Co se tedy událo za poslední dny:
Středa: jako dny předchozí, tak i následující máme super počasí a vstáváme do slunečného rána a užíváme si kuchařovy rozcvičky. Bohužel se s námi loučí Martin, který se za uplynulé dny nedal přesvědčit a tvrdošíjně trval na svých teplotách – rekord tábora je tedy prozatím 40,13. Ale jsme celkově v plusu, protože dorazila dvojčata.
Hrou tohoto dne se stal program s názvem Bezdomovec. Úkolem hry bylo upéci placky, ale od úplného začátku – tudíž od vyhledání políčka, jeho obdělání, zasetí, sklizení, pomletí mouky a konečně kýžené upečení placky, která posloužila bezdomovci (Miky má pro některé hry největší herecké předpoklady : )).
Pro potřeby této hry bylo nutné rozdělit role v družině, a tak se nám po táboře probíhali transvestyti představující ženy ze statku, volové – ti pomáhali orat pole pomocí sázecího kolíku, Vencové, kteří se mohli pohybovat pouze chůzí a mluvili pozpátku no prostě to tu vypadalo jako u zemědělců, z čehož měl radost Vařík holdující kariéře JéZeDáka. Oblíbené oslovení: „Ty vole“ se všem velice zalíbilo obzvláště proto, že s touto hrou bylo legalizováno.
Na večer se opět pracovalo na BARMSKÉM mostě – toto je stavba, která zaslouží zmínku, protože je budován systematicky od začátku tábora a jeho dokončení je v nedohlednu – má vést tak 6 metrů nad zemí – oddíl čeká perná zkouška.
Bramborové šišky – kuchařská kauza tohoto dne – jak prohlásila paní Dvořáková: „no to je už jídlo pro trochu pokročilé kuchaře“ – tímto Mikyho moc nepotěšila, ale faktem zůstává, že oběd byl o hodinu a čtvrt později – alespoň jsme se stihli zajet vykoupat. Miky, bylo to dobrý – na poprvé.