Josefská dílna je docela tradiční akce, kterou pořádá taky jeden Josef a to Josef Krupica – neboli Býk. Ten nelituje času ani pohonných hmot a sveze pokaždé do kulturáku v Pohledci hromadu lidiček vyznačujících se tím že jsou na rozdíl ode mě neuvěřitelně manuálně zruční. A právě proto se v kulturním domě sejde další hromada lidiček, co chcou něco okoukat a vyzkoušet a to je v podstatě celá pointa této akce.
Takže letos bylo možno vyzkoušet tyto aktivity: roubování stromů, pečení buchet, řezbaření, malování kraslic, modelování z hlíny, batikování, drátkování, práce na hrnčířském kruhu no a určitě ještě hromada dalších činností, které si bohužel už nevybavím.
Já raději (i když nevím jestli raději) trávil čas v horních patrech, kde probíhala jedna mimořádná schůzka účastníků zdravotnického kurzu. Vlastně ani tak nešlo o schůzku jako takové závěrečné a neplánované přezkoušení. Situace byla následující:
- frekventant otevřel dveře, za nimi 4 „mrtvolky“ s různým poraněním, jeho úkolem bylo se co nejrychleji rozhodnout, které je nejvážnější a postupně ošetřit všechny postižené.
Musím říct, že na většinu oddílu jsem byl docela hrdý – myslím, že by obstáli před 90 % dospělých, kteří by v takové situaci většinou nevěděli co dělat. Takže díky vám.
Někteří naopak zklamali, ale třeba by se v opravdové situaci chovali jinak. Konec konců vše se uvidí již tuto sobotu na závěrečných zkouškách v nemocnici v NMnM. Ale co se mě týče (a myslím že i Verči) zkoušky by rozhodně neudělali všichni účastníci… no, uvidíme.
Celou akci bych hodnotil velice kladně – jen účast ze strany oddílu mohla být vyšší, doufám že se z nás nestává jen oddíl, který si hraje hry a rukodělná činnost ho nezajímá. Počkejte na táboře – vyrazíme na žně :).
A na úplný závěr díky všem figurantům za trpělivost a předvedené výkony – z Čeginýho hysterickýho řvaní mě večer už pěkně brněly uši, Xík se chovala ukázněně jak se na otevřenou zlomeninu sluší a patří, Makynka rovněž – jak se na bezvědomí sluší a patří. No a na konec Miry – toho si s pneumotoraxem jistě dokážete představit.
A na závěr po úplném závěru: díky Pepovi, že celou tuhle akci zorganizoval.
Tak a teď konec slov a raději nějaké ty fotečky:
P.S. Já vím že jsem sem těch fotek dal zase víc... ale když...