Jednoho dne jsme se na táboře opět hádali s Teem, jestli jsou lepší Rysi nebo Jeleni. Skoro celý den se nic nedělo, jen samé slovní hříčky, tedy až do doby, než jsme se v poledňáku šli kvůli vedru koupat. Vydali jsme se tedy za vedení Tea ke koupáku a já jsem ho na kopci zase začal provokovat, že Jeleni jsou lamy. Teo ale se mnou úplně nesouhlasil a tak vzal svůj krásně voňavý ručník, smotal ho do ruličky a hnal mě. Jelikož Teo je o malinko silnější a rychlejší než já, můj náskok se viditelně menšil. V tu chvíli jsem uviděl bažinu a nad ní strom, vložil jsem tedy zbytek svých sil do sprintu ke stromu. U toho jsem naštěstí byl první, takže začínám lézt a Teo za mnou. V tu chvíli se ale věci poněkud obrátili v můj prospěch. Teo totiž je silný, Teo je totiž rychlý, ale Teo je taky těžký a strom, na kterým jsem byl se mnou plně souhlasil. Když tedy Teo lezl, hodný stromeček praskl a Teo i se svým voňavým ručníkem zahučel do ne moc voňavýho bahýnka. Já dopadl o něco lépe, protože strom spadl blízko břehu, udělal jsem tedy jen krok a byl jsem na břehu. Se záchvatem smíchu jsem se ale musel obrátit na rychlý ústup, protože Teo se rozhodl splatit mi stejnou mincí. Kvůli smíchu jsem ale dlouho neustupoval, Teo mě chytl a hodil také do nevoňavé bažiny. To bylo už ale jedno, protože rysí vítězství bylo geniální. Jeleni jsou možná rychlí, Jeleni jsou možná silní, Jeleni jsou možná obratní, ale Jeleni mají kopýtka a jsou těžký. CHACHA.