Úroveň byla super a to hlavně díky tomu že nám K3 sport zapůjčil čísla na kola, na běh, depo na zavěšení kol, kužely a šipky na vyznačení cest. Prostě vše jak má na správném triatlonu být – čísla fixkou na těle, občerstvovačka atd. atd.
Startovalo se ve třech kategoriích, které nebyly vyloženě přeplněné, ale účast byla slušená. Když jsme s Dany s přípravami trávili sobotní odpoledne, tak jsem doufal že přijde víc jak 5 lidí :).
Porce byly slušné a samozřejmě odstupňované dle kategorií.
První kategorii vyhrála suveréně za holky Bája Kubická – neměla konkurentku. Za kluky to byl potom Orloj.
Prostřední kategorie měla u holek „překvapivě“ tři vítězky, tři druhá místa, tři třetí místa a jedno čtvrté, protože uličnice Xík, Pidi a Maky na sebe čekaly a nástrahy trati zdolávaly společně. To asi Piškotovi zamotá závěrečné hodnocení, ale jsem rád, že se alespoň zúčastnily.
Vítězství druhé kategorie kluků patřilo bez pochyb Fildovi, který zvítězil stylem start – cíl.
Poslední kategorie byla nejzajímavější, protože porce jednotlivých disciplín se už blížily k opravdovým triatlonům – 0,25 m plavání – 4 km kolo – 3 km běh.
Plavání dalo zabrat všem mimo Pepy (Kominíka) který jako bývalý plavec jednoznačně vybíhal z vody první. Práce v depu byla pro všechny oříškem – jak se bleskurychle obléci, obout a vyrazit s kolem na trať.
Po kole se situace dost jednoznačně změnila ve prospěch Císka, který jel jako ďábel a získal tak obrovský náskok – zdálo se, že naprosto nedosažitelný.
Ale stará pravda, že závod začíná startem a končí až cílem platí u triatlonu dvojnásob, a tak vzhledem k přepálenému kolu nešel běh tak, jak měl a Císko obsadil nakonec pátou pozici. Zato před ním se o příčky pěkně zabojovalo. Nejdramatičtější byl boj Vaříka s Ufim – ten probíhal ještě v cílové rovince. Nakonec o pár metrů zvítězil Vařík – super výkon, super závod.
Nejstarší slečny se zúčastnily 2, Čitka a Žofka, ale i tak si to pěkně rozdaly. Zvítězila Žofka.
Velkou nástrahou tratě byla občerstvovací stanice – ta sloužila hlavně pro ty starší, kteří běželi celkem tři kola. Holky podávající pití už se po několika zkušenostech neptali závodníků a hned je polévaly vodou. Došlo to nakonec tak daleko že Eliška stála připravena s lavorem a polévala všechny, co jí přišli pod ruku ať chtěli nebo ne.
Vyhlášení výsledků bylo díky skvělé práci časomíry velice rychlé. Vítězi nejstarší kategorie připadl dort, který upekla paní Strachoňová a Vařík se o něj samozřejmě rozdělil s ostatními – byl vynikající. Tomu stejnému sponzorovi musíme poděkovat za lízátka – mňam, mňam.
Celkové výsledky z celorčních bojů o titul IRON SCOUT budou vyhlášeny v pátek v 17:00 na zahajovací oddílovce v klubovně – jsem na to opravdu zvědav.
Ještě na závěr musím poděkovat rodičům a kamarádům sportovcům, kteří dorazili v hojném počtu a obsadili klíčová místa trati – účast RaR nebyla tentokrát nijak oslnivá... Takže díky za pomoc.
Jediné, co mě mrzí, je to, že si tuto disciplínu nemohl ošéfovat Piškot, který v tu dobu závodil na Šumavě. Ale přípravu jsem si užil, takže Piškot sklidí pochvalu za celý ročník až na oddílovce.