okénko do života novoměstských skautů

https://archiv.okenko.org
ze dne 26. 11. 2006
článek číslo 527
autor: Danny

 

Výlet do Bystřice nad Pernštejnem

Jestli chcete vědět, jak jsme se měli v bazénu a na horolezecké stěně, tak neváhejte a čtěte dál…
Celý náš výlet začal v sobotu 18.11. ráno, kdy jsme se kolem deváté hodiny začali scházet na vlakovém nádraží. Nakonec se nás bylo 13 (9 berušek a 4 vedoucí). Konečně přijel vlak a my jsme mohli vyrazit. Cesta rychle ubíhala a než jsme se stačili rozsedět, byla tu Bystřice. Z nádraží jsme se vydali rovnou ke sportovní hale, ale šli jsme docela rychle a tak jsme tam museli chvilku počkat, než se uvolní bazén. Tuto chvíli jsme si krátili venku, kde jsme si zahráli te-le-fun-gen a žabí skok. Pro některé to byly úplně nové hry ( viď Aničko :-) ). Než jsme se nadáli, bazén byl volný a my jsme se mohli jít převléct a hurááá do vody!! V bazénu jsme si hráli, učili se plavat, také jsme tam měli plavecké závody, Kačka Vrabcová si přivezla velikou velrybu, na které jezdila. A nakonec přišla největší atrakce – jezdili jsme na skluzavce. Jen malá Kačenka si vody moc neužila, protože jí neustále tekla krev z nosu. Hodina ve vodě utekla neuvěřitelně rychle a zanedlouho byl čas vydat se na horolezeckou stěnu. Zde na nás už čekal Laky se svým tatínkem, panem Machem, který pro nás připravil cestu za bonbóny – na určitých místech na stěně byly pytlíky a tam, pokud jste chtěli, jste si mohli vylovit bonbón – kdo by odmítl? Celkem byly připravené dva výstupy a jako bonus jsme měli připravenou i houpačku, která byla myslím nejvíc navštěvovaná. Ve dvanáct hodin, se s námi rozloučila Danielka, pro kterou si přijel tatínek ( prozradila mi, že jedou do Brna na divadlo, takže musela odjet dřív). A i my jsme se za půl hodiny, šli převléci a rozloučili jsme se se sportovní halou. Ale tím náš výlet rozhodně nekončil, protože jsme vydali do cukrárny – nabrat energii. Po cestě jsme zjistili, že holky s sebou odnesly i plavecké brýle, které nebyly jejich, takže je Atty šel vrátit do sportovní haly. I v cukrárně čas rychle ubíhal, někdo si dal čokoládu ( jestli chcete vědět, jaká byla, tak vám to asi nejlíp prozradí Lucka), jiní pohár, další zákusky. Při tom jsme se koukali na fotky z bazénu a pak už byl čas vydat se na nádraží, aby nám neujel vlak do Města.
Tak takhle jsme se měli v Bystřici nad Pernštejnem :-).
Okénko do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska Bílý štít