Akce byla sice vyhlášena jako dobrovolná, ale byl jsem dnes překvapen, kolik lidí jsem v klubovně nalezl. A hlavně kolik práce od desáté hodiny dopolední stihli.
Miry jako hlavní vůdce - jak jinak, známe z tábora - korigoval veškeré dění a tak už bylo vymalováno a podlaha nenesla tolik stop po Primalexu (příště si bude každý pamatovat že je lepší podlahu předem zakrýt...). O to víc stop po bílé barvě nesli členové oddílu. Trička se od rána změnila k nepoznání a hned při vstupu jsem měl možnost zjistit jak to funguje. Vzduchem létaly hadry z podlahy a nenechavé ruce se stále otíraly o veškeré části oblečení - viz. foto. To budou mít rodiče radost. Jsem zvědav jestli vás pustí pracovat i zítra...
Ale jsem opravdu rád, že se tam sešla taková společnost - je vidět, že na táboře se z nás stala ještě lepší parta než dříve a je nám spolu dobře.