Ranní vstávání bylo tedy o něco horší, ale nakonec se podařilo vysoukat se ze spacáku všem, a tak první věcí bylo zkontrolování místa, kde ty proklaté Zaklínačské karty ležely. Nikdo nechtěl věřit, že by byl takový slepoun a nevšiml si jich. A to byl mlýn na vodu Xíka a Tuldy.
V prvním programu byl opět trénink lakrosu – trénovaly se střely na bránu a dost lidí bylo úspěšných. Už se těším na mezidružinové boje, které nás už co nevidět čekají.
Když za mnou přišel Adam, že má program v řece, měl jsem sto chutí mu zaťukat na čelo – vedle stojící násadou od krumpáče a potom jsem mu doporučil, ať se jde vykoupat do bahňáku. Přišel s tím, že mu stačilo ponořit tam ruku a už bez diskuzí přesunul program do lesa na cestu, která symbolizovala řeku. Neodpustil si ovšem to, že vyhnal oddíl do plavek – ty přece do řeky patří. Družiny probíhaly, tedy brodily se řekou stále dál a dál a získávaly lístečky, vystupovaly na ostrovy a bojovaly z obou stran s armádami – na jednom břehu s armádou, která byla proti královně Meve a druhou, která byla proti. Nakonec jsme se přidali k té královnině a zachránili jí před protivníky. Celou dobu, kdy se putovalo řekou, byli všichni ostřelováni šiškami a pouze jeden z družiny měl štít, kterým chránil ostatní. No naběhali jsme se dost a dost – což bylo výhodou, protože někteří se k běhu ne a ne odhodlat a spíš to vypadalo, že strážcům předvádějí módní přehlídku – počet jejich zásahů byl pak pochopitelně vyšší než třeba u Vojty nebo Pepy, kteří vždy řekou jen prosvištěli.
Oběd si už opravdu nepamatuju, ale určitě byl výbornej :).
Třetí program byl ve znamení velké bitvy o most. Dorazila spousta roverů a rangers, kteří posílili armádu nepřátel a tak to byl boj opravdu tuhý – meči, hadrakoulemi i holýma rukama. Most byl úspěšně získán, ale pozůstatek po bitvě byl znát na návalu před zdravoťákem poté, co jsem se vrátil s Maky z nemocnice s malíčkem v dlaze.
Uklidnění přinesl program „KLUBY“. Těch bylo celkem šest se samými zajímavými náměty, že bylo těžké vybírat. Začneme netradičním klubem ne příliš tradičním pro tábor a tím je počítačová grafika pod vedením Tea, dále hudební klub – Aty, fotografický – Tesák, výcvik přežití v přírodě – Adam, gymnastický – Císko, přírodovědný-pozorovací – Miky a toť vše. Oběhl jsem jednotlivé kluby a musím říct že úroveň je hodně vysoká i když některé technické vymoženosti mi moc nesedí – tedy na tábor, ale prostě je pokročilá doba a když je to pro dobrou věc…
Večerní program byl znamení „dluhů“ z minulého skautského roku, vyhodnocovala se totiž logická hádanka – Sam Loyd. Tuším že správně ji po tolika týdnech nevyluštil nikdo.
A jakmile se setmělo, vyrazili jsme na kopec pozorovat hvězdy. Tesák ukázal nejzákladnější souhvězdí a my se je snažili rozpoznávat.
Dobrou noc.