Jaké bylo moje překvapení, když mi Vojta řekl, ze na tělocvičnu pojedeme Ferrari jejich dědy, ve kterém v zimě přespávají kočky a bylo vytaženo na nějakou delší cestu poprvé po asi 6 letech!
Překvapivé na tom bylo to, že se ten sporťák vůbec dokodrcal do Města.
Když jsme se teda dostali na Bělisko do tělocvičny, viděla jsem, že je tam lidí dost a dost…
Šli jsme dovnitř, převlíkli se, hráli podlízanou se, rozcvičili se, a pak hráli Tesákovu hru.
Bylo to o stavění měst z kartiček, které se získávaly různým způsobem.
Další hra byla na čtveřice, dvojice a jednotlivce. Střídali jsme se na různých stanovištích, jako bylo třeba: skákání ve dvojicích přes švihadlo, chůze poslepu po lavičce na trubkách- něco jako petboardy na táboře, akrobatické blbosti nebo skákání v různých polohách z žebřin.
Pak jsme všechno jako správní skauti uklidili a šli pryč.
Domů jsme pak jeli Tulisovic Oktávkou č.1- oni těch aut taky mají…