Vypráví se, že v době posledního vpádu skřetů do Rohanu ke konci Války o prsten se na okraji Fangornu objevila malá holčička. Východní část Rohanu byla naštěstí prakticky neobydlená až na několik osamělých usedlostí a enti se se skřety rázně vypořádali, než se stačili dostat hlouběji do vnitrozemí. Těch pár samot, na které narazili, však nemilosrdně vypálili, a z jedné z nich zřejmě nešťastné dítě pocházelo. Jak se jí podařilo uniknout a dostat se až do entího lesa už se asi nikdy nikdo přesně nedozví; i jí samotné zůstala pouze nezřetelná vzpomínka podobná zlému snu. Mimo ni se z obyvatel postižené oblasti nezachránil nikdo.
Stromovous ji po svém návratu našel, jak spí schoulená na suchém listí u paty silného buku. Zdála se v tu chvíli křehčí než nejdrobnější kvítek a přece tak půvabně svěží, že měl náhle pocit, jako by se mu vrátilo cosi, co už mu dlouho schází. Pak si vybavil zničené lidské příbytky, které viděl, a srdce se mu sevřelo lítostí. Nesmírně opatrně ji zvedl ze země a ještě spící ji zanesl k sobě domů, do Studniční síně.
V jeho něžné péči pak vyrůstala řadu let. Sháněl pro ni kdejaký plod, aby měla i lidskou stravu, ale zároveň ji vydatně sytil entími nápoji, které měly blahodárný účinek nejenom na její tělo, ale také na její duši. Zázračně rychle se vzpamatovala z prožité hrůzy a netruchlila ani pro ztracený domov. Enty, a Stromovouse nejvíce ze všech, upřímně milovala a dychtivě se otevírala moudrosti, které ji učili. Tak vyspěla v dívku vyrovnanou, laskavou a nebojácnou, která rozuměla životu v lese, jako by byla elfího rodu, a stromům ještě daleko lépe. Podle entích měřítek však byla velice horkokrevná a ukvapená v rozhodování, i když tím se nijak nelišila od kteréhokoli mladého člověka.
Jednomu se u entů naučit nedokázala - jejich jazyku. Je tak těžký, že jím většinou na ni ani nemluvili, takže z něj pochytila jen sem tam nějaké slovo. Zato se naučila velmi slušně oba jazyky elfů, neboť v nich našla stejné zalíbení jako její opatrovníci. Quenijské bylo i dlouhé jméno, které pro ni časem mezi enty vyrostlo a kterému se hrdě učívala zpaměti. Nazývali ji v něm mimo jiné Aldaríel - Dítětem lesa, První sněženkou, vyrůstající z prastaré půdy mezi kořeny věkovitých stromů, jejíž stonek dosud svírá led, ale hlavičku už hladí jarní sluníčko, Kapkou rosy, která jiskří jako slza samotného slunce a jejíž pohlazení osvěží i zkrabatělou, rozpukanou kůru, ale především Melwen, Dívkou milovanou, neboť ji měli rádi tak, jak to dovedou pouze jejich srdce, hluboká a věrná.
Stále častěji teď Melwen myslívala na smutný život entů, kteří ztratili své milované družky a kteří kolem sebe nevidí dorůstat žádné mládí, žádnou naději do budoucnosti. Chápala sice, že enti necítí tu bolest tak silně, jak by ji cítil člověk - jejich život je většinu času pomalý a ospalý jako život stromů. Na druhou stranu jí bylo jasné, že právě proto se enti zřejmě nikdy neodhodlají k tomu, aby ve věci něco podnikli. Co když je ona ta jediná, kdo může pomoci - ona, která entům rozumí jako nikdo jiný, protože mezi nimi vyrostla, a zároveň má v sobě lidskou čilost a podnikavost?
Na druhou stranu si připadala nesmírně nepatrná, bezbranná a bezradná. Konec konců jí nebylo ještě ani patnáct let. Kam by se měla vlastně v širém světě obrátit, co si tam počít? Neslyšela zase tak málo o strašlivých služebnících nepřítele, kteří ještě jistě nebyli beze zbytku vymýceni, takže na ně může snadno narazit. Zbabělá rozhodně nebyla, ale uvědomovala si, jak málo sama zmůže. Navíc enti nejenom že by nešli s ní - jistě by se ji všemožně snažili zadržet, kdyby tušili, kam se chce vydat. Pokud půjde, bude muset jít tajně, bez rady a bez pomoci.
Dlouho proto váhala, odkládala rozhodnutí ze dne na den. Po celou tu dobu v ní však zrálo vědomí poslání a její láskyplné srdce nabývalo převahy nad chladným rozumem.
(FINWEN, Laisi. Dítě lesa. Dostupné z: http://laisifinwen.wz.cz/; kráceno)
Tábor SaV DÍTĚ LESA 2013
1. táborový den
1. den jsme přijeli, obsadili si stany, vybalili si, pak jsme šli na úkoly, rozdělili jsme se na javor, olše, břízy, vrby, duby. Pak jsme šli spát.
Pipin (Vašek)
Pipin (Vašek)
3. táborový den
Vstali jsme a šli na rozcvičku. Po rozcvičce jsme měli snídani. Po snídani jsme měli nástup, potom jsme šli na kruh. Po kruhu jsme měli 1. program, kde měly dvě skupiny jezdit na kole, dvě dělat různé úkoly a ostatní luštit šifru. Potom jsme měli svačinu. Bashule nás svolala a šli jsme do lesa. Hráli jsme tam schovku a buldoka. Potom jsme vařili entí nápoj. Potom jsme měli oběd. Po obědě jsme jeli k rybníku, tam jsme se vykoupali a jeli nazpátek. Potom jsme měli svačinu. Po svačině jsme měli program, kde jsme zjišťovali různé otázky. Potom byl nástup a kruh a po kruhu jsme šli spát.
Evička
Dnes ráno jsme šli (vlastně běželi) na rozcvičku. Po ní jsme měli snídani. Ke snídani byl moc výborný čaj a chleba s pomazánkou – MŇAM. Po snídani jsme měli nástup, na kterém jsme poprvé vyvěsili vlajku. Potom jsme měli 1. program, který se jmenoval Cesta. Muselo se v něm běhat, nebo jezdit na kole a plnit různé úkoly. Na svačinu jsme měli housku. V lese, do kterého jsme šli, jsme hráli schovku a na louce i buldoka. K obědu jsme měli fazolový guláš. Po poledním klidu jsme jeli k rybníku, kde jsme se vykoupali. Když jsme přijeli, měli jsme svačinu. Potom jsme poslouchali různé rozhovory elfů. Nakonec jsme měli kruh a večerní nástup. Potom jsme si zazpívali večerku a šli spát. Byl to super den!
Terka
3. den tábora jsme vstali, měli jsme nástup, hráli jsme různé hry a pak jsme jeli na „bahňák“, přijeli jsme, hráli jsme hru, udělali kruh a šli spát. Ještě než jsme šli spát potkali jsme Stromovouse a tři elfy.
Pipin (Vašek)
Po rozcvičce, nástupu a kruhu jsme za námi přišla Melwen a vydali jsme se na cestu za klíčem k rozlištění Stromovousova trápení. Po skončení hry jsme šli s Bashulí do lesa hrát schovku a buldoka. Potom byl oběd a polední klid. Potom jsme na kolech jeli k blízkému koupališti a vykoupali jsme se. Po návratu do tábora a po večeři jsme hráli další hru. Hru na družiny. Potom byl ještě nástup a kruh u táboráku, pak večerka. Den byl hezký.
Barča
Evička
Dnes ráno jsme šli (vlastně běželi) na rozcvičku. Po ní jsme měli snídani. Ke snídani byl moc výborný čaj a chleba s pomazánkou – MŇAM. Po snídani jsme měli nástup, na kterém jsme poprvé vyvěsili vlajku. Potom jsme měli 1. program, který se jmenoval Cesta. Muselo se v něm běhat, nebo jezdit na kole a plnit různé úkoly. Na svačinu jsme měli housku. V lese, do kterého jsme šli, jsme hráli schovku a na louce i buldoka. K obědu jsme měli fazolový guláš. Po poledním klidu jsme jeli k rybníku, kde jsme se vykoupali. Když jsme přijeli, měli jsme svačinu. Potom jsme poslouchali různé rozhovory elfů. Nakonec jsme měli kruh a večerní nástup. Potom jsme si zazpívali večerku a šli spát. Byl to super den!
Terka
3. den tábora jsme vstali, měli jsme nástup, hráli jsme různé hry a pak jsme jeli na „bahňák“, přijeli jsme, hráli jsme hru, udělali kruh a šli spát. Ještě než jsme šli spát potkali jsme Stromovouse a tři elfy.
Pipin (Vašek)
Po rozcvičce, nástupu a kruhu jsme za námi přišla Melwen a vydali jsme se na cestu za klíčem k rozlištění Stromovousova trápení. Po skončení hry jsme šli s Bashulí do lesa hrát schovku a buldoka. Potom byl oběd a polední klid. Potom jsme na kolech jeli k blízkému koupališti a vykoupali jsme se. Po návratu do tábora a po večeři jsme hráli další hru. Hru na družiny. Potom byl ještě nástup a kruh u táboráku, pak večerka. Den byl hezký.
Barča
4. táborový den
Táborový den jménem 1. čtvrtek byl opravdu cool!!! První program byl kolotoč, kde jsem já byl na zastávce ohně, zapalování z kokosu atd. Snad nejlepší program byl liga. Stříkali jsme po sobě vodu a házeli jsme vodní balónky. K obědu byla zelňačka a smažený květák. Mapy, to byl program, kde jsme museli obkreslit mapu Středozemě. Nejlepší na něm bylo to, že jsem tento program vyhráli. Promiňte, přeskočil jsme program. Správně měl být program v Lothlorienu. Vyráběli jsme luky. Další byl už zmiňovaný program mapy. Pečení lembasů, to byl teprve dobrý program. My jsme pekli hady a kuchaři lembasy. Poslední program jsme šli do lesa za vládcem Lothlorienu, aby nám poradil, kde najít entky.
Profesor
Profesor
5. táborový den
Dnes jsme jeli pro mapu. Další vstup do Mordoru ale hlídaly děti Oduly. Až jsme všichni vzali mapu, tak byla svačina, měli jsme rohlík, tatarku a blumu. Pak jsme jeli zpátky na Zubík a večer spali pod plachtou. A pak nás vzbudili, protože na nás (pozn. padaly) kameny a šli jsme do jeskyně, kde jsme museli spočítat a zjistit kombinaci z jeskyně. A ještě jsem zapomněl, že jsme dělali odborky malíř, sportovec, tanečník anebo táborník. Já mám sportovce a první zkouška byla na kole. Jezdili jsme přes houpačku, slalom a v poli. A převlíkali jsme se, abychom se dostali do Mordoru, ale stráže nás nepustili. A mužem dne se stal Fero a světluškou dne Opice. Jeli jsme přes Bobrovou, Podolí a nejvíce se mi za tenhle tábor líbily odborky.
Šíma
Ráno jsme byli s Bashulí na rozcvičce. Potom jsme šli na snídani. Po snídani tradičně nástup. Když nástup skončil a až jsme uslyšeli flétnu, tak jsme šli na kruh. Kde kdo něco splnil, dostal knoflíček. Potom se rozdaly ztráty a nálezy. Po kruhu jsme se snažili s pomocí Páji dostat do Mordorské brány, kvůli tomu jsme se pořád převlékali, a vždycky jsme se vrátili s nepořízenou, dokonce nám musela Pája pomoci, ale pořád nic. A tak potom, když to pořád nešlo, jsme se šli nasvačit. Po sváče jsme dělali odborky. A když nám vypršel limit na odborky, tak jsme hledali ztracenou světlušku (pozn. světluška je přívěsek na krk). Potom byl oběd a polední klid. Když skončil polední klid, tak nám Žofka řekla, že pojedeme hledat entky – mapu, abychom je našli. Jeli jsme dlouhou trasu na kolech. Až jsme tam dojeli, tak jsme získávali kousky mapy. A to tak, že jsme se snažili, aby nás žádný rover nechytl a my mu vzali kousek mapy. Až jsme se vrátili, tak jsme mapu skládali. Mapa měla 15 kousků a každá družina měla svoje. Potom už byla večeře, po večeři hygiena, po hygieně nástup a po nástupu kruh. Když jsme uslyšeli flétnu, šli jsme na menší mýtinku a začal kruh. V kruhu kdo něco splnil, dostal knoflíček, rozdaly se ztráty a nálezy, vyhlásily výsledky, a potom kruh skončil, šli jsme do stanů a byla večerka.
Sovča
Už je to tak, je ráno dne 18.7. Sotva jsme vylezli ze spacáků, už byla „namáhavá“ rozcvička. Rozcvička je sice každý den, ale ani tentokrát z ní nikdo nebyl nadšený. K snídani byl chléb s pomazánkou. První program byl strašně krutý. Snažili jsme se projít bránou do Mordoru. Strážci byli převlečení Vevka s Bebem a měli moc pěkné hračičky na hraní – palcát a sekery. Nechtěli nás pustit, ani když jsme měli na hlavě šátek, plavky a na pravé ruce holínku. Nám dalo takovou práci převlékání a oni nám řeknou, že máme skřetí zuby!!!!! Poté byla svačina, bluma od Gluma a houska. Potom jsme v druhém programu plnili odborky. Já jsem dělal výtvarníka. Pak byl velmi dobrý oběd: zeleninová polévka a úžasný gulášek! MŇAM! Po poledním klidu jsme vyjeli na kolech k Bobrové a na „šťavnatém kopci“ na nás čekali Oduliny junioři. Po náročném třetím programu jsme se vrátili do tábora. Poté nás Dítě lesa – Melwen svolala. Na poslední program jsme si měli vzít spacák a karimatku. V lese jsme se svou družinou postavili přístřešek, kde jsme asi dvě hodiny spali. Kolem 1:30 nás vzbudili na vydatnou noční hru. Pak nás nechali spát.
E.T.
Šíma
Ráno jsme byli s Bashulí na rozcvičce. Potom jsme šli na snídani. Po snídani tradičně nástup. Když nástup skončil a až jsme uslyšeli flétnu, tak jsme šli na kruh. Kde kdo něco splnil, dostal knoflíček. Potom se rozdaly ztráty a nálezy. Po kruhu jsme se snažili s pomocí Páji dostat do Mordorské brány, kvůli tomu jsme se pořád převlékali, a vždycky jsme se vrátili s nepořízenou, dokonce nám musela Pája pomoci, ale pořád nic. A tak potom, když to pořád nešlo, jsme se šli nasvačit. Po sváče jsme dělali odborky. A když nám vypršel limit na odborky, tak jsme hledali ztracenou světlušku (pozn. světluška je přívěsek na krk). Potom byl oběd a polední klid. Když skončil polední klid, tak nám Žofka řekla, že pojedeme hledat entky – mapu, abychom je našli. Jeli jsme dlouhou trasu na kolech. Až jsme tam dojeli, tak jsme získávali kousky mapy. A to tak, že jsme se snažili, aby nás žádný rover nechytl a my mu vzali kousek mapy. Až jsme se vrátili, tak jsme mapu skládali. Mapa měla 15 kousků a každá družina měla svoje. Potom už byla večeře, po večeři hygiena, po hygieně nástup a po nástupu kruh. Když jsme uslyšeli flétnu, šli jsme na menší mýtinku a začal kruh. V kruhu kdo něco splnil, dostal knoflíček, rozdaly se ztráty a nálezy, vyhlásily výsledky, a potom kruh skončil, šli jsme do stanů a byla večerka.
Sovča
Už je to tak, je ráno dne 18.7. Sotva jsme vylezli ze spacáků, už byla „namáhavá“ rozcvička. Rozcvička je sice každý den, ale ani tentokrát z ní nikdo nebyl nadšený. K snídani byl chléb s pomazánkou. První program byl strašně krutý. Snažili jsme se projít bránou do Mordoru. Strážci byli převlečení Vevka s Bebem a měli moc pěkné hračičky na hraní – palcát a sekery. Nechtěli nás pustit, ani když jsme měli na hlavě šátek, plavky a na pravé ruce holínku. Nám dalo takovou práci převlékání a oni nám řeknou, že máme skřetí zuby!!!!! Poté byla svačina, bluma od Gluma a houska. Potom jsme v druhém programu plnili odborky. Já jsem dělal výtvarníka. Pak byl velmi dobrý oběd: zeleninová polévka a úžasný gulášek! MŇAM! Po poledním klidu jsme vyjeli na kolech k Bobrové a na „šťavnatém kopci“ na nás čekali Oduliny junioři. Po náročném třetím programu jsme se vrátili do tábora. Poté nás Dítě lesa – Melwen svolala. Na poslední program jsme si měli vzít spacák a karimatku. V lese jsme se svou družinou postavili přístřešek, kde jsme asi dvě hodiny spali. Kolem 1:30 nás vzbudili na vydatnou noční hru. Pak nás nechali spát.
E.T.
6. táborový den
Ráno nás budíček probudil až v osm hodin a bylo překvapení, protože nebyla rozcvička. První program byla bitka se skřety, podařilo se nám je zahnat a pak přišla Melwen a měla luk a šíp. Vystřelila a podařilo se jí zasáhnout jejich vůdce, ale melwen zpytovala svoje svědomí a ošetřila. Pak jsme došli zpátky do tábora na svačinu. Pak jsme vyráběli lampióny a následoval oběd. O poledňáku jsme si uklízeli a po poledňáku pro nás přišly gondorské stráže a museli jsme zalívat gondorský bílý strom a převážet drahé kamení. Pak přišlo to, čeho jsme se nejvíce obávali – soud. Skončilo to dobře. Byli jsme pozvaní na slavnost. Byla velká hostina a tancovalo se celou noc.
Kiki
Dnes byl budíček až v 8 hodin. Ráno nebyla rozcvička, tak měli všichni lepší náladu. A k tomu se chystal boj se skřety. Boj byl na způsob šátkovky. Nakonec Melwen sejmula z luku skřeta sekeráča a ostatní utekli. Potom jsme šli do tábora na svačinu. Potom jsme měli tábor s Katkou a vyráběli jsme lampióny a chystali se na oběd. O poledňáku se nic nedělo. Program byl, že jsem šli jako zajatci do lesa, kde jsem zalévali strom hrnkama svázaní za nohy. Tam jsme s E.T. byli nejlepší. Potom jsme si házeli brambory k fáborkům podle družiny. Pak jsme šli do tábora na svačinu. Po svačině byl soud Melwen a my jsme šli taky. Na soudu dostala Melwen 50 ran bičem a my jsme převzali část trestu. Běhali jsme do kamenolomu, tam jsem byl dvakrát první a jednou třetí. Po programu byl nástup a večerní kruh a po kruhu byla párty a Melwen s Tuilindem se stali bratrem a sestrou.
Piši
Vilík nás vzbudila o něco dýl, protože jsme spali v lese v přístřešku, který jsem si postavili. Roveři nás vzbudili a řekli nám, že na náš přístřešek padá kamení. Pochvíli nám přístřešek zcela zbourali. Šli jsme do tábora, kde nás čekal Vevka. Dostali jsem tři příklady, které jsme měli vypočítat a jít po světýlkách tam a zase zpět. Až jsme zvládli bojovku, tak jsem si šli lehnout do stanů. Rozcvička nebyla. První program se jmenoval: boj se skřety. Byl drastický a strašidelný. Na začátku programu vběhli do jídelny skřeti a strašně pištěli. Po chvíli se je podařilo odehnat. Majitel tohoto programu nám vysvětlil pravidla hry. Udělali jsme, co říkal: hraje se šátkovka a dávejte si pozor na velitele, který má sekeru. 2. Program se jmenoval družinové chvilky. Vyráběli jsme lampion, bylo to celkem těžké, ale všem se to povedlo. 3. Program se nejmenoval, ale vím, v čem spočíval. Strážci, kteří nás v minulém programu zatkli, chtěli pomoci s dvěma věcmi – zalít strom a donést drahokamy do skladu. Obě dvě hry byly těžké. Čtvrtý program se jmenoval soud. Zachraňovali jsme Melwen od krutého trestu. 5. Program se jmenoval: příprava na slavnost. Dělali jsme dárek pro Melwen a kytku. Potom byla hygiena a nástup, kruh a po kruhu byl poslední program – diskotéka a hostina. Celý den byl super!!!!!!!!
Berča + Simča
K ránu nám zazpívala Vilík dvě písničky jako budíček a pak byla snídaně, pak jsme měli chvíli oddych. A pak jsme měli boj se skřety. A pak jsme měli družinové chvilky. Pak byl soud. A půlku trestu jsme běhali pro čísla. Pak jsme měli hostinu a tancovali. A byl to skvělý den.
Rihana
Kiki
Dnes byl budíček až v 8 hodin. Ráno nebyla rozcvička, tak měli všichni lepší náladu. A k tomu se chystal boj se skřety. Boj byl na způsob šátkovky. Nakonec Melwen sejmula z luku skřeta sekeráča a ostatní utekli. Potom jsme šli do tábora na svačinu. Potom jsme měli tábor s Katkou a vyráběli jsme lampióny a chystali se na oběd. O poledňáku se nic nedělo. Program byl, že jsem šli jako zajatci do lesa, kde jsem zalévali strom hrnkama svázaní za nohy. Tam jsme s E.T. byli nejlepší. Potom jsme si házeli brambory k fáborkům podle družiny. Pak jsme šli do tábora na svačinu. Po svačině byl soud Melwen a my jsme šli taky. Na soudu dostala Melwen 50 ran bičem a my jsme převzali část trestu. Běhali jsme do kamenolomu, tam jsem byl dvakrát první a jednou třetí. Po programu byl nástup a večerní kruh a po kruhu byla párty a Melwen s Tuilindem se stali bratrem a sestrou.
Piši
Vilík nás vzbudila o něco dýl, protože jsme spali v lese v přístřešku, který jsem si postavili. Roveři nás vzbudili a řekli nám, že na náš přístřešek padá kamení. Pochvíli nám přístřešek zcela zbourali. Šli jsme do tábora, kde nás čekal Vevka. Dostali jsem tři příklady, které jsme měli vypočítat a jít po světýlkách tam a zase zpět. Až jsme zvládli bojovku, tak jsem si šli lehnout do stanů. Rozcvička nebyla. První program se jmenoval: boj se skřety. Byl drastický a strašidelný. Na začátku programu vběhli do jídelny skřeti a strašně pištěli. Po chvíli se je podařilo odehnat. Majitel tohoto programu nám vysvětlil pravidla hry. Udělali jsme, co říkal: hraje se šátkovka a dávejte si pozor na velitele, který má sekeru. 2. Program se jmenoval družinové chvilky. Vyráběli jsme lampion, bylo to celkem těžké, ale všem se to povedlo. 3. Program se nejmenoval, ale vím, v čem spočíval. Strážci, kteří nás v minulém programu zatkli, chtěli pomoci s dvěma věcmi – zalít strom a donést drahokamy do skladu. Obě dvě hry byly těžké. Čtvrtý program se jmenoval soud. Zachraňovali jsme Melwen od krutého trestu. 5. Program se jmenoval: příprava na slavnost. Dělali jsme dárek pro Melwen a kytku. Potom byla hygiena a nástup, kruh a po kruhu byl poslední program – diskotéka a hostina. Celý den byl super!!!!!!!!
Berča + Simča
K ránu nám zazpívala Vilík dvě písničky jako budíček a pak byla snídaně, pak jsme měli chvíli oddych. A pak jsme měli boj se skřety. A pak jsme měli družinové chvilky. Pak byl soud. A půlku trestu jsme běhali pro čísla. Pak jsme měli hostinu a tancovali. A byl to skvělý den.
Rihana
7. táborový den
Dnes jsme den začali po party v Minas tirith rozcvičkou. Vyběhli jsem na palouk a rozcvičili jsme se. Pak byla s nídaně a byl chleba s paštikou. Po snídani byl nástup a hygiena. 1. program byl kolotoč a dělali jsem přírodovědnou procházku v lese. Pak byla svačina s názvem „jako dycky“ takže houska. Potom jsme bojovali proti Zlobrovi v bludišti z provázků. Po programu byl oběd a byl špenát s knedlíkem a vajíčkem. O poledním klidu jsme pomáhali v kuchyni. Potom byl program La liga a tam jsem hráli hru s ringo kroužkama. Potom byla svačina a byla houska a hrách. Pak jsem se rozdělili na vlčata a světlušky a my jsme byli v lese a rozdávali jsem si věci za docházku a odstartovali jsme soutěž o Dráp starého vlka (nůž od Beara Grylla) K večeři byl chleba s vajíčkovou pomazánkou, pak jsme si vyčistili zuby a byl nástup. Na nástupu jsem zpívali „Kde domov můj“ Po nástupu byl kruh a dávali jsme si knoflíky na pláště. Pak byl VI. program a unesli nám Melwen. A useli jsem obíhat kruh podle toho, kolik jsem hodili na kostce. Pak už byla večerka. Takže den se mi moc líbil a nejlepší program byl VI. a nejhorčí program nebyl žádný.
Ríša
Ríša
9. táborový den
Je pondělí a je hezky. Nebe bez mráčků a na oběd svíčková. Službu má Uluswe. První program je přenášení vody do kelímku. Musel se vzít spodek PET flašky za provázky a donést do ešusu. Z ešusu řetězem hrnečkami do dalšího ešusu a pak houbičkami do kelímku. 1. Uluswe, 2. Maite, 3. Silwin, 4. Feren, 5. Norno, 6. Tasare. Teď je kontrola stanů a před tím jsme měli duchovno II. Byli jsme rozdělení na kluky a holky. Kluci dělali jablko v županu a holky se plížily. 3,4,5 jsme šli na dalekou cestu až k nějakému rybníku, tam jsem se vykoupali a zahráli hry a pak jsem šli zpátky.
Kamil
V pondělí, tedy 9. den tábora jsme se probudili do krásného rána. Budíček byl, jako obvykle, v 7:30. Ke snídani byl chleba s paštikou. Na ranním kruhu jsem si zvolil za „challenge“ jsem si zvolil zpěv elfů – tedy kroniku. Chvilku po kruhu byl první program, který spočíval v tom, že jsme se museli připravit na dlouhou cestu. Spočívalo to v tom, že jsme museli přenášet jako družina vodu z bodu A do bodu B. K tomu nám sloužily lahve, hrnky, ešusy a houbičky. K první svačině byla houska s ovocem nebo zeleninou. Druhý program byl kolotoč, ve kterém byla moje družina s Mikym a dělali jsme různé věci s ohněm. K obědu byla svíčková, takže všichni, co drželi hladovku, ji okamžitě porušili. Po poledňáku jsme se vydali na dlouhou cestu. Na této cestě jsme ušli asi 12 kilometrů. Cílem naší cesty byl rybník, ve kterém jsme se samozřejmě i vykoupali. Po vykoupání jsme si zavázali oči a museli jsme se podle sluchu co nejrychleji dostat na určité místo. Zpáteční cesta trvala mnohem kratší dobu. Do tábora jsem přišli asi v 10 hodin a hned potom byla večerka. Tento den nebyl ani moc o družinových soutěžích, ale o dlouhé cestě.
Davča
Včera jsme šli na dlouhou cestu, která se mi moc líbila. Nesli jsme si s sebou balonky plné vody, které jsme pak využili v jedné hře. Cestou dál jsme se koupali v rybníku, který byl pro mě moc studený. Včerejší cesta se mi moc líbila a dnes zase stavíme přístřešek (pozn. z přírodnin), protože jsme v odborce za táborníky a dostali jsme to za úkol. S holkama jsme si slíbily, že pod ním budeme spát, pokud ho stihneme postavit. Už se moc těším. Měli jsme i hru, ve které jsme měli posbírat kroužky, které jsme posbírali pomocí běhání a pomocí různých úkolů. Králi jsme měli dělat zbroj a královně zase náhrdelník. Když jsem to splnili, oni chtěli ještě nabrousit sekyru. A pak už si to moc nepamatuju.
Bambi
Kamil
V pondělí, tedy 9. den tábora jsme se probudili do krásného rána. Budíček byl, jako obvykle, v 7:30. Ke snídani byl chleba s paštikou. Na ranním kruhu jsem si zvolil za „challenge“ jsem si zvolil zpěv elfů – tedy kroniku. Chvilku po kruhu byl první program, který spočíval v tom, že jsme se museli připravit na dlouhou cestu. Spočívalo to v tom, že jsme museli přenášet jako družina vodu z bodu A do bodu B. K tomu nám sloužily lahve, hrnky, ešusy a houbičky. K první svačině byla houska s ovocem nebo zeleninou. Druhý program byl kolotoč, ve kterém byla moje družina s Mikym a dělali jsme různé věci s ohněm. K obědu byla svíčková, takže všichni, co drželi hladovku, ji okamžitě porušili. Po poledňáku jsme se vydali na dlouhou cestu. Na této cestě jsme ušli asi 12 kilometrů. Cílem naší cesty byl rybník, ve kterém jsme se samozřejmě i vykoupali. Po vykoupání jsme si zavázali oči a museli jsme se podle sluchu co nejrychleji dostat na určité místo. Zpáteční cesta trvala mnohem kratší dobu. Do tábora jsem přišli asi v 10 hodin a hned potom byla večerka. Tento den nebyl ani moc o družinových soutěžích, ale o dlouhé cestě.
Davča
Včera jsme šli na dlouhou cestu, která se mi moc líbila. Nesli jsme si s sebou balonky plné vody, které jsme pak využili v jedné hře. Cestou dál jsme se koupali v rybníku, který byl pro mě moc studený. Včerejší cesta se mi moc líbila a dnes zase stavíme přístřešek (pozn. z přírodnin), protože jsme v odborce za táborníky a dostali jsme to za úkol. S holkama jsme si slíbily, že pod ním budeme spát, pokud ho stihneme postavit. Už se moc těším. Měli jsme i hru, ve které jsme měli posbírat kroužky, které jsme posbírali pomocí běhání a pomocí různých úkolů. Králi jsme měli dělat zbroj a královně zase náhrdelník. Když jsem to splnili, oni chtěli ještě nabrousit sekyru. A pak už si to moc nepamatuju.
Bambi
Okénko do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska Bílý štít