Berušky v divadle

Na den 1. března tohoto roku byla naplánovaná akce Divadlo. Tato akce samozřejmě taky proběhla. V poledne jsme odjeli autobusem do Žďáru, ze Žďáru potom rychlíkem do Brna.
Teda když jsme natoupili na druhý pokus do správného vlaku.
Danielka s Jolankou nakreslily krásné obrázky pro všechny rovery.

V Brně nás uvítalo krásné teplé počasí, že kdyby to nebylo rouhání, snad bychom i chvilku zalitovali, že jsme z té Vysočiny. Sluníčko svítilo a my měli ještě nějaký čas, než začne divadlo. Brnem nás provedl náš známý, brněnský rover Orwen.
Hned první atrakcí se staly jezdící schody,a tak jsme si je vyjeli hned 2x dokolečka, čímž jsme se zase stali pro ostatní atrakcí my. Ostatní cestující na schodech se hned ptali odkud jsme a kam jdeme. Orwen nám ukázal Petrov a při té příležitosti jsme navštívili chrám sv. Petra a Pavla.
Před návštěvou jsme holky poučili, jak se chovat a celkem se jim to dařilo, dokud si Lucy na celý chrám nekrkla a museli jsme Berušky vyvést ven:-).

Šli jsme nahoru, do parku, kde bylo úplně nádherně!!! Posedali jsme si na lavičky, posvačili, zahráli si žabí skok, vyhřívali se na sluníčku a houpali se na řetězech okolo pomníku (jo, nemá se to dělat).
Pak přišel Atty, který si mezitím šel odložit věci na privát. Bohužel přišel bez naší zpáteční jízdenky na vlak, a tak se zase otočil a jel zpátky.
Jenže my už jsme museli jít do divadla. Seběhli jsme kopec dolů kolem domu, kde žil Hugo Haas, velká hvězda prvorepublikového filmu, a už jsme byli u divadla Reduta na Zelném trhu.

Divadlo je pěkné zevnitř i zvenku. Zvenčí je to starý dům, ale vnitřek je zrenovovaný a designově velmi moderní. Další atrakcí se stal skleněný výtah.
Nahoře nás čekalo mírné rozčarování, protože tam byla nějaká televize, kde byl nějaký pán, co měl ženská prsa, holky se tomu hrozně divily a bylo to docela nechutné.
Naštěstí už nás začaly slečny uvaděčky pouštět dovnitř. Před vchodem každá Beruška dostala dětský časopis s hádankami, komiksy a luštěnkami a slečna uvaděčka se dost zvláštně dívala, když jsme chtěly s Bájou taky jeden. Ale dala nám ho.

Pak začalo představení. Atty stále ještě na privátě.
Hne dna začátku jsme se lekli, protože seshora vyběhl herec převlečený za vlka a začal výt někde nám za zády. Pak ten vlk seběhl na pódium a začal rapovat. Bája s Terkou ožily.
Vlk měl modrou motorkářskou bundu a na ní přišité uši. Potom se objevila tři prasátka a vlk je chtěl samozřejmě sežrat. A tak vymýšlel různé lsti, jak se dostat do jejich domečku. Přitom ho potkaly různé nehody, jakože mu tchoř prdl do obličeje, dostal elektrický šok a jiné.
Do toho nám prasátka (oblečená ve žlutofialových kostýmech, vůbec celá scéna byla kostýmově skvěle řešená) občas něco rapovala ve stylu: my jsme tři malá prasátka a ničeho se nebojíme, vlka vždycky napálíme.
Vlk předváděl psí, teda spíš vlčí kusy a celé to byla velká legrace. Herec převlečený za vlka chtěl občas pracovat s publikem a ptal se ho na různé nápady, ale nemohl asi chudák tušit, že se toho děti chytnou a budou mu pak stále říkat co má dělat a říkat:-). Když se nakonec prasátka vlka zbavila a nechala ho vycpat v zoo, začala druhá část divadla a to o tom, jak se ve vesmíru srazila raketa plná syrečků a raketa plná zkažených vajec. No nebojte, nakonec toho byla fialková vůně.

Vyhrnuli jme se z divadla a rychle na vlak, ještě nakoupit svačinu v pekárně.
Vyčerpaní jsme dorazili do Žďáru, no ale autobus nám ujel, takže jsme volali záchranku čili rodiče. Akce ale i přes tyto karamboly dopadla moc dobře a byl to kulturní a vlastně úplně všelijaký zážitek!