Jak jsme je dovezli na náměstí, začal se houfovat i oddíl. Viky dala nástup a rozdali jsme si úkoly. Někdo šel na nástěnky, někdo dělal lanovku, někdo lanovou dráhu atd. Když jsme se na to všichni vrhli, tak to by bylo, aby to nebylo a asi za tři hodiny jsme měli hotovo.
Rozdělili jsme oddíl mezi rovery a čekali na oficiální zahájení, na nástup, který vedl Šerif. Hlášení mu dával Císko. Řekli jsme si formality a zazpívali skautskou hymnu. Potom dal Šerif prostor Piškotovi, aby mohl vyhlásit čtvrtý ročník iron skauta. Po nástupu jsme se rozutekli na stanoviště a čekali na nemalý nával děcek, dětí a mládeže.
Abych ještě nezapomněl, tři holky a tři kluci ze svojsíkáčské hlídky nacvičovali cvičný zásah. Ve tři hodiny ho za nemalého publika předvedli, mimochodem měl velký úspěch. Po zásahu jsme šli zase na stanoviště a třídili mince, chodili po špalkách, zdravovědovali a lezli po prkně s dírami pomocí špalků atd. Ještě jsme jezdili na lanovce, kterou si také zkusil i pan starosta Sokolíček. Kdo chtěl mohl také shlédnout videoklipy, trajlery, fotky a filmy z dílny MPZ v horáckogalerickém podkroví.
Nejmíň se asi každý těšil na pátou hodinu. Ne, že by byl konec, ale protože se musí všechno uklidit a to je fakt voprus. Tak jsme všechno naložili na Býkovo auto a ještě na jedno a odvezli jsme věci ke klubovně, vyložili a nanosili na půdu. Nakonec mého článku bych se rád zmínil o skvělém jídle, respektive o podolákách, které dělal Býk a ještě někdo, ale už nevím kdo a to je asi tak všechno.