S vědomím, že tento den bude táborový režim pěkně rozhozený, jsme vztyčili vlajku a upozornili se na to, co je s rodiči dovoleno a co ne.
Hned po nástupu napochodoval na plac mistr Versáči a program věnovaný rukodělkám mohl začít – sešít z hadrů něco pro vybranou modelku zabere dost času a navíc musel mistr učit modelky správné chůzi a pohybům, takže doufáme, že na večerní přehlídku před rodiči se vše stihne.
Díky vydatnému dešti vyšla voda ve studni na všechny, a tak teď tábor po důkladné teplé sprše voní velice netypicky – ale nedělám si iluze, ono to dlouho nevydrží.
Po zbaštění pořádné porce smetanové, křenové omáčky s mandlemi (klub anorektiček si moc nepochutnal, takže můj ešus téměř přetékal přídavky…) jdu dopsat tento příspěveček a pak rychle rozmístit cedule na cestu k táboru. Rodiče jsou tu co nevidět.
Piškot s programovýma brázdí zatím okolní lesy a chystá vše na večer – doufám, že to rodiče zvládnou.
O tom, jak to všechno dopadlo, se dozvite až pravděpodobně v neděli nebo ještě lépe, přijeďte si to prožít na vlastní kůži. V 21:00 sraz na Zubíku, jinak návštěvní den začíná v 16:00.
Hezký víkend.