okénko do života novoměstských skautů

https://archiv.okenko.org
ze dne 9. 8. 2004
článek číslo 138
autor: Zdeny

 

IX. táborový den - pondělí

A máme tu pondělí, vstup do nového týdne se nám vydařil, protože hned po ránu zavítala hygiena – kontrolovala tedy pouze vodu, odebrala nějaké ty vzorky a zase zmizela, takže tuto akci považujeme za úspěšnou.
Jako po každém větším mejdanu jsme v části prvního programu uklízeli a likvidovali následky večerního řádění.
Absolutně největší ohlas měla odpolední bitva se stříkačkami okořeněná malou paintbolovou vsuvkou...
To se dělá asi tak: vezmete bílé tričko (nejlépe od vietnamců za 40,- Kč), obrátíte ho na ruby a na různá místa nasypete potravinářskou barvu. Hromádka barvy se důkladně přelepí izolepou a tričko se opět obrátí na původní podobu. Potom se už jen paří se stříkačkami a kdo je zasažen do všech „hromádkových míst“ vypadá. Piškot ještě hru zpestřil zbraní hromadného ničení – bombou (igelitový sáček použitý dle zřejmých pravidel). Nejenže po této hře vypadali všichni jako čuňata, ale ještě jsem získal pár zásahů do kamery a aby mi nebylo líto, že jsem čistej tak se do mě každý minimálně pětkrát otřel – hlavně, že mě mají rádi. Naoplátku jsem vykouzlil na Makynčině tvářičce kníra, za který by se nemusel stydět ani Adolf Hitler : ).

Oblibu mého vůdcovského postu jsem dnes zvýšil u osazenstva tábora poté co jsme čapli (respektive Miky) Čegi pašující do tábora z nákupu čokoládu a balíček piškotů. Vše bylo rozdáno ke svačině, což Čegi s pochopitelných důvodů nevzala nejlépe, ale už se zase usmívá, nebo to alespoň předstírá.
Nejvíce mě dokážou totiž vytočit ti, kteří si u jídel sotva zobnou, o svačinách nemluvě a pak je člověk načapá ve stanu, jak do sebe cpou jednu tatranku za druhou. Maky má dokonce tolik drzosti mi do očí říct – půl hodiny po večeři – já už ty musli tyčinky jíst nebudu, je mi po nich špatně, snědla jsem jich 6! A to se tu vaří a jí parádně – já jsem dost vybíravej, ale stěžovat si nemůžu.

Dle posledních informací se holky vrhly na pár individuí, které opravdu jí jenom sladkosti a na táborové jídlo kašlou a pěkně jim vyčinily že díky nim přijdou o sladkosti všichni.
A tak to také bude. Ale až od příštího roku, už jsme rozhodnutí. Poslední kapkou byl dnes balíček, který došel Xíkovi s dvěma tubami zahuštěného mléka, které je skladovatelné do 24 stupňů – já vám dám. Příští rok nic nebude, za to ručím – když si tedy vzpomenu.
Abych nezapomněl, Barmský most byl dokončen a už po něm prošlo dost dobrovolníků.
No a teď probíhá také velice vítaný program – tzv. ÓVÉČKO, neboli osobní volno – každý si dělá co chce, ale většina stejně hraje fotbal a holky drbou ve stanu, jak je ten vůdce hroznej.

Tak nám to tu pěkně plyne, počasí až nehezky hezké, takže nám špatně dotéká studna no a zítra máme den, který zlomí tábor v půl. Ach jo, pak už to půjde rychle :(.
Okénko do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska Bílý štít