Střediskový Country bál

Konečně nastala ta dlouho očekávaná chvíle, kdy se téměř celé středisko sejde a společně stráví odpoledne. Jen co jsme zaplatili vstupné, už jsme spěchali nahoru do jídelny, abychom se mohli převléci. Podle mě měli všichni super kostýmy ve stylu kovbojů a kovbojek, prostě takového toho country stylu.

A najednou bylo půl 3, což je nejvyšší čas k tomu, abychom se všichni dole sešli. Na úvod nám Beruščí roverky předvedly scénku s pravým nefalšovaným ochlastou a Teo s Attym a svými pomocníky názorně ukázali, jak to chodí na divokém západě. Na závěr scénky se téměř všichni postříleli, zbyl jen Teo, jakož to prachatý bankéř a Atty, který ho zachránil před zkázou a bandity.

Díky svým hrdinským činům byl Atty jmenován šerifem a začal nám vysvětlovat, jak to tu vlastně celé bude vůbec probíhat. Celé odpoledne se totiž hrála hra, pojmenovaná živý bang(je podobný, jako ten karetní, akorát se karty kupují za dolary a nesedí se u stolu) a hra O obdiv střediska, ve které vyhrál ten, kdo měl na konci nejvíce dolarů.

Každý jsme na začátek dostali 60 dolarů(mohlo to teda být i víc:-) a hurá na nakupování karet. Čekala jsem, že za celé odpoledne použiju maximálně dvě, ale moje přesvědčení mě zklamalo. Postaral se o to Bebe, který byl schopen na mě vypálit 3 BANGY za sebou klidně i víckrát do půl hodiny, a myslel si, že mě tím zlikviduje. Ale snažil se marně:-)

A byl čas na první tanec, velmi podobný tanci, co se oddíl učil na zimním táboře, tak nebylo divu, že jsme si ho pletli. Po tanci následovala akce, kde jsme stavěli pacifickou železnici. Piškot nás rozdělil do týmů a rychle na stavbu. Nebylo to ale jen tak jednoduché. Každá železnice se křížila se nějakou jinou, a tak jsme museli stavět mosty. Další, co nám značně tížilo situaci, bylo, že na stavbu mohl pouze jeden, a zbytek nosil kolejnice v podobě sirek a špejlí.

Mezi programy jsme také měli možnost zahrát si ruletu u šejdíře Lakyho, který asi z nás všech zbohatl nejvíce:-), karty u Hombrého, který taky nějak často vyhrával, zastřílet si ze vzduchovky, nechat se přikrášlit, nebo se pořádně nacpat u hostinské Gabči. To vše ale samozřejmě za dolary:-)

Následoval další tanec a po něm lov bizonů. Tentokrát jsme po týmech vyráběli šípy a luky a poté stříleli do pohybujících se balónků. Abych pravdu řekla, můj tým se ani jednou nestrefil, ale to bylo samozřejmě tím naším lukem:-)

Co ještě musí umět kovboj kromě ježdění na koni a střílení? Správně, lasovat. Když jsme si pořádně zatančili, nastala krátká přestávka a po ní kurz lasování. Ještě nikdy jsem nelasovala, a nedokázala jsem si představit, co je to za umění umět lasovat. Za půl hodiny lasování jsem se nic nenaučila, jiným to však šlo skvěle. Vypadá to, že si s tímto sportem asi ruku nepodám, ale přeji vám to někdy vyzkoušet.

Toto odpoledne se už ale blížilo ke konci, a tak abychom si stihli ještě pořádně zatančit, nadešlo vyhlášení vítězů v soutěžích O největšího pistolníka a O obdiv střediska. Největším pistolníkem se stal LPísa, který vyhrál hlavní cenu, a to jak jinak, než hru BANG i s rozšířením. Největším pracháčem se stal Orloj, který dokázal v ruletě vyhrát takové množství dolarů, o kterém jsem si mohla nechat jen zdát. Středisko mu potom vzdalo svůj obdiv i bonusem, a to s otevřenou náručí Buginy a Kačky.

Všichni jsme si potom zatancovali ty nejoblíbenější country tance, rozloučili se a hurá domů. Někteří odvážlivci se dokonce rozhodli zůstat, ale moc se nám to nevyplatilo, protože většinu času jsme prouklízeli:-)