9. táborový den SaV

Po malé pauze vám moje malé skromné zpravodajství přináší další táborový den, tentokrát tuším devátý, do kterého jsme se probouzeli po včerejším odpočinkovém dni a slibovém ohni, takže všichni pořádně odpočatí a čilí!
A toho využili dva super roveři, kteří se hrdinně odhodlali vzít si rozcvičku a vylézt ze spacáku už v sedm! Že to chtělo hodně pevný vůle, odhodlání a odvahy vám říkat nemusím, ale Horník s Pepínem to zvládli!
Tak, a pak snídaně a provýtvarnit dopoledne, páč po Ludvově super nástupu, kdy dostal na starost vlajkovku, nás čekalo vymýšlení programů pro den na ruby, kdy děti budou roveři a naopak, a ve druhým výroba maňásků na loutkový divadlo.
Ale abych upřesnil ten nástup ještě. Už když Ludva stál v pozoru a držel vlajku, tak si všichni roveři říkali, že se zase musí něco stát a že bude sranda, Ludva se ale držel, došel bez úhony až k vlajce, bez úhony dokonce i začal vlajku vztyčovat, ale pak se mu vlajka ke všeobecné radosti v půlce stožáru vyvlíkla z očka a pomalu se snášela dolů až Ludvovi na hlavu :D
No joo, ale ejhle, po obědě se vyráží na výlet! Takže se posilnit suprovým jídlem, trochu si odpočinout, sbalit krámy a vyrazit na cestu. Legendově jsme se měli dostat až na Vlkodlačí ostrov, jenže kvůli nepravidelnému psaní článků se v legendě stejně nikdo neorientuje, takže to nazývejme výletem po okolí.
No, cesta probíhala po družinách s roverem a na prvním stanovišti jsem na všechny strašně dlouho čekal, páč ty šunky zabloudily a já samozřejmě ne!
Na druhým stanovišti čekali všichni strašně dlouho na mě, protože jsem to sebevědomě střihl přes les a po cestě poslal ostatní v domnění, že se jim tam zas budu moct smát, kde se zas toulaj. No co, ten lest v tý mapě vypadal prostě jinak. A navíc to byla stará mapa!
Ale jinak jsme doputovali až na Pyšolec, kam všichni zdárně vylezli. Akorát mě dostala Bíba, která se celá udejchaná vyškrábala jako poslední na ten giga kopec a zavolala na mě, Horníku, ty troubo, to je plejtvání dětma todleto!
Cesta nám ale uběhla rychle, bylo asi jen 15 bolavých kotníků, 23 puchýřů a 48 namožených noh, dorazili jsme o hoďku později a všechno to svedli na mě! Ale tentokrát jim dávám za pravdu, když já myslel, že vlčata a světlušky půjdou tak nějak podobně jako oddíláci no Ale přežili jsme to, a dokonce jsme nikoho nemuseli večer do postele ani moc nutit!
Bohužel jsme je ale museli v noci celkem složitě z postele nutit, protože byla první noční hra a my jsme museli za Vlkodlaky pro důležitou routu chtíc nechtíc! Děcka se trochu báli, my jsme se sami v lese, když tam nebyli děcka, taky trochu báli, ale dopadlo to dobře.
Tak, hotovo, 4 články z 12 denního tábora není moc dobrý skóre, navíc když jste se v nich asi nic nedozvěděli, ale promiňte mi to, oni mě tu strašně trápí a zpívají horník je srab, bojí se bab, pije vodu ze záchodu, půjde brzo do důchodu a je bufeťák! :D