Tábor Petr Pan
Chceš-li vědět, kde je Země Nezemě,
dozvíš se to jen a jenom ode mně
protože já jsem té země pravý pán
ti co mě znají, ví, že jsem Petr Pan.
1. táborový den
Aaaaaaaaaaaaaaaah, je to tady, dnes začne ten velkolepý tábor Petr Pan, kvůli kterému mnozí z nás celé noci nespali (z části hrůzou, z části očekáváním)!
O půl 12 se scházíme u klubovny (jo, je to divnej čas, ale je to kompromis po diskuzi na téma: sraz v 11/ sraz ve 12). Dělíme se na 3 skupinky a vyrážíme směr Zubík. Ale to už popisoval Zdeny.
Vrhneme se proto supergalaktickou rychlostí na 5. program, kde se děti seznámily s holčičkou Wendy a jejími dvěma bratry Michaelem a Johnem. Poznali se na pikniku a rozhodli se jim ukázat tábor. Po večeři se k nim přidal ještě Petr Pan, který přiletěl ze Země Nezemě a kterému se utrhl stín. Když jsme mu jej přišili, začal nás lanařit, ať s ním letíme do Nezemě. A tak teda že jo. Cesta je ale dlouhá a tak jsme se ji rozhodli absolvovat ve spacácích. A o tom, jaké to bylo v Nezemi, zase zítra…
O půl 12 se scházíme u klubovny (jo, je to divnej čas, ale je to kompromis po diskuzi na téma: sraz v 11/ sraz ve 12). Dělíme se na 3 skupinky a vyrážíme směr Zubík. Ale to už popisoval Zdeny.
Vrhneme se proto supergalaktickou rychlostí na 5. program, kde se děti seznámily s holčičkou Wendy a jejími dvěma bratry Michaelem a Johnem. Poznali se na pikniku a rozhodli se jim ukázat tábor. Po večeři se k nim přidal ještě Petr Pan, který přiletěl ze Země Nezemě a kterému se utrhl stín. Když jsme mu jej přišili, začal nás lanařit, ať s ním letíme do Nezemě. A tak teda že jo. Cesta je ale dlouhá a tak jsme se ji rozhodli absolvovat ve spacácích. A o tom, jaké to bylo v Nezemi, zase zítra…
2. táborový den
O tom, co se dělo, když mezi nás vtrhli Lost Boys, objevila se víla Zvoněnka a o koupání.
Do nového horkého slunečného letního druhého táborového dne nás přivítala petrpanovská písnička, takže jsme čekali, že se holky pohrnou ze stanů zjistit, co jim to hrajeme. Ale to jsme se spletli. Moje slova „Za 5 minut začíná rozcvička!“ se ukázala jako dost naivní, protože rozcvička začala až 20 minut po budíčku, než se všichni vyčůrali, učesali, zapletli si copánky, vzali čisté ponožky a kdesi cosi.
Když se teda holky vyhrabaly ze stanů, uviděly, že pod stožárem spí Bob a Bobek. Bob najednou vyskočil a začalo to známé: „Vstávat a cvičit! A próč? Protože je ráno! Ale já mám ještě noc!“ S B+B jsme si zahráli pár her a šli na snídani. Tipla bych to na chleby s marmeládou.
Po snídani nástup, při kterém vlajka putovala nahoru červenou stranou, jak se v dalších dnech stalo skoro tradicí.
A pak 1. program. Holky si seděly poklidně v jídelně, když tam vrazila banda špinavých, nemytých, drzých a bojechtivých kluků (něco jako Vojta Tulis, všichni víme, o co jde :-)).
Začali se rvát, strkat do Berušek, střílet po nich prakem, až z toho nejedna z nich měla psychickou újmu. Petr Pan je ale postavil do latě a vysvětlil, že to jsou Ztracení kluci, taky Ztraceňátka, pracovně Lost Boys :-). Jsou to kluci, kteří jako miminka vypadli z kočárků a tak se dostali do Nezemě. Později jsme se dozvěděli, že holčičky z kočárků vypadnout nemůžou, protože jsou na to moc chytré. To se setkalo s všeobecným souhlasem :-)!
Kluci nás naučili spoustu užitečných věcí jako střílet z praku nebo cvrnkat kuličky.
Ve 2. programu přišla víla Zvoněnka nebo taky se jí říká Cink. Je to Petrova kamarádka.
U holek se setkala s ohlasem, protože prý vypadá jako bárbínka. Za to, že jí Berušky našly váček s hvězdným prachem, jim pomohla vyrobit vílí lampionky. A tak je vyráběly a zpívaly si u toho „Zhasněte lampiony, lampiony, já chci vidět tmu“.
Po obědě (doplním sem, co ten den bylo) byl poledňák. V poledňáku se obvykle políváme vodou.
Ve 3. programu se plnily nováčkovské zkoušky a 1. a 2. hvězdy a odborky. Protože vedro bylo fakt nesnesitelný, jeli jsme na kole na Luž (která už začíná připomínat Bahňák)a koupali se a plnili všechno tam. Taky jsme u vody svačili a zůstali tam i na 4. program. Ten se jmenoval Song tábora. Kdo bych chtěl znát slova, Zdeny to nascanoval (nevím jak se píše naskenoval) do svého článku. Každopádně je to skvělá písnička!
Do tábora jsme dojeli akorát na večeři (co bylo, doplním později).
V 6. programu byly Rituály. To znamená: Review + Čtení knížky Petr Pan + Vílí rituál.
Review vede Atty a jde mu to moc dobře. Čte Wendy a jde jí to taky dobře :-). A u rituálů je Zvoněnka a to se musí projít se zapálenými lampionky Temným lesem až k Vílímu háječku, tak si stoupnout do kruhu a zpívat petrpanovskou písničku. Pak Cink jednoho po druhém popráší hvězdným prachem, kvůli lehounkým myšlenkám a hezkým snům a pak už šupito presto do stanů a spát!
Když se teda holky vyhrabaly ze stanů, uviděly, že pod stožárem spí Bob a Bobek. Bob najednou vyskočil a začalo to známé: „Vstávat a cvičit! A próč? Protože je ráno! Ale já mám ještě noc!“ S B+B jsme si zahráli pár her a šli na snídani. Tipla bych to na chleby s marmeládou.
Po snídani nástup, při kterém vlajka putovala nahoru červenou stranou, jak se v dalších dnech stalo skoro tradicí.
A pak 1. program. Holky si seděly poklidně v jídelně, když tam vrazila banda špinavých, nemytých, drzých a bojechtivých kluků (něco jako Vojta Tulis, všichni víme, o co jde :-)).
Začali se rvát, strkat do Berušek, střílet po nich prakem, až z toho nejedna z nich měla psychickou újmu. Petr Pan je ale postavil do latě a vysvětlil, že to jsou Ztracení kluci, taky Ztraceňátka, pracovně Lost Boys :-). Jsou to kluci, kteří jako miminka vypadli z kočárků a tak se dostali do Nezemě. Později jsme se dozvěděli, že holčičky z kočárků vypadnout nemůžou, protože jsou na to moc chytré. To se setkalo s všeobecným souhlasem :-)!
Kluci nás naučili spoustu užitečných věcí jako střílet z praku nebo cvrnkat kuličky.
Ve 2. programu přišla víla Zvoněnka nebo taky se jí říká Cink. Je to Petrova kamarádka.
U holek se setkala s ohlasem, protože prý vypadá jako bárbínka. Za to, že jí Berušky našly váček s hvězdným prachem, jim pomohla vyrobit vílí lampionky. A tak je vyráběly a zpívaly si u toho „Zhasněte lampiony, lampiony, já chci vidět tmu“.
Po obědě (doplním sem, co ten den bylo) byl poledňák. V poledňáku se obvykle políváme vodou.
Ve 3. programu se plnily nováčkovské zkoušky a 1. a 2. hvězdy a odborky. Protože vedro bylo fakt nesnesitelný, jeli jsme na kole na Luž (která už začíná připomínat Bahňák)a koupali se a plnili všechno tam. Taky jsme u vody svačili a zůstali tam i na 4. program. Ten se jmenoval Song tábora. Kdo bych chtěl znát slova, Zdeny to nascanoval (nevím jak se píše naskenoval) do svého článku. Každopádně je to skvělá písnička!
Do tábora jsme dojeli akorát na večeři (co bylo, doplním později).
V 6. programu byly Rituály. To znamená: Review + Čtení knížky Petr Pan + Vílí rituál.
Review vede Atty a jde mu to moc dobře. Čte Wendy a jde jí to taky dobře :-). A u rituálů je Zvoněnka a to se musí projít se zapálenými lampionky Temným lesem až k Vílímu háječku, tak si stoupnout do kruhu a zpívat petrpanovskou písničku. Pak Cink jednoho po druhém popráší hvězdným prachem, kvůli lehounkým myšlenkám a hezkým snům a pak už šupito presto do stanů a spát!
3. táborový den
Budíček s Machem a Šebestovou a s písničkou My jsme žáci 3.B. Slunce pálilo už na rozcvičce, tak jsme hned po ní houpli do plavek a už v nich zůstali.
V 1. programu jsme vyráběli náramky z bavlnek. Určitě to všichni znáte, takovéto uzlíčkování. Holky tomu propadly a tak se Poledňácích uzlíkovalo a uzlíkovalo. Nejvíc ale vyrábění náramků bavilo Pepiho, který jich vyrobil spoustu a také jich několik věnoval beruškám i Žofce. Že Pepína nepoznáváte? No jo, to s ním dělají ty roztomilé Berušky :-)!
Po sváči přijel Piškot dostavěl lanovku, která vede přes náměstíčko a na které se holky učily létat jako Petr Pan. Lanovka je uchvátila a vozily by se na ní klidně celý den! V druhé části programu se odehrálo mistrovství ve fotbálku, který je u Berušek nesmírně populární. Zvítězil tým Žluté ještěrky, druzí byli Krvaví psi a třetí Modrá čtyřka. Toto nejsou jenom názvy fotbalových týmů, ale celotáborové názvy. Taky nás fascinuje, že si holky dávají jména jako „Krvaví psi“, ale když se jim to líbí… Na druhou stranu už jsme si zvykli, že jsou to drsňačky a rockerky :-)…
V poledňáku se stala nečekaná věc! Strašlivý pirát James Hook, kapitán lodi Tia Dalma, nám nechal na nástěnce vzkaz, při kterém nás vyzýval k odchodu ze Země Nezemě, jinak nás prý rozstřílí dělovými koulemi. Z Nezemě se nám moc nechtělo a tak jsme nevypadli. Radši jsme si nachystali PETflašky s dudlíky, lavory s ledovou vodou ze studny a vydali se na piráty. Z lesa jsme pozorovali nástup pirátské posádky, vztyčení vlajky na lodi a pak jsme zaútočili!
Byla to krvavá bitva, všude spousta vody, prostě vzrůšo!
Hook pořvával rozkazy na posádku z výšky lodního koše, ale sám nebojoval. Holky si proto vymyslely válečný pokřik, kterým mu oplácely jeho chování:
Hook je srab
Bojí se bab!
Pije vodu ze záchodu
A je bufeťák!
I když byly Berušky statečné a daly pirátům zabrat, přesto dělové koule nezískaly a bitva pro ně skončila porážkou.
Ukázalo se, že na něco takového nejsou zvyklé a pořádně je tato situace zdeptala.
Po programu se měly holky převléct z placek do suchého a stala se tato historka: Danielka jde na záchod v úplně mokrých plavkách tak jí říkám: Danuško, než půjdeš na latríny, jdi se převlíct! A ona na to: Ale to už je jedno, já už jsem si stejně do těch plavek cvrkla!
A tím mě odrovnala!
Ve 4. programu pro ně byly nachystané nováčkovské zkoušky, hvězdy a odborky.
V 5. programu jsme dostali možnost seznámit s trochu s minulostí členů Hookovy posádky.
Dvojice obíhaly stanoviště s piráty a za splněné úkoly získávaly jejich vizitky.
Byl tam například: Vasilij – nejlepší ruský šermíř všech dob (ten, kdo byl v Irsku, ví :-)) a kormidelník Tia Dalmy, dále Bill Krčma – ožrala a kuchař, Joe Poker – karbaník, a další a další.
Po večeři jsme se sešli u ohně, který pro nás připravili indiáni, kteří žijí také v Nezemi a jsou to nepřátelé pirátů. Náčelník Malý Velký Pardál (EmVéPéčko) předvedl rituální zapálení ohně bez sirek, a i když nám Manitou nebyl nakonec nakloněn, byla to velkolepá akce :-).
Zpívalo se z táborových zpěvníků, oblíbené písničky Maracaibo a Tři Kříže a Už to nenapravím a atd, atd…
A už dobrou!
V 1. programu jsme vyráběli náramky z bavlnek. Určitě to všichni znáte, takovéto uzlíčkování. Holky tomu propadly a tak se Poledňácích uzlíkovalo a uzlíkovalo. Nejvíc ale vyrábění náramků bavilo Pepiho, který jich vyrobil spoustu a také jich několik věnoval beruškám i Žofce. Že Pepína nepoznáváte? No jo, to s ním dělají ty roztomilé Berušky :-)!
Po sváči přijel Piškot dostavěl lanovku, která vede přes náměstíčko a na které se holky učily létat jako Petr Pan. Lanovka je uchvátila a vozily by se na ní klidně celý den! V druhé části programu se odehrálo mistrovství ve fotbálku, který je u Berušek nesmírně populární. Zvítězil tým Žluté ještěrky, druzí byli Krvaví psi a třetí Modrá čtyřka. Toto nejsou jenom názvy fotbalových týmů, ale celotáborové názvy. Taky nás fascinuje, že si holky dávají jména jako „Krvaví psi“, ale když se jim to líbí… Na druhou stranu už jsme si zvykli, že jsou to drsňačky a rockerky :-)…
V poledňáku se stala nečekaná věc! Strašlivý pirát James Hook, kapitán lodi Tia Dalma, nám nechal na nástěnce vzkaz, při kterém nás vyzýval k odchodu ze Země Nezemě, jinak nás prý rozstřílí dělovými koulemi. Z Nezemě se nám moc nechtělo a tak jsme nevypadli. Radši jsme si nachystali PETflašky s dudlíky, lavory s ledovou vodou ze studny a vydali se na piráty. Z lesa jsme pozorovali nástup pirátské posádky, vztyčení vlajky na lodi a pak jsme zaútočili!
Byla to krvavá bitva, všude spousta vody, prostě vzrůšo!
Hook pořvával rozkazy na posádku z výšky lodního koše, ale sám nebojoval. Holky si proto vymyslely válečný pokřik, kterým mu oplácely jeho chování:
Hook je srab
Bojí se bab!
Pije vodu ze záchodu
A je bufeťák!
I když byly Berušky statečné a daly pirátům zabrat, přesto dělové koule nezískaly a bitva pro ně skončila porážkou.
Ukázalo se, že na něco takového nejsou zvyklé a pořádně je tato situace zdeptala.
Po programu se měly holky převléct z placek do suchého a stala se tato historka: Danielka jde na záchod v úplně mokrých plavkách tak jí říkám: Danuško, než půjdeš na latríny, jdi se převlíct! A ona na to: Ale to už je jedno, já už jsem si stejně do těch plavek cvrkla!
A tím mě odrovnala!
Ve 4. programu pro ně byly nachystané nováčkovské zkoušky, hvězdy a odborky.
V 5. programu jsme dostali možnost seznámit s trochu s minulostí členů Hookovy posádky.
Dvojice obíhaly stanoviště s piráty a za splněné úkoly získávaly jejich vizitky.
Byl tam například: Vasilij – nejlepší ruský šermíř všech dob (ten, kdo byl v Irsku, ví :-)) a kormidelník Tia Dalmy, dále Bill Krčma – ožrala a kuchař, Joe Poker – karbaník, a další a další.
Po večeři jsme se sešli u ohně, který pro nás připravili indiáni, kteří žijí také v Nezemi a jsou to nepřátelé pirátů. Náčelník Malý Velký Pardál (EmVéPéčko) předvedl rituální zapálení ohně bez sirek, a i když nám Manitou nebyl nakonec nakloněn, byla to velkolepá akce :-).
Zpívalo se z táborových zpěvníků, oblíbené písničky Maracaibo a Tři Kříže a Už to nenapravím a atd, atd…
A už dobrou!
4. táborový den
Za boha si nevzpomenu, jaká byla dnešní rozcvička, respektive s kterou večerníkovou postavou…
Takže to stejně jako jídelníček brzy doplním.
Dneska při tahání holek ze spacáků (a to doslovně) jsme u Danielky ve spacáku objevili karty na kvarteto. Když jsme se ptali proč je tam má, odpověděla, že se v noci bály a tak je vzala k sobě :-). Vůbec, najít Danielku a Káťu v jejich stanu je dost těžké. V tom obřím nepořádku málem až ke stropu byste je lehko přehlédli.
No jo, Káťa s Dáňou asi Nanu nezískají… Víte co je Nana? Plyšák neurčitého druhu (hroch, pes, kráva, ???), který je každý večerní nástup udělen té světlušce, která měla ten den nejlépe uklizený stan. Dozorcem nad pořádkem je Pepíno. A každý kdo se to dozví se diví :-)… Pepa je velmi přísný, například za nerozžvýkanou žvýkačku na podlážce už strhává 2 body z 10. Říká, že je to hrozný, jak jsou holky čistotný, tak strhává body i za takový blbosti.
Na nástěnce visí přehled největších špindírů a největších čističů s Pepiho nezaměnitelným designem :-).
V 1. programu byla indiánská stopovačka, nechce se mi to rozepisovat. Ve 2. programu jsme dodělávali náramky a roztančili se v rytmu bollywoodských břišních tanců. Musíme pilně trénovat, protože je budeme předvádět rodičům, až přijedou.
Ve třetím NZ a * + ** . a ve čtvrtém lanovka a pirátská loď. Piráti ji na chvíli opustili a tak jsme ji mohli pořádně prozkoumat, roztočit kormidlo, prolézt podpalubí, vyvěsit pirátskou vlajku, zkusit všechny lanové aktivity, lézt po žebříku, vylézt do lodního koše, bože je toho tolik, co se dá na pirátské lodi dělat! Jen kvůli té lodi by se Berušky okamžitě přidaly k pirátům!
Nevím, jestli to už někdo udělal, ale chceme poděkovat všem, kdo se na vymýšlení, přípravě a realizaci lodě podíleli. Bude se o ní ještě dlouho mluvit!
Po svačině jsme šli hrát fočus. Připojil se k nám jeden pirát, který ale pořád podváděl, jednou vzal dokonce míč a utíkal s ním k maringotce. Jenomže u lesa se zastavil a s křikem se obrátil a utíkal pryč. Nevěděli jsme co ho tak vyděsilo, ale o chvíli jsme to uslyšeli. Tikot. Tik tak tik tak tik tak tik tak tik tak tik tak tik tak tik tak. KROKODÝL! S krokodýlem se to má tak. Při jednom dávném souboji usekl Petr Pan Hookovi ruku, ruka spadla do moře a tam ji sežral krokodýl. Na té ruce byly hodinky, které teď v krokodýlovi tikají. Piráti se ho hrozně bojí, protože krokodýlovi Hook zachutnal a chce ho sežrat celého.
Zavázali jsme holkám oči a ony se po týmech musely vydat na černou cestu, která byla potřená krokodýlími slinami, takže byla pěkně nechutná. Když slyšely nablízku tikot krokodýla, musely se zastavit a čekat, dokud neodplaval. Hru vyhrály Žluté ještěrky, druhá Modrá čtyřka, třetí Krvaví psi.
V 6. programu rituály. Písnička už se nám dostala pod kůži a tak to zpíváme s vervou a s nasazením. Jen Wendy je dneska nějaká smutná. Michael s Johnem po večeři někam zmizeli a ona si o ně začíná dělat starosti…
Děti jdou spát, ale to neví, že dnešní den ještě nekončí.
Krátce po usnutí je vzbudí Petr Pan a vyhání všechny ze stanů. Ví o někom, kdo by mohl vědět, kam se poděli Michael s Johnem.
Mořské panny.
Ty sídlí v jedné zátoce moře, které obklopuje Nezemi. Když tam Berušky přišly, královna mořských pannen zrovna utěšovala svou dceru, že jistě ten ztracený náhrdelník najdou. Holky s dozvěděly, že informace o M+J získají od pannen jenom tehdy, když ztracený náhrdelník najdou. Našly ho samozřejmě. A dozvěděly se, že Wendiny sourozence unesli piráti a drží je na své lodi, která momentálně kotví v Kidově zátoce…
Zákulisí noční hry bylo docela vtipný. Maky a já jsme totiž odmítly vlézt v noci do Bahňáku (vlastně jsem odmítly vlézt tam vůbec :-)), tak jsme vymyslely úžasné řešení! Navlékly jsme se do pytlů na odpadky (chápete, rybí ocasy), asi tak 3, 4 vrstvy. A pak nás Atty vzal do náruče a postavil nás do vody. Geniální, že? Vedlejší účinky, jako nesnesitelný tlak na nohou nebo že Maky její pytel začal brzo protýkat nebo že se se o nás chtěly otírat ryby, pomineme :-). Jsme na sebe prostě hrdý. A Attymu do Bahňáku lézt ani moc nevadilo…
Takže to stejně jako jídelníček brzy doplním.
Dneska při tahání holek ze spacáků (a to doslovně) jsme u Danielky ve spacáku objevili karty na kvarteto. Když jsme se ptali proč je tam má, odpověděla, že se v noci bály a tak je vzala k sobě :-). Vůbec, najít Danielku a Káťu v jejich stanu je dost těžké. V tom obřím nepořádku málem až ke stropu byste je lehko přehlédli.
No jo, Káťa s Dáňou asi Nanu nezískají… Víte co je Nana? Plyšák neurčitého druhu (hroch, pes, kráva, ???), který je každý večerní nástup udělen té světlušce, která měla ten den nejlépe uklizený stan. Dozorcem nad pořádkem je Pepíno. A každý kdo se to dozví se diví :-)… Pepa je velmi přísný, například za nerozžvýkanou žvýkačku na podlážce už strhává 2 body z 10. Říká, že je to hrozný, jak jsou holky čistotný, tak strhává body i za takový blbosti.
Na nástěnce visí přehled největších špindírů a největších čističů s Pepiho nezaměnitelným designem :-).
V 1. programu byla indiánská stopovačka, nechce se mi to rozepisovat. Ve 2. programu jsme dodělávali náramky a roztančili se v rytmu bollywoodských břišních tanců. Musíme pilně trénovat, protože je budeme předvádět rodičům, až přijedou.
Ve třetím NZ a * + ** . a ve čtvrtém lanovka a pirátská loď. Piráti ji na chvíli opustili a tak jsme ji mohli pořádně prozkoumat, roztočit kormidlo, prolézt podpalubí, vyvěsit pirátskou vlajku, zkusit všechny lanové aktivity, lézt po žebříku, vylézt do lodního koše, bože je toho tolik, co se dá na pirátské lodi dělat! Jen kvůli té lodi by se Berušky okamžitě přidaly k pirátům!
Nevím, jestli to už někdo udělal, ale chceme poděkovat všem, kdo se na vymýšlení, přípravě a realizaci lodě podíleli. Bude se o ní ještě dlouho mluvit!
Po svačině jsme šli hrát fočus. Připojil se k nám jeden pirát, který ale pořád podváděl, jednou vzal dokonce míč a utíkal s ním k maringotce. Jenomže u lesa se zastavil a s křikem se obrátil a utíkal pryč. Nevěděli jsme co ho tak vyděsilo, ale o chvíli jsme to uslyšeli. Tikot. Tik tak tik tak tik tak tik tak tik tak tik tak tik tak tik tak. KROKODÝL! S krokodýlem se to má tak. Při jednom dávném souboji usekl Petr Pan Hookovi ruku, ruka spadla do moře a tam ji sežral krokodýl. Na té ruce byly hodinky, které teď v krokodýlovi tikají. Piráti se ho hrozně bojí, protože krokodýlovi Hook zachutnal a chce ho sežrat celého.
Zavázali jsme holkám oči a ony se po týmech musely vydat na černou cestu, která byla potřená krokodýlími slinami, takže byla pěkně nechutná. Když slyšely nablízku tikot krokodýla, musely se zastavit a čekat, dokud neodplaval. Hru vyhrály Žluté ještěrky, druhá Modrá čtyřka, třetí Krvaví psi.
V 6. programu rituály. Písnička už se nám dostala pod kůži a tak to zpíváme s vervou a s nasazením. Jen Wendy je dneska nějaká smutná. Michael s Johnem po večeři někam zmizeli a ona si o ně začíná dělat starosti…
Děti jdou spát, ale to neví, že dnešní den ještě nekončí.
Krátce po usnutí je vzbudí Petr Pan a vyhání všechny ze stanů. Ví o někom, kdo by mohl vědět, kam se poděli Michael s Johnem.
Mořské panny.
Ty sídlí v jedné zátoce moře, které obklopuje Nezemi. Když tam Berušky přišly, královna mořských pannen zrovna utěšovala svou dceru, že jistě ten ztracený náhrdelník najdou. Holky s dozvěděly, že informace o M+J získají od pannen jenom tehdy, když ztracený náhrdelník najdou. Našly ho samozřejmě. A dozvěděly se, že Wendiny sourozence unesli piráti a drží je na své lodi, která momentálně kotví v Kidově zátoce…
Zákulisí noční hry bylo docela vtipný. Maky a já jsme totiž odmítly vlézt v noci do Bahňáku (vlastně jsem odmítly vlézt tam vůbec :-)), tak jsme vymyslely úžasné řešení! Navlékly jsme se do pytlů na odpadky (chápete, rybí ocasy), asi tak 3, 4 vrstvy. A pak nás Atty vzal do náruče a postavil nás do vody. Geniální, že? Vedlejší účinky, jako nesnesitelný tlak na nohou nebo že Maky její pytel začal brzo protýkat nebo že se se o nás chtěly otírat ryby, pomineme :-). Jsme na sebe prostě hrdý. A Attymu do Bahňáku lézt ani moc nevadilo…
5. táborový den
Tak mi dochází, že jsem zapomněla říct, že piráti unesli spolu s Michaelem a Johnem i indiánku Lilii Tygrovitou, dceru náčelníka Malého Velkého Pardála. A to je dost klíčové, protože ráno nás probudilo bubnování, a všem bylo jasné, že se indiáni vydali na válečnou stezku. Tak jsme s nimi dali válečnou rozcvičku (Indi, indi, indi, indi, indiáni jdou, halí haló a indiáni jdou, no znáte to…).
Po snídani (tipnu to, poridge?) nástup, po nástupu 1. program.
S názvem „Kadeřnický salon Atrei“. Jestli někdo chodíte do Zdravínky, určitě víte, že tam jeden takový vedle najdete.
Ten náš měl ale trochu jiný účel. Družiny měly za úkol vyrobit Máčce, Attymu a mě co nejšílenější válečný účes a malování.
No, byla to síla.
Zjistili jsme, že Atty by byl fakt hnusná holka…
A pak jsme šli do bitvy. Byla fakt vostrá, ale rozdrtili jsme je!
Polomrtví piráti nám ze to, že jsme je ošetřili (s kým bychom pak bojovali :-)?) prozradili, kde schovali Michaela, Johna a Lilii.
Teď už je jen vysvobodit!
Byl hic, tak jsme zase jeli k Luži. Tentokrát jsem ji měli jen pro sebe. A zase jsem se cachtali a učili se plavat a plavali a cákali se a plnili odborku plavkyně a plavali v oblečení.
U vody je to prostě super!
Nastal čas vysvobozování M+J+LT. Nebylo to snadné, ale podařilo se. Už ani nevím jak :-)…
Akorát vím, že se tam jezdilo přes Bahňák na voru, který byl jakože hnízdo nějakého ptáka…
A zachraňovaly se mu za to vajíčka….
Nebo ne? To je jedno.
Prostě Michael, John a Lilie Tygrovitá jsou zachráněni, za což jsem od indiánů jako děkovné dary získali korálky pro každou světlušku v barvě její družiny.
Po večeři samozřejmě rituály. Jinak by to ani rituály nebyly, kdyby se neopakovaly…
A dobrou noc.
PS: DRB!!! Danielka miluje Piškota!!!
Chce si ho vzít za manžela.
Holky jí ale řekly, že to nejde, že je jí teprve 7. Danielka na to, že nene, že je jí už 24 let.
Po chvíli posmutněle: ,,No, aspoň mám už 24 zubů!“
Je prostě roztomilá…:-)
Po snídani (tipnu to, poridge?) nástup, po nástupu 1. program.
S názvem „Kadeřnický salon Atrei“. Jestli někdo chodíte do Zdravínky, určitě víte, že tam jeden takový vedle najdete.
Ten náš měl ale trochu jiný účel. Družiny měly za úkol vyrobit Máčce, Attymu a mě co nejšílenější válečný účes a malování.
No, byla to síla.
Zjistili jsme, že Atty by byl fakt hnusná holka…
A pak jsme šli do bitvy. Byla fakt vostrá, ale rozdrtili jsme je!
Polomrtví piráti nám ze to, že jsme je ošetřili (s kým bychom pak bojovali :-)?) prozradili, kde schovali Michaela, Johna a Lilii.
Teď už je jen vysvobodit!
Byl hic, tak jsme zase jeli k Luži. Tentokrát jsem ji měli jen pro sebe. A zase jsem se cachtali a učili se plavat a plavali a cákali se a plnili odborku plavkyně a plavali v oblečení.
U vody je to prostě super!
Nastal čas vysvobozování M+J+LT. Nebylo to snadné, ale podařilo se. Už ani nevím jak :-)…
Akorát vím, že se tam jezdilo přes Bahňák na voru, který byl jakože hnízdo nějakého ptáka…
A zachraňovaly se mu za to vajíčka….
Nebo ne? To je jedno.
Prostě Michael, John a Lilie Tygrovitá jsou zachráněni, za což jsem od indiánů jako děkovné dary získali korálky pro každou světlušku v barvě její družiny.
Po večeři samozřejmě rituály. Jinak by to ani rituály nebyly, kdyby se neopakovaly…
A dobrou noc.
PS: DRB!!! Danielka miluje Piškota!!!
Chce si ho vzít za manžela.
Holky jí ale řekly, že to nejde, že je jí teprve 7. Danielka na to, že nene, že je jí už 24 let.
Po chvíli posmutněle: ,,No, aspoň mám už 24 zubů!“
Je prostě roztomilá…:-)
6. + 7. táborový den
Dnes ráno nás probudila krásná víla Amálka a my jsme si s ní dali ranní jógovou rozcvičku. Musím říct, že rozcvička dnes trvala rekordně krátký čas – 7 minut. Zbylých 23 minut jsme tahali holky ze spacáků, protože se nám rozhodly bojkotovat budíček. Že bychom zítra místo rozcvičky dali ranní hygienu v Bahňáku :-)?
Když jsme šli v 1. programu k táborovému kruhu, polehával tam pod stromkem pirát. Byl už hodně nalitej, ale podařilo se mu nám říct, že mu capt. Hook dal dloooooouhatánský seznam úkolů, které nemá šanci splnit. Prosil nás o pomoc a ta se neodmítá ani pirátovi. Každá družina dostala svého ožralého piráta, který by si sám ani nezavázal tkaničku, jak byl zduněnej… Proto měl na každé ruce, noze a na trupu provaz, kterými se dal jako loutka ovládat. A tak ho družina vodila a plnila s ním Hookovy úkoly.
Na konci hry mi někteří roveři poděkovali za otlačeniny od provázku, které jim holky udělaly. No jo, kdyby tak nepili, mohli plnit úkoly sami :-)…
Jenomže! Když jsme pirátovi předali seznam splněných úkolů, dostavil se i Hook, aby je překontroloval. Nebyl by to ale on, kdyby nechal piráta být. Donutil ho postavit se a podat mu ruku. Chudák ožralec se dlouho bránil, ale Hook ho vytáhl na nohy a popadl ho za ruku. Pořádně mu ji stisknul a pirát skučel bolestí. Když ho Hook pustil, viděl že mu v ruce zůstala……………………………….. černá známka! Jistá smrt!
Holky nechápaly o co tu jde, nějaká černá známka, ale všechno se časem dozví…
V dalším programu se vyráběly pohlednice. Slouží jako dárky pro vlčata a předáme jim je na dnešní společné výpravě. Holky na ně nakreslily výjevy z táborového života. Legendové i ty obyčejné.
A pak jsme vyjeli na výpravu.
Byl hic, fakt děsný vedro. A kopec k Horce není úplně ten nejmenší. Já bych to klidně přeměřila s Harusákem, protože si myslím, že je možná i větší…
Ale nakonec jsme ho šťastně zdolali a na vrcholu u chaty si dali vítěznou Kofolu.
Teprve pak jsme holkám prozradili, že tu s námi budou i vlčata.
Zavládlo všeobecné zděšení :-).
U některých opravdové, u některých spíš hrané.
Anička Pávková dokonce prohlásila: ,,Proč jste nám to neřekli dřív? My bysme se aspoň líp připravily!“
Ale když vlčata přijela, začali se hned honit po schodech a najednou jim kluci nevadili…
Na výpravě se nic moc nedělo. Hrál se buldok, Šerif měl přednášku o potápění se v Egyptě a Turecku, měl k tomu krásné fotky, a ještě se hrála nějaká hra
A Anička Obrová řekla o Attym, že běhá jako „důchodec“ :-)…
Když jsme se vrátili druhý den dopoledne do tábora, byli jsme moc rádi, protože jsme se už těšili zpátky do Nezemě.
Ještě předtím ale bylo nutné se pořádně umýt.
Pak to ale vypuklo! Petr Pan a ztracení kluci donesli spousty, ale fakt spousty balónků a začala Balónková show!
Přenášení balónků mezi nosy, hlavičkování, ale hlavně největší atrakce, rozsedávání balónku na klíně ztraceňátek. Nejmenší Berušky měly však s tímhle trochu problémy, protože měly balónky spíše jako skákací míče a jejich muší váha nemohla balónek jaksi rozsednout :-).
Po večeři rituály.
Po rituálech večerka.
Po večerce spaní.
Když jsme šli v 1. programu k táborovému kruhu, polehával tam pod stromkem pirát. Byl už hodně nalitej, ale podařilo se mu nám říct, že mu capt. Hook dal dloooooouhatánský seznam úkolů, které nemá šanci splnit. Prosil nás o pomoc a ta se neodmítá ani pirátovi. Každá družina dostala svého ožralého piráta, který by si sám ani nezavázal tkaničku, jak byl zduněnej… Proto měl na každé ruce, noze a na trupu provaz, kterými se dal jako loutka ovládat. A tak ho družina vodila a plnila s ním Hookovy úkoly.
Na konci hry mi někteří roveři poděkovali za otlačeniny od provázku, které jim holky udělaly. No jo, kdyby tak nepili, mohli plnit úkoly sami :-)…
Jenomže! Když jsme pirátovi předali seznam splněných úkolů, dostavil se i Hook, aby je překontroloval. Nebyl by to ale on, kdyby nechal piráta být. Donutil ho postavit se a podat mu ruku. Chudák ožralec se dlouho bránil, ale Hook ho vytáhl na nohy a popadl ho za ruku. Pořádně mu ji stisknul a pirát skučel bolestí. Když ho Hook pustil, viděl že mu v ruce zůstala……………………………….. černá známka! Jistá smrt!
Holky nechápaly o co tu jde, nějaká černá známka, ale všechno se časem dozví…
V dalším programu se vyráběly pohlednice. Slouží jako dárky pro vlčata a předáme jim je na dnešní společné výpravě. Holky na ně nakreslily výjevy z táborového života. Legendové i ty obyčejné.
A pak jsme vyjeli na výpravu.
Byl hic, fakt děsný vedro. A kopec k Horce není úplně ten nejmenší. Já bych to klidně přeměřila s Harusákem, protože si myslím, že je možná i větší…
Ale nakonec jsme ho šťastně zdolali a na vrcholu u chaty si dali vítěznou Kofolu.
Teprve pak jsme holkám prozradili, že tu s námi budou i vlčata.
Zavládlo všeobecné zděšení :-).
U některých opravdové, u některých spíš hrané.
Anička Pávková dokonce prohlásila: ,,Proč jste nám to neřekli dřív? My bysme se aspoň líp připravily!“
Ale když vlčata přijela, začali se hned honit po schodech a najednou jim kluci nevadili…
Na výpravě se nic moc nedělo. Hrál se buldok, Šerif měl přednášku o potápění se v Egyptě a Turecku, měl k tomu krásné fotky, a ještě se hrála nějaká hra
A Anička Obrová řekla o Attym, že běhá jako „důchodec“ :-)…
Když jsme se vrátili druhý den dopoledne do tábora, byli jsme moc rádi, protože jsme se už těšili zpátky do Nezemě.
Ještě předtím ale bylo nutné se pořádně umýt.
Pak to ale vypuklo! Petr Pan a ztracení kluci donesli spousty, ale fakt spousty balónků a začala Balónková show!
Přenášení balónků mezi nosy, hlavičkování, ale hlavně největší atrakce, rozsedávání balónku na klíně ztraceňátek. Nejmenší Berušky měly však s tímhle trochu problémy, protože měly balónky spíše jako skákací míče a jejich muší váha nemohla balónek jaksi rozsednout :-).
Po večeři rituály.
Po rituálech večerka.
Po večerce spaní.
8. táborový den
Dnešní rozcvička byla v anketě vyhlášena jako nejlepší z celého tábora a je tóóóóóó…………………………………. Červík Pepík!!!
Určitě si všichni dokážete představit Pepína navlečeného do spacáku, koukají mu jenom oči (jeho vlastními slovy: ,,Můžu si vybrat jenom jedno: buď vidět nebo dejchat!“ :-)) a nemůže moc chodit, tak spíš tak klopýtoposkakuje.
Rozhodli jsme se zúčastnit se celostátní výtvarné soutěže „Zažíháme světýlko“ a v tomto programu se soutěži budeme věnovat. Eliška („Elda“ :-)) vymyslela, že se budou vyrábět loutky s petrpanovskou tematikou. A tak tu teď máme Petra, Wendy, Hooka, Zvoněnku, Michaela, Johna, MVP, Lilii Tygrovitou, Smeeho (Hookův sluha a 1. důstojník) a další postavy.
Holky s nimi nacvičí divadlo, které předvedeme rodičům. Potom loutky vyfotíme a pošleme do soutěže. A vyhrajeme samozřejmě :-)!
Vzpomínáte si ještě, jak pirát dostal černou známku?
Tak teď přišel jeho čas…
Bude popraven. Byli jsme pozváni přihlížet jeho smrti, tak jsme šli. Na čepu Bahňáku bylo přivázané dlouhé prkno, na něm stál odsouzený a svázaný pirát, za ním Hook s nastoupenou posádkou. Nechal odsouzence naposledy políbit svůj hák a protože se pirát moc neměl k tomu houpnout do vody dobrovolně, skopl ho nemilosrdně z prkna. Chvíli jsme čekali, jestli pirát nevyplave, ale nevyplaval. Utopil se.
Šli jsme zpátky do tábora na oběd.
Berušky si poklidně obědvaly, když se najednou objevila Zvoněnka. Celá v černém. Místo své bílé tylové sukýnky měla černou, černá křídla, černou stuhu ve vlasech. Radostně ji vítaly, ale ona jejich vřelé přijetí zrovna dvakrát neopětovala. Naopak. Suverénně vrazila do Wendy, smetla hrnky z věšáčků, házela šišky do jídla, pocákala Danielku vodou, až se z toho Danuška rozplakala.
Holky Zvoněnku nepoznávaly. Co se to s ní stalo?
Cink je zlá!
Později zjistily ještě další věci, co Zvoněnka napáchala. Sešila rukávy u krojů, osolila šťávu ve várnici, rozházela věci ve stanech.
Při svačině proběhla okolo, tak se holky vydaly za ní, než zas něco provede.
Nechávala za sebou stopy v podobě rozbitých věcí, které musely holky opravovat.
Vždycky zahlédly Cink koutkem oka, jak jim mizí v lese a běžely zase za ní.
Do tábora se vrátily vyčerpané a naštvané na Zvoněnku.
V 5. programu se objevili indiáni a pozvali nás na zpívání. Tak jsme si vytáhli karimatku a spacáky, vyvalili se na louce a zpívali.
Když nám k tomu holky donesly ovocný salát, bylo to prostě boží.
Rituály dnes byly kratší než jindy, máme toho už hodně za sebou a musíme s pořádně vyspat do dalších dnů!
Dobrou noc…
Dobrou noc pro děti, pracovní kruh se slízá ve srubu a řeší věci na zítřejší den. To je půlhodinka času (na táboře jsme začali pracovat v únoru, všechno je připavené a můžeme proto chodit spát v půl 11, no není to skvělý :-)?) a pak s začnou rozdělovat kupičky pencí, míchají se karty a rozjíždí se poker. Dnešní noc ale maximálně do půlnoci, víc Danny nepovolí, protože včera ráno jsem byla pro prohrané noci docela nepoužitelná… Ale slibuju, že už se to nestane!
Určitě si všichni dokážete představit Pepína navlečeného do spacáku, koukají mu jenom oči (jeho vlastními slovy: ,,Můžu si vybrat jenom jedno: buď vidět nebo dejchat!“ :-)) a nemůže moc chodit, tak spíš tak klopýtoposkakuje.
Rozhodli jsme se zúčastnit se celostátní výtvarné soutěže „Zažíháme světýlko“ a v tomto programu se soutěži budeme věnovat. Eliška („Elda“ :-)) vymyslela, že se budou vyrábět loutky s petrpanovskou tematikou. A tak tu teď máme Petra, Wendy, Hooka, Zvoněnku, Michaela, Johna, MVP, Lilii Tygrovitou, Smeeho (Hookův sluha a 1. důstojník) a další postavy.
Holky s nimi nacvičí divadlo, které předvedeme rodičům. Potom loutky vyfotíme a pošleme do soutěže. A vyhrajeme samozřejmě :-)!
Vzpomínáte si ještě, jak pirát dostal černou známku?
Tak teď přišel jeho čas…
Bude popraven. Byli jsme pozváni přihlížet jeho smrti, tak jsme šli. Na čepu Bahňáku bylo přivázané dlouhé prkno, na něm stál odsouzený a svázaný pirát, za ním Hook s nastoupenou posádkou. Nechal odsouzence naposledy políbit svůj hák a protože se pirát moc neměl k tomu houpnout do vody dobrovolně, skopl ho nemilosrdně z prkna. Chvíli jsme čekali, jestli pirát nevyplave, ale nevyplaval. Utopil se.
Šli jsme zpátky do tábora na oběd.
Berušky si poklidně obědvaly, když se najednou objevila Zvoněnka. Celá v černém. Místo své bílé tylové sukýnky měla černou, černá křídla, černou stuhu ve vlasech. Radostně ji vítaly, ale ona jejich vřelé přijetí zrovna dvakrát neopětovala. Naopak. Suverénně vrazila do Wendy, smetla hrnky z věšáčků, házela šišky do jídla, pocákala Danielku vodou, až se z toho Danuška rozplakala.
Holky Zvoněnku nepoznávaly. Co se to s ní stalo?
Cink je zlá!
Později zjistily ještě další věci, co Zvoněnka napáchala. Sešila rukávy u krojů, osolila šťávu ve várnici, rozházela věci ve stanech.
Při svačině proběhla okolo, tak se holky vydaly za ní, než zas něco provede.
Nechávala za sebou stopy v podobě rozbitých věcí, které musely holky opravovat.
Vždycky zahlédly Cink koutkem oka, jak jim mizí v lese a běžely zase za ní.
Do tábora se vrátily vyčerpané a naštvané na Zvoněnku.
V 5. programu se objevili indiáni a pozvali nás na zpívání. Tak jsme si vytáhli karimatku a spacáky, vyvalili se na louce a zpívali.
Když nám k tomu holky donesly ovocný salát, bylo to prostě boží.
Rituály dnes byly kratší než jindy, máme toho už hodně za sebou a musíme s pořádně vyspat do dalších dnů!
Dobrou noc…
Dobrou noc pro děti, pracovní kruh se slízá ve srubu a řeší věci na zítřejší den. To je půlhodinka času (na táboře jsme začali pracovat v únoru, všechno je připavené a můžeme proto chodit spát v půl 11, no není to skvělý :-)?) a pak s začnou rozdělovat kupičky pencí, míchají se karty a rozjíždí se poker. Dnešní noc ale maximálně do půlnoci, víc Danny nepovolí, protože včera ráno jsem byla pro prohrané noci docela nepoužitelná… Ale slibuju, že už se to nestane!
9. táborový den
Ježiš, zas abych si vzpomněla jaká byla dneska rozcvička… Zajímá to vůbec někoho?
Určitě ne, tak přeskočím rovnou k prvnímu programu. Snídaně byla totiž určitě dobrá jako vždycky!
Už jsem to měla napsat dávno, ale žádný poděkování není dost velký, aby ocenilo jídla, která nám byla servírována na tomhle táboře!
Pepíno pak říkal Neggáčovi: ,,Hochu, kdybys věděl, jak MY jsme si žrali!“
A to s omezeným rozpočtem! A TOHO MASA :-)!
Holky, děkujem! Holky, děkujem! Holky, děkujem!
Takže ten 1. program… Dodělávky loutek do soutěže. Tečka.
To v druhém programu bylo v kuchyni docela akčně.
Holky totiž vařily!
A rovnou říkám, že nikoho neotrávily!
Uvařily nám bramborovou polévku a Segedín. Dobrý to bylo.
Po obědě ve třetím pgmu NZ + 1.* a 2.* a odborky.
A pak………………………………………………… pak to bylo hustý.
Celý den nám bylo divné, že je Wendy taková nějaká smutná. Když jsme se jí zeptali, říkala, že se jí už stýská. Dokonce začala přemlouvat holky, že se z Nezemě vrátíme.
Zaslechl to Petr Pan a hned přiběhl. A pak se s Wendelínem pohádali. Petr uraženě odešel a Wendy si sbalila kufr, požádala o totéž holky a společně se vydaly k silnici. Sem měl přijet autobus, který by nás odvezl domů.
Když jsme čekali na autobus, přišel HOOK!
A najednou vůbec nebyl zlý, naopak, byl hrozně milý a slaďoučký a dal holkám čokoládky (,,Smee, dej děvčátkům čokoládky!“), potom lízátka (,,Smee, lízátka!“), nabídl jim dokonce TYKÁNÍ (,,Říkejte mi strejdo nebo klidně i strejdo Jamie) a taky nástup do jeho pirátské posádky.
Čekali jsme, že se holky budou zdráhat, že nebudou chtít jít s někým, kdo je předtím chtěl rozstřílet dělovými koulemi, ale to jsme se přepočítali!
Jen co byla rozdaná první čokoládka, byly jeho. Ochotně na něho vrkaly, dělaly si sluhu z nebohého Smeeho a k pirátům se jenom hrnuly!
V pátém programu se hrály pirátské karty.
A po večeři začaly pravé a nefalšované pirátské rituály.
Rituální oprava lodi – zatlučení hřebíku, stahování černé vlajky s lebkou, zpívání pirátského songu „Čert ví kdy kotvy zvednem!“
Z téhle písničky se stala táborová klasika, tak uvedu aspoň slova:
Náš lodivod je zas jak kára (3x)
Koukej jak se klátí!
Čert ví kdy kotvy zvednem (3x)
Když to s ním tak mlátí!
Hej, rychle všechen rum přes palubu (3x)
Ať nepije dále!
Čert ví kdy kotvy zvednem (3x)
Nejdřív na Tři krále!
Náš lodivod už není jak kára,
Náš lodivod už není jak kára
Náš lodivod je fit a kárá námořníky hloupý!
Čert ví kdy kotvy zvednem (3x)
Až se rum zas koupí…
A má to fakt pěknou melodii!
Určitě ne, tak přeskočím rovnou k prvnímu programu. Snídaně byla totiž určitě dobrá jako vždycky!
Už jsem to měla napsat dávno, ale žádný poděkování není dost velký, aby ocenilo jídla, která nám byla servírována na tomhle táboře!
Pepíno pak říkal Neggáčovi: ,,Hochu, kdybys věděl, jak MY jsme si žrali!“
A to s omezeným rozpočtem! A TOHO MASA :-)!
Holky, děkujem! Holky, děkujem! Holky, děkujem!
Takže ten 1. program… Dodělávky loutek do soutěže. Tečka.
To v druhém programu bylo v kuchyni docela akčně.
Holky totiž vařily!
A rovnou říkám, že nikoho neotrávily!
Uvařily nám bramborovou polévku a Segedín. Dobrý to bylo.
Po obědě ve třetím pgmu NZ + 1.* a 2.* a odborky.
A pak………………………………………………… pak to bylo hustý.
Celý den nám bylo divné, že je Wendy taková nějaká smutná. Když jsme se jí zeptali, říkala, že se jí už stýská. Dokonce začala přemlouvat holky, že se z Nezemě vrátíme.
Zaslechl to Petr Pan a hned přiběhl. A pak se s Wendelínem pohádali. Petr uraženě odešel a Wendy si sbalila kufr, požádala o totéž holky a společně se vydaly k silnici. Sem měl přijet autobus, který by nás odvezl domů.
Když jsme čekali na autobus, přišel HOOK!
A najednou vůbec nebyl zlý, naopak, byl hrozně milý a slaďoučký a dal holkám čokoládky (,,Smee, dej děvčátkům čokoládky!“), potom lízátka (,,Smee, lízátka!“), nabídl jim dokonce TYKÁNÍ (,,Říkejte mi strejdo nebo klidně i strejdo Jamie) a taky nástup do jeho pirátské posádky.
Čekali jsme, že se holky budou zdráhat, že nebudou chtít jít s někým, kdo je předtím chtěl rozstřílet dělovými koulemi, ale to jsme se přepočítali!
Jen co byla rozdaná první čokoládka, byly jeho. Ochotně na něho vrkaly, dělaly si sluhu z nebohého Smeeho a k pirátům se jenom hrnuly!
V pátém programu se hrály pirátské karty.
A po večeři začaly pravé a nefalšované pirátské rituály.
Rituální oprava lodi – zatlučení hřebíku, stahování černé vlajky s lebkou, zpívání pirátského songu „Čert ví kdy kotvy zvednem!“
Z téhle písničky se stala táborová klasika, tak uvedu aspoň slova:
Náš lodivod je zas jak kára (3x)
Koukej jak se klátí!
Čert ví kdy kotvy zvednem (3x)
Když to s ním tak mlátí!
Hej, rychle všechen rum přes palubu (3x)
Ať nepije dále!
Čert ví kdy kotvy zvednem (3x)
Nejdřív na Tři krále!
Náš lodivod už není jak kára,
Náš lodivod už není jak kára
Náš lodivod je fit a kárá námořníky hloupý!
Čert ví kdy kotvy zvednem (3x)
Až se rum zas koupí…
A má to fakt pěknou melodii!
10. táborový den
Yo ho, yo ho, a pirate´s life for me!
Drink up my sweetheart, yo ho.
Aye, but we are loved by our mummies and dads!
Drink up my sweetheart, yo ho!
Drink up my sweetheart, yo ho.
Aye, but we are loved by our mummies and dads!
Drink up my sweetheart, yo ho!
Vstávajte vy povaleči, vy líný krysy!!!
Takhle obvykle budí Hook posádku…
Tak vstáváme…
Po snídani se s piráty učíme vyrábět ozdoby, korálkové náramky na ruce.
A potóóóóóóóóóóóm…………………………………….
………………….Strejda Jamie (fůůůůj, to je tak slizkýýý!) obeznámil Berušky s hrou, kterou si měly zahrát. Název – Hookův memorial.
Po jednotlivcích se vydávaly na cestu, při které plnily různé úkoly (pozn. programového: úkoly byly schválně takové, aby vybízely k podvádění, někdy byly téměř nesplnitelné :-)) , o kterých jim Strejda Jamie řekl, aby se u nich nezdráhaly podvádět.
Vítěz získá velkou čokoládu Sladká vášeň…
(Hook: ,,Kdo je nejlepší na světě?“ Holky s nadšením: ,,Strejda Jamie!“)
Tak vyrazily na cestu.
A zpátky byly v rekordním čase!
A jen málokdo měl pocit viny…
A přišlo vyhodnocování. Stylem ,,Koho máte nejraději?“ ,,Strejdu Jamieho!“ ,,Kdo je váš idol?“ ,,Strejda Jamie!“
Už během vyhodnocování se holkám zdálo pořadí výsledků divné. Jakože Mařenka, která doběhla druhá, je najednou sedmá?
Ale nijak zvlášť neprotestovaly…
N atřetím místě Kačka, na druhém Hermi a na prvním……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… STREJDA JAMIE přece!!!
Smee propukl v jásot. Ale byl jediný. Holky se už doopravdy začínaly bouřit.
Vřavu rozsekla Kačka, která zařvala: ,,Ježiš, tak dyť je to jedno, stejně se s náma strejda rozdělí!!!!“
Všichni se otočili k Hookovi. Ten pomalu rozdělal čokoládu. Ukousl, nabídl Smečku a pak už ji do sebe cpal.
Holky zuřily………………………………………
Hook se musel schovat do srubu, kde si mohl v klidu dojíst svou čokoládu…
S piráty už nikdo nechtěl zůstat ani minutu! Jenže jak od nich utéct?
Na lodi se pořád hlídalo…
Naštěstí přiletěla pomoc!
Zvoněnka!
Kdo by to byl čekal. Víla změnila barvu zpátky na růžovou a zelenou a byla zase hodná!
A vůbec si nepamatovala, že by se někdy chovala tak hnusně!
Všichni ji radostně vítali a udobřili se.
Zvoněnka a ztracený kluk Matýsek (konečně jsem měli pořádného ztraceného kluka :-))
Pomáhali holkám utéct z lodi. Místo srazu : Vílí hájek.
Bylo to napínavý, Wendy jako poslední jen taktak unikla, ale povedlo se, byli jsme volní!
Jenomže! Zvoněka měla vidění. Hook nalil Petrovi do pití jed!
Petr spí, ale jakmile s probudí, první co udělá bude, že se napije!
A tak se co nejrychleji rozeběhly k Petrově domečku.
Petr spal…
Cink s ním zatřásla a on se probudil. Cink mu říkala, ať to pití nepije, ale po tom všem zlém co napáchala, jí nevěřil ani slovo a natáhl ruku po hrnku.
Zvoněnka se na to nemohla dívat, popadla hrnek s jedem a sama ho vypila.
A tak Zvoněnka umřela.
Zákulisí scénky bylo docela veselé. Pepíno (Petr Pan) totiž na posteli doopravdy usnul, takže když jsem ho jako Zvoněnka budila, trvalo mu pěknou chvíli než se zorientoval :-).
Ale aspoň budil dojmem fakt ospalého člověka… Měla jsem co dělat abych se nesmála…
A se Zvoněnkou se to mělo takhle.
Víla umře tehdy, pokud zaslechne někoho jak říká, že nevěří na víly. Přímo takhle před našimi zraky zabil Hook Zvoněnčinu kamarádku, vílu Leontýnku.
Bylo už pozdě na její záchranu…
Ale pro Cink ještě pozdě nebylo!
Všichni kolem ní udělali kruh a začali vytleskávat: Já vě – řím na víííí - ly! Já vě – řím na vííí – ly! Já vě – řím na vííí- ly! Já vě – řím na vííí – ly! Já vě – řím na vííí – ly! Já vě – řím na vííí- ly!
A Zvoněnka začala otevírat oči a Zvoněnka zamrkala a Zvoněnka se pohnula, ale holky, Wendy, Petr a Matýsek pořád nepřestávali křičet, že věří na víly.
A pak s zvoněnka posadila a protáhla se. Usmála se a poděkovala jim za záchranu života.
Bylo to celý hrozně pěkný a dojemný, je to i natočený, tak to třeba někdy i uvidíte, jak to doopravdy bylo…
Od pirátů jsme utekli, Zvoněnku zachránili, tak jsme si dali oddech v podobě Nováčkovských zkoušek, hvězd a odborek.
Nováčci dnes probírali zdravovědu a docela u toho perlili, tak třeba:
Laky: ,,Peroxid vodíku čistí rány od různých malých organismů.“
Anička O. : ,,Ano, třeba od housenek!“
Kristýnka: ,,Peroxid vodíku je potřebný k ………. Bublání?“
Taky jsme s dozvěděli, že peroxid „defintikuje“ a spoustu dalších zajímavých věcí :-)…
V šestém programu jsme se vrátili k našim starým dobrým rituálům.
Rádi jsme si zas zazpívali naši písničku.
Dobrou noc celou noc všecky blešky na pomoc (tohle říkám vždycky Aničce O. před spaním :-))!
Ale zase jenom pro děti, protože ty tuto noc vůbec netuší, co je tuto noc ještě čeká...
Zase ta Zvoněnka! To trdlo si zapomnělo na pirátské lodi váček s hvězdným prachem!
A ten nutně potřebujeme, pokud má Petr Pan zítra bojovat s Hookem, bude potřebovat lehounké myšlenky!
Berušky se po dvojicích vydávají na pirátskou loď.
Odveze je tam krokodýl (mají z něj popravdě řečeno trochu strach :-)) a zpátky poletí poprášené hvězdným prachem.
Loď ale hlídají piráti.
Je nutné se kolem nich proplížit, nezacinkat na zvonečky, které
jsou všude okolo a hlavně nevzbudit piráty!
Váček má samotný kapitán, který pospává u kormidla.
Dvojice mu ho musí polehoučku pomaloučku vytáhnout a pak rychle (ale potichu!) utíkat zpátky za Cink!
Ta je popráší, oni odletí do spacáků. A Cink vzbudí další dvojici.
Holky mají docela strach a respekt z pirátů, ale jsou docela statečné
a určitě si z této noční hry odnesou spoustu zážitků!
Takhle obvykle budí Hook posádku…
Tak vstáváme…
Po snídani se s piráty učíme vyrábět ozdoby, korálkové náramky na ruce.
A potóóóóóóóóóóóm…………………………………….
………………….Strejda Jamie (fůůůůj, to je tak slizkýýý!) obeznámil Berušky s hrou, kterou si měly zahrát. Název – Hookův memorial.
Po jednotlivcích se vydávaly na cestu, při které plnily různé úkoly (pozn. programového: úkoly byly schválně takové, aby vybízely k podvádění, někdy byly téměř nesplnitelné :-)) , o kterých jim Strejda Jamie řekl, aby se u nich nezdráhaly podvádět.
Vítěz získá velkou čokoládu Sladká vášeň…
(Hook: ,,Kdo je nejlepší na světě?“ Holky s nadšením: ,,Strejda Jamie!“)
Tak vyrazily na cestu.
A zpátky byly v rekordním čase!
A jen málokdo měl pocit viny…
A přišlo vyhodnocování. Stylem ,,Koho máte nejraději?“ ,,Strejdu Jamieho!“ ,,Kdo je váš idol?“ ,,Strejda Jamie!“
Už během vyhodnocování se holkám zdálo pořadí výsledků divné. Jakože Mařenka, která doběhla druhá, je najednou sedmá?
Ale nijak zvlášť neprotestovaly…
N atřetím místě Kačka, na druhém Hermi a na prvním……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… STREJDA JAMIE přece!!!
Smee propukl v jásot. Ale byl jediný. Holky se už doopravdy začínaly bouřit.
Vřavu rozsekla Kačka, která zařvala: ,,Ježiš, tak dyť je to jedno, stejně se s náma strejda rozdělí!!!!“
Všichni se otočili k Hookovi. Ten pomalu rozdělal čokoládu. Ukousl, nabídl Smečku a pak už ji do sebe cpal.
Holky zuřily………………………………………
Hook se musel schovat do srubu, kde si mohl v klidu dojíst svou čokoládu…
S piráty už nikdo nechtěl zůstat ani minutu! Jenže jak od nich utéct?
Na lodi se pořád hlídalo…
Naštěstí přiletěla pomoc!
Zvoněnka!
Kdo by to byl čekal. Víla změnila barvu zpátky na růžovou a zelenou a byla zase hodná!
A vůbec si nepamatovala, že by se někdy chovala tak hnusně!
Všichni ji radostně vítali a udobřili se.
Zvoněnka a ztracený kluk Matýsek (konečně jsem měli pořádného ztraceného kluka :-))
Pomáhali holkám utéct z lodi. Místo srazu : Vílí hájek.
Bylo to napínavý, Wendy jako poslední jen taktak unikla, ale povedlo se, byli jsme volní!
Jenomže! Zvoněka měla vidění. Hook nalil Petrovi do pití jed!
Petr spí, ale jakmile s probudí, první co udělá bude, že se napije!
A tak se co nejrychleji rozeběhly k Petrově domečku.
Petr spal…
Cink s ním zatřásla a on se probudil. Cink mu říkala, ať to pití nepije, ale po tom všem zlém co napáchala, jí nevěřil ani slovo a natáhl ruku po hrnku.
Zvoněnka se na to nemohla dívat, popadla hrnek s jedem a sama ho vypila.
A tak Zvoněnka umřela.
Zákulisí scénky bylo docela veselé. Pepíno (Petr Pan) totiž na posteli doopravdy usnul, takže když jsem ho jako Zvoněnka budila, trvalo mu pěknou chvíli než se zorientoval :-).
Ale aspoň budil dojmem fakt ospalého člověka… Měla jsem co dělat abych se nesmála…
A se Zvoněnkou se to mělo takhle.
Víla umře tehdy, pokud zaslechne někoho jak říká, že nevěří na víly. Přímo takhle před našimi zraky zabil Hook Zvoněnčinu kamarádku, vílu Leontýnku.
Bylo už pozdě na její záchranu…
Ale pro Cink ještě pozdě nebylo!
Všichni kolem ní udělali kruh a začali vytleskávat: Já vě – řím na víííí - ly! Já vě – řím na vííí – ly! Já vě – řím na vííí- ly! Já vě – řím na vííí – ly! Já vě – řím na vííí – ly! Já vě – řím na vííí- ly!
A Zvoněnka začala otevírat oči a Zvoněnka zamrkala a Zvoněnka se pohnula, ale holky, Wendy, Petr a Matýsek pořád nepřestávali křičet, že věří na víly.
A pak s zvoněnka posadila a protáhla se. Usmála se a poděkovala jim za záchranu života.
Bylo to celý hrozně pěkný a dojemný, je to i natočený, tak to třeba někdy i uvidíte, jak to doopravdy bylo…
Od pirátů jsme utekli, Zvoněnku zachránili, tak jsme si dali oddech v podobě Nováčkovských zkoušek, hvězd a odborek.
Nováčci dnes probírali zdravovědu a docela u toho perlili, tak třeba:
Laky: ,,Peroxid vodíku čistí rány od různých malých organismů.“
Anička O. : ,,Ano, třeba od housenek!“
Kristýnka: ,,Peroxid vodíku je potřebný k ………. Bublání?“
Taky jsme s dozvěděli, že peroxid „defintikuje“ a spoustu dalších zajímavých věcí :-)…
V šestém programu jsme se vrátili k našim starým dobrým rituálům.
Rádi jsme si zas zazpívali naši písničku.
Dobrou noc celou noc všecky blešky na pomoc (tohle říkám vždycky Aničce O. před spaním :-))!
Ale zase jenom pro děti, protože ty tuto noc vůbec netuší, co je tuto noc ještě čeká...
Zase ta Zvoněnka! To trdlo si zapomnělo na pirátské lodi váček s hvězdným prachem!
A ten nutně potřebujeme, pokud má Petr Pan zítra bojovat s Hookem, bude potřebovat lehounké myšlenky!
Berušky se po dvojicích vydávají na pirátskou loď.
Odveze je tam krokodýl (mají z něj popravdě řečeno trochu strach :-)) a zpátky poletí poprášené hvězdným prachem.
Loď ale hlídají piráti.
Je nutné se kolem nich proplížit, nezacinkat na zvonečky, které
jsou všude okolo a hlavně nevzbudit piráty!
Váček má samotný kapitán, který pospává u kormidla.
Dvojice mu ho musí polehoučku pomaloučku vytáhnout a pak rychle (ale potichu!) utíkat zpátky za Cink!
Ta je popráší, oni odletí do spacáků. A Cink vzbudí další dvojici.
Holky mají docela strach a respekt z pirátů, ale jsou docela statečné
a určitě si z této noční hry odnesou spoustu zážitků!
Okénko do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska Bílý štít