Provoněné odpoledne na Mercedesce

V noci se mi zdálo, jak bude v neděli venku krásně, avšak moc to nezabralo. Spíš pravý opak. Mercedeska se proto ukázala být skvělým místem, kam zajít na výlet. Tedy Mercedeska s Meli, Žofkou, Katkou a Míšou, které ji vytopily do příjemných letních teplot a uvařily výborný pečený čaj, který jsem cítila už před dveřmi. Já jsem přišla, jako kdybych zrovna vylezla z rybníka (kolo se s deštěm moc nekamarádí)
Berušky si zrovna vychutnávaly pečený čaj, když Míša zavelela a vysvětlila pravidla dnešního odpoledne. Nastal první stíhací závod, kde se osvědčilo vlastnit dobré a velké plíce, protože hlavním úkolem bylo brčkem přenosit co nejvíce lístečků. Cesta byla dlouhá, do schodů a pak zase ze schodů, takže než jste stačili udělat 3 kroky, lísteček spadl. Nakonec se ale vše povedlo a ani jeden lísteček nezůstal napospas strašidelné samotě na půdě Mercedesky.

Nastala chvíle odpočinku, ale ve formě stezky. Holky si měly vybrat jedno zvíře pro jeho vlastnosti, které se jim na něm líbí. Poté ho nakreslit a předvést. Za chvíli se nám po místnosti procházela myš, kočka, dva tři psi, papoušek… Začala z toho být malá zoo, ale ještě než se stihly zvířata zabydlet, byl tu další úkol. Složit puzzle. Nakonec se největším problémem ukázalo neztratit žádný díleček z obrázku, což se bohužel nepovedlo. Míšiny dílečky jsme oplakaly, snad najdou štěstí i v dalším životě…;-)

Další hra byla s rovery. Jakmile se to světlušky dozvěděly, sesypaly se na nás s Žofkou a my jsme jen doufaly ve světlou chvíli, jíž bylo vysvětlování pravidel. Sedly jsem si do řady. Té poslední pošeptaly Míša s Katkou slovo, které musela předvést té další světlušce, která seděla před nimi. A takto dál a dál, až k té první. Ta poté měla předností právo hádat, co se to vlastně předvádělo. Většinou to ale dopadlo tak, že to ty první neuhádly, protože po cestě se kruh změnil ve čtverec, tečka v čáru a úšklebek za úsměv, takže ta první převáděla vždycky něco dost vzdáleného tomu, co vzešlo od světlušky, která dělala pantomimu jako první.

A to byl bohužel konec. Ač nerady, musely jsme se rozloučit. Pak jsme zametly, uklidily a stačilo už jenom vyhlížet rodiče...