33. Rysí družinovka nebyla žádnou výjimkou, snad kromě toho, že byla neobvykle ve středu. Začala tedy v 16:10 a hned nabrala jiný směr, poněvadž Ludva s Jelenama nás vyzvali na fotbal a to jsme nemohli odmítnout.
Vydali jsme se tedy na plácek za klubovnu, sehnali míč a už se hrálo. Byla to dost dobrá, srandovní a napínavá hra, ale jelikož čas letěl a svojsíkáč se přibližoval, museli jsme fotbálek ukončit a vydat se zpět do klubovny.
V programu byly na řadě družinové záležitosti a družinová trika. Řekli jsme si tedy, co se bude dít tenhle výkend, to bylo rychlé, poněvadž se nic nedělo. A v druhé části jsme dohodnuli poslední věci na družinová trika, kolik to bude stát, co tam bude, atd... No, ale věčně tenhle program být nemohl a tak jsme najeli na zdravovědu. Rozdělili jsme se na dvojice, vyfasovali jsme zranění a už ošetřovali.
První dvojice měla omdlení. Jejich ošetření bylo dost dobré a stejně si vedla i dvojice číslo dvě, jejíž úkolem bylo ošetřit spáleninu.
Po takovéto lekci bylo na řadě další cvičení ze Svojsíkáče a to naše oblíbené, na Svojsíkáči bravurně provedené jízdní řády. Vydali jsme se tedy na autobusák, dozvěděli jsme se spoje, který musíme zjistit a už se zjištovalo. První čtyři spoje zmákla družina celem dobře, až na občasné problémy s najitím dotyčného jízdního řádu. Druhá část byla nečekaná, ale o to víc lehká. V průběhu hledání jsme totiž potkali člověka, co vypadal jako Horník a ten nám řekl, že si zapomněl brejle, že na to nevidí a já nevim co ještě, jen aby to prej nemusel hledat. No a my jsme se rozhodli mu pomoct. Nebylo to nějak težký, potřeboval vědět jen jeden spoj a ještě k tomu lehký.
Po jízdních řádech byla na řadě legendová hra. Náš konvoj jel lesem, ale najednou nás přepadli jednotky temného lorda. Nebyly nijak silné, ale než se nám podařilo je odrazit, ukradli nám jedové trubičky. Ty jsme museli získat zpátky, proto jsme vytvořili jednotku rychlého nasazení, která to měla za úkol. Ale nebylo nijak jednoduchý, protože trubičky byly hlídané. Nicméně stráž jsme přemohli a trubičky získali zpět. Bylo už kolem šesté hodiny, takže nám nezbývalo už nic jiného, než uklidit a ukončit tuto družinovku naším pokřikem.