okénko do života novoměstských skautů

https://archiv.okenko.org
ze dne 13. 6. 2007
článek číslo 606
autor: Goofy

 

Špionážní výprava po třetí

Tak aby na okýnku ta špionážní výprava nebyla jenom dvakrát, rozhodl se Goofy (Nebo spíš já), že do splnění funkce zpravodaj okénka napíše tento článke. Hezké počteníčko.
Začátek výpravy docela ušel. Měli jsme se vypravit sami. Sešli jsme se na nádraží, kde jsme dostali agenta Juraje, který věděl informace. Nesměl se ale s nikým bavit. Šli jsme asi 20km. Bolely nás nohy. Dorazili jsme na místo a postavili přístřešek. Šli jsme spát brzy, protože jsme museli vstát a jít k pomníku.

Ráno jsme se sbalili a šli na určené místo. Nic tam ovšem nebylo, jen papír, který jsme si přečetli. Byly tam úkoly, mapa a zpráva. Šli jsme, krokoměr se houpal, počítal... Nakonec jsme zjistili že se v této oblasti jede rallye Posázaví. Dorazili jsme k 1. úkolu, kde jsme se sešli s Horníkem, který nám pomohl. Tady nás taky opustil Juraj, Družina rysů postupovala dál a uviděla lišky. Ty zřejmě nevěděly, jak dál, tak jsme je chtěli zmást, ale ouha! Sami jsme šli špatně. Bylo to náročné, přes pole, trávou i lesem. Najednou jsme našli Hombrého, který se válel u pařezu.

Řekl nám úkol, hledali jsme a našli mapu. Byla to továrna na zbraně. Zapamatovali jsme si část a šli za Budulínkem, tomu jsme ji popsali a on ji zakreslil. V tu chvíli dorazily lišky, tak jsme je bombardovali hadrakoulema šli jsme a našli pomník Jiřího Wolkera, jehož text jsme měli opsat a zašifrovat. Šli jsme lesem, nohy jsme již necítili, proto jsme si sedli a kluci šli pro vodu. Přesunuli jsme se mimo cestu a uvařili jsme si.

Když jsme dovařili, sbalili jsme se batohy, které jsme potom schovali v lese, a šli za plněním dalšího úkolu. Potom Budulínek zakreslil kytky a utíkali jsme zpět. Čekali jsme asi 10 min., a přišel Mike. Měl pro nás překvapení – další úkol! Šli jsme ho hledat a splnit. Nebylo to zrovna nejlehčí. Už už jsme chtěli jít a v tom se rozpršelo. Vyrazili jsme a asi v polovině cesty jsme se převlékli (pod dráty). Dorazili jsme na hrad kde už byl celý oddíl. Sice už tam byli, ale my jsme stejně našli jako 1. místo, kde jsme měli být. Konečně se rozběhla hra na hradě měli jsme VIP vstup. Běhali jsme po celým hradě, jak jsme chtěli. Běhaly tam postavy, na které jsme připevňovali štěnice v podobě kolíčků. Mezi postavami jsme našli slouhu, rytíře, kováře, kuchaře a bílou paní. Trvalo to asi 2 hodiny.

Potom jsme šli k zatopenému lomu, kde jsme postavili přístřešek a rozdělali oheň. Roveři se šli ještě vykoupat do lomu a potom bylo zhodnocení výpravy. Šli jsme spát.

Ráno, když se všichni probudili, byly už nachystaný věci a oddíl se šel koupat. Někdo do vody slaňoval, někdo šel na traverz, někteří kaskadéři skákali za skály do vody. Když se všichni vykoupali a sbalili, byla ještě jedna hra, u které jsme si užili legrace ažaž, ale museli jsme při ní použít i naše mozkové závity.
Na a nakonec – byl konec výpravy. Šli jsme lesem na nádraží, odkud nás vláček odvezl až domů. Pak už jsme se rozprchli a už byl opravdový konec.
Okénko do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska Bílý štít