Dřevěná sobota

Celé středisko se sešlo na akci „Dřevo“. Protože už je pokročilý čas, pan hajný měl pro nás připraveno málo práce na stahování větví a proto část oddílu šla uklízet velké dřevo a část věci z průjezdu na půdu.
My s Beruškama jsme šli stahovat. Ká vyrazila s námi, ale po pár metrech se opozdila s výkřikem „Já vás doběhnu“ a ztratila se v houští. Přes obětavé nasazení Pavly a jejího psa se ji však již bohužel nepodařilo najít. No je to velká holka snad se najde sama.
Po příchodu na místo jsme se rozdělili na osekávače ( ti se sekerou ) a stahovače ( ti druzí) a vrhli jsme se do práce. Práce nám šla pěkně od ruky a za chvíli osekávači nestíhali návalu stahovačů. Za chviličku jsme měli připravenou pěknou hromádku dřeva na odvoz.
To však již Miky vyhlásil svačinu a bylo po práci. Berušky i vlčata si vybalila svačinky a dobroty od maminek. Stejně jak k práci se měla i k jídlu.
Ne všechna.
Když sem tak pozoroval, jak se mají vlčata a světlušky k práci, řekl bych, že ve smečce máme krom pořádných makáčů, kteří si vybírali těžší břemena, nebo po celou dobu neúnavně osekávali, víc „ulejváků“ než mezi Beruškama. Pánové nezapomínejte, že zatímco práce šlechtí, tak u schovávání za stromem toto potvrzeno není.
To by jeden neřekl, co dá někdy práce vyhnout se práci. Tak třeba Profesorův „Úřad pracujícího lidu“ který vymyslel a počal stavěti na těžce přístupném místě, což byla jistě větší dřina než stahování větví z lesa. Inu opět se potvrdila důležitost motivace a rozdíl mezi „muset“ a „chtít“

Udělali jsme pořádek, a hurá nazpět k domovu. U Mercedesky si rodiče rozebrali špinavé, ale šťastné Berušky a Vlčata a My si můžeme v klidu počkat na zimu, kdy si u praskajících kamen můžeme zavzpomínat jak Profesor vyráběl „Úřad pracujícího lidu“

Ještě jednou všem velké díky.

PS: Ká se stále pohřešuje

--------------------------------------------------------------

Pár akelových poznámek pod čarou:

To by jeden neřekl, co dá někdy práce vyhnout se práci. Tak třeba zmiňovaný Profesorův „Úřad pracujícího lidu“ který vymyslel a počal stavěti na těžce přístupném místě, což byla jistě větší dřina než stahování větví z lesa. Inu opět se potvrdila důležitost motivace a rozdíl mezi „muset“ a „chtít“

Když sem tak pozoroval, jak se mají vlčata a světlušky k práci, řekl bych, že ve smečce máme krom pořádných makáčů, kteří si vybírali těžší břemena, nebo po celou dobu neúnavně osekávali, víc „ulejváků“ než mezi Beruškama. Pánové nezapomínejte, že zatímco práce šlechtí, tak u schovávání za stromem toto potvrzeno není.

Zdá se, že velkým koníčkem nováčka Juniora je vojenství a vše s ním spojené, během akce jsem byl povýšen na armádního generála. Na to, že jsem byl na civilce, je to docela zajímavý kariérní postup :-)

A co jsme našli hub.