okénko do života novoměstských skautů

https://archiv.okenko.org
ze dne 3. 3. 2007
článek číslo 567
autor: Bája

 

Kováři a rytíři

Kováři a rytíři se konali místo filmového večeru. Někdo z toho byl zklamaný, někdo se naopak moc těšil.
Sraz byl v neobvyklý čas a to už ve 12:00.
Čekalo nás mnoho práce, takže jsme se hned vrhli do první části programu. Teo nám rozdal konečnou verzi oznamu na zimní tábor a přidal k tomu pár svých vět.
Dále nás čekalo čtení detektivního příběhu z knížky: Kdo je pachatel? v podání Mikyho.
Stejně jako na minulé oddílovce jsme měli vypátrat, kdo byl vrahem. A protože ani profesionálním kriminalistům netrvá odhalení vraha pět minut, vrhli jsme se na výrobu mečů a přemýšleli, kdo to asi tak udělal.
Většina z nás nemusela meče dělat od znova, spíš jen opravovala ty z roku minulého. Jen pár jedinců se vrhlo na výrobu úplně nových.
Většina holek se s výrobou mečů moc nepárala a byla brzy hotova. Zato kluci dělali meče opravdu namakaný. Jako například Císko, měl super meč. A byl by super doteď, kdyby mu ho nezaplácali červenou barvou. :-(
Když už se na chodbě objevila dlouhá řada hotových mečů, začal velký úklid.
Uklízelo se vážně poctivě. I bedna se po letech protřídila.
Další částí programu byla Pavlina hra. Na hře nebylo nic složitého. Rozdělili jsme se do dvou skupinek. Úkolem každé skupinky bylo obejít všechna čísla od 1 do 12 (druhý tým naopak), která byla rozmístěna po klubovně. Ale až tak snadné to nebylo, jak se to zatím zdá. Každý člen skupinky se totiž musel čísla dotknout čelem. Ještě k tomu všemu se po dobu celé hry museli všichni držet za ruce. Na konci se ztrhla pěkný bitka, protože MÉMU týmu zbývalo poslední číslo a druhá skupina se nám to pokoušela překazit. Zchodili jsme dokonce i popelnici.
Přišel konečně čas i na dořešení detektivního příběhu. Žádná družina však neuhodla správnou odpověď.
Vše co jsme měli za toto odpoledne udělat, jsme už učinili. Až na jednu věc: Rytíře.
Teo se ještě před tím, než nás vypustil na půdu, udělal komunitní kruh a ptal se, co si myslíme, že nás právě čeká.
Na půdě nás čekalo představení nové stezky oddílu Naděje. Když scénka skončila, teo ještě doplnil pár informací týkající se této nové knížečky.
Povídal by ještě dál a dál, ale čekal ho už vlak. Takže jsme mu zamávali a taky šli domů.
Okénko do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska Bílý štít