Rozhodně stojí za zmínku počasí, které narušilo průběh značné části programu. Tak se možná i k radosti Berušek a určitě k radosti rodičů nešlo ze Studnic pěšky, ale pohodlně se dojelo až na Odranec. V zápětí se ukázalo, že to bylo od Attyho moudré rozhodnutí – pádnější důkazy, než bouřka s větrem, hřmněním a kroupami by člověk těžko hledal.
I tak se ale hrstka odvážných 9 světlušek + Atty, Laky, Anička a Maky odvážovala poměrně často ven, aby po okolí hledala stopy, které při kráděži zanechal ing. Šílený.
Počty účastníků bohužel a naštěstí nebyly konečné. Bohužel proto, že Danielka s teplotou 39 C musela být po několika hodinách účinkování na výpravě expedována domů. I přes její razantní nesouhlas – obdiv k Attyho diplomacii (nikdy mě nenapadlo, čím vším musí vůdcové těch menších procházet). Ale zase jsem si vzpomněl na paličáka Mikyho, kterého jsme posílali z tábora se 40C – takže ono je to v zásadě všude stejné – teda podobné (Danielka je roztomilejší :))). Druhé bohužel byla Bizi(nka) s bolestí břicha, ale to bylo naštěstí až o den později, takže o moc programu nepřišla. Skoro jsem se bál, jestli to nebylo z těch větrníků, co v sobotu po obědě holky baštily……
Když už jsme u toho jídla, tak musím vyzdvihnout Laky talent v kuchyni, protože večerní česnečka byla vynikající a tuším, že to zvládl i bez telefonické konzultace s maminkou (kterou prý doma vyhrožoval) a tak Machovic česnečka provoněla celý kulturák.
Po takovém dobrém jídle nebyl problém vyrazit ven na procházku. Za větru, deště a tmy holky po dvojicích křižovaly ulice a uličky Odrance (samozřejmě za dohledu z povzdálí) a hledaly zprávy. Počasí bylo opravdu drsné, ale holky to v pohodě zvládly a zhruba po 20 minutkách se postavičky v pláštěnkách vraceli za detektivem Packalem, který byl s průběhem svého programu myslím spokojený.
Super bylo večerní zpívání – přece jen kytárka a Attyho klarinet dokáže rozparádit každého (i když třeba u Bizi nebo „Pávčice“ to není nic složitého :)). Užili si to i Pudilovi kamarádi, kteří měli na Odranci paralerně nějaké setkání. Jakmile zaslechli Attyho a Pepiho repertoár, už tam seděli také.
Noc moc klidná nebyla, protože …. no prostě, protože Berušky. Nejdřív viděly venku v okně nějaké blikání, potom oči a když už se neměly na co vymluvit, tak vykecávaly a ještě tvrdily, že byla hrát Peťa nějakou šátkovku či co. No asi zřejmě nějaký zlý sen…..
Nedělní ráno bylo svěží, větrné a sněhové a „Pávčice“ vyhnala holky svým příkladem na rozcvičku ven, viď Aní? :). Ty tam ale neběhaly v krátkém rukávu, ale poctivě cvičily zachumlány do všech vrstev oblečení co měly.
Snídani si mazaly holky samy – nebyla to žádná lehká práce – chleba s perlomedem – ale zvládly to i ty nejmenší. Mňam.
Konečně se v průběhu dopoledne podařilo spojit všechny získané stopy a tak objevit trezor s ukradenou svíčkou – ten otevřít a zpřetrhat plány zlotřilého ing. Šíleného. Detektiv Packal se s holkama rozloučil a svíčku odnesl tam kam patří.
Malí detektivové si na památku nechali detektivní průkazy, které jim Packal jako svým pomocníkům předal.
Další výprava Berušek v neděli asi v 13:00 byla ukončena a musím se poctivě přiznat, že jsem o dost zkušeností bohatší. Přece jen vidět trochu pod pokličku příprav celé akce je k nezaplacení. A tak obdivuji celý pracovní tým, který dává tolik energie do příprav programu pro nejmenší – ať už jich jede 15 nebo třeba 9, chvilkama i 7…. Jste fakt dobří a určitě to stojí za to. Tak ať se vám takhle daří i do budoucna – nemyslím jen světlušky, ale i vlčata.
Protože v těch malých „prckách“ je budoucí síla střediska. A rozhodně si myslím, že nápad se stážema u jednotlivých oddílů bude hodně přínosný.
Detektiv Packal podruhé
Když jsem tak doplňoval k Aniččinýmu článku fotky, tak jsem si říkal, že by byla škoda opomenout některé víkendové probléhlé události a odsoudit je k zapomnění a taky jsem už dlouho nepsal žádný článeček. No a navíc jsem měl to štěstí, že jsem převážnou část beruščí výpravy prožil.
Okénko do života novoměstských skautů - zpravodaj střediska Bílý štít