Berušky - listopadové akce

Proběhla sice ještě na konci října, ale že o ní píšu, mi snad nikdo vyčítat nebude.
Radňovická školička nás uvítala hezké podzimní sobotní ráno v celé své kráse. Berušky se ihned nahrnuly dovnitř, aby pošlapaly a omakaly co se dalo pošlapat a omakat a vytahaly všechno nářadí, na které jsme dostali doporučení nesahat. My roveři jsme je samozřejmě nechali, koneckonců jsme přece ve skautu a ne ve škole:-).
Jen co jsme se trošku zabydleli, hned jsme se ocitli v čarodějnické škole s dívkou Gertou a podstoupili zároveň s ní kouzelnickou výuku. Vařily se lektvary z přírodních zdrojů, učila se užitečná kouzla, ale hlavně se bojovalo proti zlému učiteli Trenkičovi, který vycítil Gertiny mimořádné kouzelnické schopnosti a chtěl je od ní získat. A jak už to tak bývá s těmi záporáky, ze zprvu obáváné postavy se stala postava nejoblíbenější a nejvzpomínanější a beruščí vyřvávačka: „Trenkič je srab, bojí se bab, pije vodu ze záchodu a je bufeťák“ mi bude znít v uších ještě příští rok.
Když chtěl Trenkič získat Gertiny schopnosti, použil k tomu její kamarádku Frančesku, kterou očaroval. Gerta ale dokázala kouzlo nad Frančeskou zlomit a Trenkiče porazit ve velkém čarodějnickém souboji, po kterém Trenkič upadl do kómatu. Berušky s rozhodly Trenkiče odklidit ( a nemyslím tím zastřelit), jenže netušily, že ho taky můžou klidně přivést k anorexii, když jich nebude ani skoro 25 schopných ho táhnout po chodbě.
Ještě teď mám občas na talíři, jestli už Trenkič zhubnul do trenek.
Na výpravě jsme trávili hodně času venku, protože nám vyšlo krásné slunečné počasí. Vypravili jsme se na skokanské můstky pod Harusákem a Berušky si přály, abychom vylezly až nahoru. A i když nám roverům při tom výstupu srdce trnulo hrůzou, rozhodli jsme se nakonec je tam vzít, samozřejmě jen toho kdo chtěl. Chtěli skoro všichni. Nejtěžší chvilky nastaly, když nejmenší Berušky jsou výškově menší než rozdíl dvou schodů na můstku a museli jsme je ze schodu na schod přenášet. Když jsme ale všichni seděli nahoře na můstku, zažili jsme ten krásný pocit, když člověk překonal sám sebe a svůj strach (a neví ještě, že cesta dolů bude horší...).
Zpětně si vzpomínám, že jsme na této výpravě pořád něco jedli. Přivezli jsme si totiž strašné spousty jídla, aby náhodou nenastal hlad, že si pak každý mohl u jídla třikrát přidávat. A vařilo se samozřejmě dobře, i když Attyho špagety jsou Attyho špagety…
Tolik k výpravě.


První listopadovou neděli jsme se vypravili do bazénu v Bystřici. Bazén to není velký a nás bylo poměrně dost, ale protože se nepovažujeme za úplně kondiční plavce, úplně nám to stačilo.
Nejtěžší bylo odemknout Beruškám všechny skříněčky, neztratit klíčky, najít jakože ztracené plavečky a rukávky, ale když jsme tohle všechno zvládli, bazén samotný už byl úplná hračka. Moc jsme si to užili, holky neohroženě skákaly do vody, skákaly po sobě a skákaly po nás a taky mě překvapilo, kolik z nich už umí plavat!
Potom jsme si půjčili od plavčice skluzavku a Berušky po zádech i po břiše rychlým tempem mizely a zase se vynořovaly ve vodě.
Po dvou hodinách byl čas jít, tak jsme se rychle osprchovali, zazmatkovali s klíči, udělali obří povodeň v šatnách, podrobili svačinami vestibul a k velké úlevě personálu bazénu vystřelili na vlak. A to ještě neví, že na jaře přijedeme zase!


Naše nejčerstvější akce proběhla minulý pátek. Vedení vlčat bylo tak laskavé, že si pro nás připravilo městskou hru a my jim za to děkujeme, nám i dětem se moc líbila!
I přes současné chřipkové období jsme se sešli v celkem velkém počtu skoro 40 dětí, které byly následně rozděleny do 6 skupin.
Šílený vědec na nich potom provedl experiment, díky kterému se staly mořskými koníky a co dělají mořští koníci? Mořští koníci jsou v podmořském světe závodnické hvězdy! Naše týmy měly za úkol v co nejrychlejší čase obejít 6 stanovišť po městě, na každém splnit úkol, získat za úkol co největší počet perel a vrátit se zpátky do klubovny.
S každým týmem šel samozřejmě aspoň jeden rover, ale ten můj byl tak šikovný, že až na drobné zásahy do mapy, by si poradil snad úplně sám.
Na stanovištích jsme plnili různé úkoly jako třídění podmořského odpadu, poznávání historie korálového města, boj s rybářem a jeho sítí atd…
Celou dobu jsme museli dávat pozor na zlé žraloky, kteří se pohybovali nebezpečně rychle po městě a mohli nás kdykoliv chytnout. A taky nás několikrát chytili, ale statečné týmy odmítly vydat těžce nabyté perly a radši splnily nějaký úkol od žraloků.
Byla to pro naše nové Berušky první akce společná s vlčaty a doufám, že se kluků nezalekly a budou se těšit na další společnou akci s nimi.