Rádcovské vaření

To se takhle občas s rádci sejdeme mimo plánované předoddílovkové oddílové rady – tedy většinou se tak sejdeme, když je potřeba něco urychleně vyřešit nebo je nějaký průšvih. Proto když jsem svolal mimořádnou oddílovou radu, tak bylo hodně překvapení a každý zpytoval svědomí, co provedl či naopak neprovedl…

autor: Zdeny, vloženo: 11. 4. 2005, rubrika: Naděje

Dobrovolná kola

Opět dobrovolná kola – jako každý rok. A jako každý rok jsem byl zvědav kolik že dobrovolníků dorazí, obzvláště když neděle patřila spíš mezi studené a větrné dny. No alespoň proti minulému roku nepršelo.

autor: Zdeny, vloženo: 11. 4. 2005, rubrika: Naděje, RS a RG

R+R turnaj ve volejbale

Uf, to je dlouhej nadpis :-) Jak to všechno začalo? Už asi tak v listopadu, když se o něčem zmínil Brepta, ale nevěnovala sem tomu moc pozornost. Pak asi za dva měsíce na to mi Kajman řekl, jestli bych do toho nešla, a tak sem šla a proč ne? Volejbal hraju ráda, sice mi moc nejde, ale zase taková hrůza to není…

autor: Terezka, vloženo: 8. 4. 2005, rubrika: RS a RG

JSEM Z ........

Tak trochu jiné Curriculum Vitae aneb hodina "sebelogie" v bradavické škole kouzel.

autor: Miky, vloženo: 8. 4. 2005, rubrika: Bílý štít, RS a RG

Vlčinec 1.4.2005

Opět se nám sešel měsíc s měsícem a jako vždy vlčata a nás čekal vlčinec. Tentokrát nás už netrápilo, že klubovna byla obsazena oddílem, protože sníh už dávno roztál a počasí si pro nás připravilo teplý a krásně slunečný pátek. Proto jsme mohli vyrazit konečně ven do přírody a užívat si prvních jarních dnů společně. O tom, co se na vlčinci dělalo se dočtěte v dalších větách…

autor: Klakson, vloženo: 5. 4. 2005, rubrika: Vlčata

Městská hra očima lišek

Protože naše další expedice směřuje na Aljašku (mám ten dojem, že tam budem hledat rukopis Jacka Londona..???), nezbývalo nám nic jiného, než si ještě před výpravou opatřit řádné vybavení. Bez saní, psího spřežení, lopatek, lodí a já nevím čeho ještě bysme se na Aljašku vůbec nemohli vydat.

autor: Pavlínka, vloženo: 23. 3. 2005, rubrika: Naděje

Evropa je za rohem

To jsem se Vám onehdá zastavil na ústředí (tuším že kvůli Mikulášskému semináři) když tu ke mně přiklusal Permoník mávajíc nabídkou Roverského odboru, jestli bych se jako nechtěl podívat na Evropské setkání roverů a rangers do Francie. Jako správný rover jsem pochopitelně zavětřil zradu, a začal podrobně studovat popis setkání, abych zjistil kde že je skryta. Přes veškerou snahu se mi ji nikde nepodařilo najít, tudíž jsem chabě argumentoval tím, že pokud mám jet český rovering reprezentovat právě já, je to s ním opravdu špatné. Poslední zbytky odporu zlomil Permoník oznámením, že za roverský odbor pojede do ciziny Malina, kterou jsem měl tu čest poznat loni v létě. Okamžitě mi bylo jasné, že s Malinou se stane vzrušujícím dobrodružstvím i přechod patnáct let nepoužívané okresní silnice, natož několikadenní cesta do Francie, takže jsem bleskově vyplnil potřebné formuláře a začal přemýšlet, k čemu že jsem se to vlastně upsal.

autor: Pudil, vloženo: 16. 3. 2005, rubrika: RS a RG

Zápisky z Athén

Přímým svědkem olympijských vítězství a proher v Athénách byla i parta českých skautů, mezi nimi i dvou novoměšťáků Kutyho a Verči, kteří do Řecka odjeli jako olympijští dobrovoloníci. Jak to všechno začalo a jaký to bylo?

autor: Verča, vloženo: 13. 3. 2005, rubrika: RS a RG

Skaut danče

V sobotu proběhla velice netradiční akce pro naše středisko - skautská diskotéka.

autor: Kajman, vloženo: 13. 3. 2005, rubrika: Bílý štít

Vypadáš skvěle?! Aneb módní policie

Středisková diskotéka byl skutečně vydařený večírek:) Jenže ti paparazziové jsou fakt všude.. Ale na druhou stranu díky nim zjistíte, jak to komu slušelo a kdo by se měl naopak hanbou propadnout! Neberte si prosím komentáře příliš vážně, mají hlavně pobavit a rozhodně se nechtějí nikoho dotknout!
Vysvětlivky k hodnotícím „rukám“ snad ani nejsou potřeba…

autor: Jíťa, vloženo: 12. 3. 2005, rubrika: Bílý štít

KUCHAŘ - díl druhý: mezi snídaní a večeří

Hodina mezi snídaní a večeří aneb pokračování vyprávění z cyklu „Co je to za chlapa, to neni vobyčejnej kuchař“ popisující mé další zkušenosti od plotny.

autor: Miky, vloženo: 8. 3. 2005, rubrika: Naděje

Vlčinec

Už dlouho na okénku nepřibyl žádný článek od vlčat, tak to zkusím napravit :-) Opět po měsíci se sešla všechna vlčata ke společné akci – na VLČINEC. Klubovna byla obsazená, protože tam měl oddíl oddílovku, tak jsme se museli přesunout do klubu Středozemě.

autor: Klakson, vloženo: 5. 3. 2005, rubrika: Vlčata

Profil kmene

Stvořeno na zimním táboře. Pokud se vám bude zdát, že je to místy hodně ostré, tak to je proto, že se máme rádi ;-)

autor: účastníci RZT, vloženo: 27. 2. 2005, rubrika: RS a RG

Roverský zimní tábor

Toto přiblížení dění z roverského zimního tábora bylo psáno příležitostně při volných chvílích. Snad každý si tam něco písnul nebo alesoň něco nadiktoval. Proto se nedivte, že myšlenky občas skákají nebo proti sobě některé větičky bojují. Nejvíc toho napsaly Terezka a Tkanička.

autor: účastníci RZT, vloženo: 25. 2. 2005, rubrika: RS a RG

Zimní tábor

Každodenní zpravodajství ze zimního tábora oddílu na Blatinách.

autor: Zdeny, vloženo: 25. 2. 2005, rubrika: Bílý štít, Naděje

Rozjezdy pro hvězdy

Letos se konal již druhý ročník této soutěže a troufám si říct, že jsme se oproti loňsku hodně zlepšili.

autor: Dany, vloženo: 23. 2. 2005, rubrika: Bílý štít, Světlušky, Vlčata

Výprava - Hvězdná brána

Tak máme za sebou další z vlčáckých výprav. Tentokrát jsme zavítali na faru na Fryšavu, kde se nám dostalo opravdu kvalitní vybavení pro přebývání a krytí se před zimou. Účast byla slušná a o tom, co se na výpravě dělalo, jaká legenda nás provázela tentokrát, píše Mates.

autor: Mates, vloženo: 8. 2. 2005, rubrika: Vlčata

Tenkrát poprvé

Jakub (18)

autor: Kajman, vloženo: 6. 2. 2005, rubrika: RS a RG

Madhooona - Pozďatín

Jak už jsem psal na oznam k této výpravě, doba, kdy si nováčci zvykali na oddíl, uplynula a tak bylo na čase vyrazit na nějakou náročnější výpravu, kde oddíl konečně prokáže své kvality.

autor: Zdeny, vloženo: 3. 2. 2005, rubrika: Naděje

Z Narnie na Hawai

Kroj mu vždycky sekl. V době, kdy rádcoval družině Káňat, by mohl stát modelem skautskému malíři Pierrovi Joubertovi. Z kolika skautských košil za ty léta vyrostl jsem se nezeptal, ale o tom, proč si ta poslední odpočine ve skříni jsme už řeč hodili. Zvu vás na povídání s Piškotem nejen o tom, jak se jeho „kruh uzavřel“. Ostatně neoprén mu taky docela padne :-)

autor: Miky, vloženo: 1. 2. 2005, rubrika: Bílý štít, Naděje, RS a RG

3 | 5 | 10 | 20 | 50 |