Družinové vaření Veverek

U Mishule jsme se měly sejít v pátek 14.11.2008 v 15:00 hodin. Já jsem přišla první i přes drobné potíže. Nejdřív jsem totiž zazvonila úplně u cizího domu. Naštěstí mi přišla otevřít taková moc hodná paní, která se ani trošku nezlobila (naštěstí :-). Na druhý pokus jsem se trefila a najednou jsem byla u Mishule v kuchyni. Než přišly ostatní holky, obdivovala jsem Mishulino akvárko, kde žily jen dvě ryby :-). Taky tam měli dost dobrou lampu s nádorama.

Nakonec přišli i Marťa, Peťa a Anička vlastně Řepa a mohly jsme začít ,,vařit“. Nejdřív jsme daly ohřát párky do ,,hot dogů“ a začaly jsme smažit palačinky. Docela se nám povedly, protože jsme ani jednu nespálily. Rozřízly jsme bagety, daly do nich párky, kečup a mohly jsme začít degustovat hlavní chod. Byly jsme úplně nacpané, ale stejně jme začaly chystat palačinky. Nejdřív jsme rozdělaly Martininu konzervu s tropickou směsí ovoce, která už zvenku vypadala podezřele a když jsme ji otevřeli, kuchyň zaplavil smrad rybyny (samotné ovoce nechutnalo o nic líp :-). Nakonec nám paní Žáková poskytla jako náhradu výborné meruňky. Uvařily jsme karamel a ušlehaly šlehačku (byla slaná protože jsme tam zapomněly dát cukr).
Na talíře jsme daly zmrzlinu, palačinky a dozdobily to šlehačkou a karamelem (nechci vám dělat chutě, ale bylo to vynikající).


Už nás všechny bolelo břicho, ale po menší přestávce jsme si stejně uvařily horkou čokoládu. To nás dorazilo a byla nouze o záchody. Anička byla strašně bezohledná (seděla tam celou věčnost a vůbec mě tam nechtěla pustit :-). Nakonec jsme umyly nádobí, prohlídly jsme si Mishuliny svítící puzzle a rozešli se (s tím nacpaným břichem to šlo těžko) do svých domovů.