet, určitě se uchytí jako číšník.