Naše cesta probíhala na kole a v pohoďe jsme dorazili na tábořiště Zubík. Tato výprava byla pojata poněkud netradičně. Tak jsme začali s úklidem a dodělávkami kolem tábora. Vařík se chopil kosy a pokosil vše co mu stálo v cestě( chudák stromeček ). Páč není na Zubíku stálá latrína, musela se vykopat díra, to se klukům docela povedlo. Pepa si k sobě vzal pár vlčat a šel na dřevo. No moc toho nedonesli. No ale nemůžeme jen pracovat. Tak jsme po obědě vyrazili zkusit, jestli je Luž dost teplá. To byla ideální příležitost k vyzkoušení našeho člunu. No nafouknout ho je horší než se na první pohled zdá. Nicméně se to podařilo a tak jsme se mohli povozit.
Poté následoval návrat. A druhá výprava za dřevem. O něco více úspěšnější než ta první. Protože se nám na výpravě vyskytla nepěkná zlá věc, jako řezání do stromů, tak musel následovat trest. Ten byl v podobě noční cesty za odprošení k pánu lesa. To se všem povedlo. Jen Jack málem přišel o prst. A probudit vlčata je taky docela dřina. No nicméně noc všichni přečkali. Ráno se jen uklidilo to co po nás zbylo. A moli jsme vyrazit domů.