okénko do života novoměstských skautů

https://archiv.okenko.org
ze dne 11. 8. 2005
článek číslo 364
autor: Pepíno

 

Divadlo

Píše se 5. možná 6. den tábora. Přesně nikdo neví. Celý den je zataženo a je zima. Nám, Jelenům, to nevadí, protože máme oblečení a na večer potřebujeme tmu, takže je zatažená obloha ideální.
Ale ta zima by být nemusela. Blíží se totiž večer, který udělá náš tábor více kulturním. Již podle postavené opony by i nezasvěcený poznal, že se tu odehrajou nějaká divadla. Atakyžejo.

2 programy a několik poledňáků - tolik času nám bylo dáno, aby jsme svá divadla nacvičili a stejně to bylo málo. Asi všechny družiny to ještě neměly hotový při posledním poledňáku před Večerem.

Večer nastal. Jako 1. vystoupili před obecenstvem a před odbornou porotou Rysi. Jejich příběh byl o tom, jak Odyseus překonal spoustu svých překážek a taky to zpestřil Hansův prd zpoza opony, jenž byl přisouzen na lavici plavajícímu Lakymu. Odyseus přežil a pak přišly na řadu Veverky. Ty měly příběh o potopě. Tam se taky nakonec nějací lidi zachránili a pak šly Lišky. Ty měly příběh o Prometheovi, jak dal lidem oheň. Ten pak taky přežil, ale přikovanej ke skále, kam mu orel chodil klovat střeva.

No a nakonec to nejlepší - my - Jeleni. My, jak jsme potřebovali pořádnou tmu. A stejně tak, jak v rysácký scénce padlo: "Bohové nám dnes přejí," načež je Poseidon zničil, tak i u nás padlo: "To je dobře, že je zataženo, jen kdyby nebyla zima," načež se potom rozjasnilo a zima sesílila. Ale my to zvládli i za hvězdiček. Měli jsme příběh o tom, jak se Hádes stal bohem a jak Pandořina skříňka. Hádes se nakonec stal bohem. A pořadí bylo takovýto: Rysi, Jeleni, Veverky, Lišky. Ale my jsme byli nejlepší. Ale proč jsme nevyhráli rozepisovat nebudu, páč už nemám místo na papíře.
Okénko do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska Bílý štít